Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Význam zpravodajské činnosti v období Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945)
Vacková, Kateřina ; Michálek, Luděk (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Výzkum této diplomové práce se zabývá významem zpravodajské činnosti, která byla udržována na území Protektorátu Čechy a Morava v období let 1939-1945. Jeden z hlavních cílů této práce je představit čtenáři význam a podstatu zpravodajské činnosti v době, kdy byla označena za ilegální. Tato aktivita je v práci autorkou podrobena bližšímu zkoumání se snahou lépe nastínit provoz zpravodajské činnosti v době okupace československého území. Dalším cílem je zohlednit přístupy dvou velmocí (Velké Británie a Sovětského svazu) k československé zpravodajské činnosti, která v době druhé světové války přinášela cenné informace. Tento cíl je doplňující pro pochopení rozlišení a roztříštěnosti zpravodajské aktivity na území protektorátu. Jedná se o zkoumání větví domácího odboje, který nahrazoval zpravodajskou činnost, kterou nemohla vykonávat ustanovená instituce s legislativním vymezením. Autorka v této práci také poukazuje na napojení významu zpravodajské činnosti prováděné civilisty v současnosti.
Význam zpravodajské činnosti v období Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945)
Vacková, Kateřina ; Michálek, Luděk (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Výzkum této diplomové práce se zabývá významem zpravodajské činnosti, která byla udržována na území Protektorátu Čechy a Morava v období let 1939-1945. Jeden z hlavních cílů této práce je představit čtenáři význam a podstatu zpravodajské činnosti v době, kdy byla označena za ilegální. Tato aktivita je v práci autorkou podrobena bližšímu zkoumání se snahou lépe nastínit provoz zpravodajské činnosti v době okupace československého území. Dalším cílem, je zohlednit přístupy dvou velmocí (Velké Británie a Sovětského svazu) k československé zpravodajské činnosti, která v době druhé světové války přinášela cenné informace. Poslední cíl byl doplňující pro pochopení rozlišení a roztříštěnosti zpravodajské aktivity na území Protektorátu. Jedná se o zkoumání větví domácího odboje, který nahrazoval zpravodajskou činnost, kterou nemohla vykonávat ustanovená instituce s legislativním vymezením.
Jaroslav Šalda. Portrét titána tisku
Škrabalová, Iveta ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Abstrakt v českém jazyce Práce zachycuje životní příběh "self-made mana" Jaroslava Šaldy, tvůrce a ředitele Melantrichu, největšího tiskového podniku československé První republiky. Těžištěm poznání jsou rozhovory s pamětníky, archivní dokumenty a literární zdroje. Každá z kapitol představuje část z odpovědi na otázku: Jak je možné, že se z nemanželského dítěte bez prostředků a univerzitního vzdělání stal člověk s rozsáhlými odbornými znalostmi, častý host ministrů i prezidenta a mocný vládce mediálního průmyslu. Text ve svém celku, pevně svázaný s historií českého národa a Melantrichu, reflektuje zkušenost muže, který svůj život zasvětil budování, neboť konstruktivní, inovativní, vytrvalou a tvrdou práci považoval za hlavní prostředek k jeho naplnění, klíč k úspěchu. Zobrazuje osobnost ztělesňující známé rčení: Když se chce, všechno jde. Klíčová slova Jaroslav Šalda, Melantrich, Česká strana národně sociální, České slovo, Svobodné slovo, Hvězda, Václavské náměstí, První republika, kapitalismus, podnikání, ředitel, tisk, noviny, vydavatelství, nakladatelství, odbojová činnost.
Jan Uher (1891-1942)
Zemková, Jana ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Diplomová práce přibližuje životní příběh Jana Uhra (1891 - 1942), jeho pedagogické působení a myšlenkový odkaz. Zároveň sleduje, do jaké míry by tento odkaz mohl být pro dnešní dobu srozumitelný a podnětný a zda by i dnes dokázal inspirovat. Životopisná část je věnována popisu prostředí, ve kterém Jan Uher vyrůstal, období jeho středoškolských a vysokoškolských studií, následným učitelským začátkům a jeho působení ve společenských organizacích (Sokol, YMCA aj.). Zachycuje také jeho zahraniční cesty i další profesní činnost na univerzitách v Praze, v Brně a v Bratislavě. Neopomíná ani Uhrovo aktivní zapojení se do protinacistického odboje. Pedagogickým odkazem se hlouběji zabývá část druhá. Jsou v ní nastíněny situace československého školství v období první republiky a reformní snahy meziválečné generace pedagogů s důrazem na reformní návrhy Jana Uhra. Tato část je doplněna přehledem Uhrovy publikační činnosti do r. 1942 a přibližuje jeho díla: Problém kázně, Základy americké výchovy, Středoškolský student a jeho svět, Filosofie národní výchovy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.