Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stáří z pohledu seniorů
MLČOCHOVÁ, Kateřina
Název bakalářské práce je "Stáří z pohledu seniorů". Teoretická část se zabývá stářím a stárnutím obyvatelstva, jeho změnami a kvalitou. Také jsou zde popsány předsudky, stereotypy, ageismus a diskriminace, které jsou se stářím spojené. Téma je velmi aktuální vzhledem k demografickému stárnutí obyvatel nejen v České republice, proto mu je třeba věnovat pozornost. Cílem bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem senioři 65+ vnímají období stáří. Dílčím cílem je zjistit, zda se senioři 65+ setkali se stereotypováním a diskriminací z hlediska věku. Pro sběr dat byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie s metodou dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru. Informanti byli senioři ve věku 65+ let s trvalým pobytem v Českých Budějovicích žijící v domácím prostředí. Pro tento výzkum bylo osloveno deset seniorů, pět mužů a pět žen. Realizace výzkumu proběhla v březnu 2020. Informanti byli vybrání prostřednictvím Snowball sampling. Analýza získaných dat byla realizovaná pomocí otevřeného kódování, které umožňuje text rozčlenit na menší útvary. Ke znázornění získaných informací slouží schémata a tabulky, které byly vytvořeny v programu Microsoft Excel a Microsoft Word. Výsledky výzkumu ukazují, že pro seniory neznamená odchod do starobního důchodu konec života. Osm dotázaných seniorů vnímalo odchod do starobního důchodu pozitivně. Tuto změnu popisovali jako zdroj volného času, který využívají k realizování svých koníčků a trávení času se svou rodinou. Senioři uváděli, že stáří má také svoje výhody i nevýhody. Osm informantů uvedlo několik výhod, mezi které řadili právě volný čas. Pouze dva senioři uvedli, že stáří žádné výhody nemá. Senioři byli také dotazováni, zda pocítili změnu v chování jiných lidí po odchodu do starobního důchodu. Sedm seniorů uvedlo, že žádnou změnu nepociťují. Dva senioři uvedli, že se k nim lidé chovají slušněji než před odchodem do důchodu a jeden senior uvedl, že se lidé chovají arogantně. Na otázku, zda se senioři setkali s diskriminací ohledně věku a pohlaví, sedm seniorů uvedlo, že se s diskriminací na základě věku nepotkalo, tři naopak ano. Pocítili diskriminaci v zaměstnání, když se jim blížil odchod do starobního důchodu. S diskriminací ohledně pohlaví se nikdo s oslovených informantů nesetkal. Na otázku, zda se setkali s předsudky a stereotypy, odpověděli jednotně, žádný ze seniorů se s předsudky nesetkal, ale se stereotypy mají zkušenost všichni. Oslovení senioři, si nevěděli rady s otázkou ohledně mýtů ve stáří, jelikož o nich neměli žádné povědomí.
Analýza trhu práce starší pracovní síly v České republice v letech 2005-2015
Virtová, Olga ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Česká republika se stejně jako ostatní vyspělé země Evropy potýká s dopady demografického stárnutí populace. Zastoupení starších osob ve společnosti roste a zátěž dopadající na osoby v produktivním věku se tak zvyšuje. Za současného nastavení českého důchodového systému způsobuje stárnutí populace problémy zejména v dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Větší zapojení starších osob do pracovního procesu se tudíž stává nezbytností. Cílem diplomové práce je analýza situace starších pracovníků na českém trhu práce v letech 2005-2015 a nalezení možných řešení, která by přispěla k vyšší míře zaměstnanosti osob v předdůchodovém a důchodovém věku. Teoretická část práce obsahuje čtyři kapitoly týkající se demografického stárnutí populace, trhu práce, specifik zaměstnávání starších osob a nástrojů určených ke zvýšení míry zaměstnanosti. Praktická část práce je zaměřena na demografickou situaci České republiky a zejména na analýzu situace starších pracovníků na českém trhu práce v porovnání se zeměmi Evropské unie. Provedená analýza potvrzuje, že celková míra zaměstnanosti starších osob je v České republice na dobré úrovni, nicméně zde existují oblasti, které je potřeba vylepšit. Nedostačující je např. využívání možnosti práce na částečný úvazek či motivace starších osob být ekonomicky aktivní. V poslední kapitole jsou proto navržena možná řešení, která by dokázala posílit motivaci starších osob setrvat na trhu práce a zároveň i motivovala zaměstnavatele, aby tyto pracovníky zaměstnávali.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.