|
|
Město při oceánu
Holcnerová, Lenka ; Kyselka, Igor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
PROJEKTY MEZI MOŘEM A ZEMÍ Pro zabývání se městy ležícími na oceánu v ateliérovém modulu magisterského studia pod vedením Ing. arch. Jana Mléčky pro mě byly zásadní dva podněty: tříletý studijní a pracovní pobyt v Portugalsku, Lisabonu – metropoli na břehu oceánu, který se hluboce propisuje do jejího DNA, světlo, tempo, priority, historie, odvaha, síla, věčnost, jednoduchost, plachetnice, elegance. A workshop pořádaný londýnskou AA v únoru 2011 v Dubrovníku s přednáškami Vedrana Mimici a Johna Palmesina o souvislostech, městech, rozrůstání, kvalitě (městského) života, politice, se studiem teritoria jihochorvatského pobřeží pod dohledem Krunoslava Ivanišina a s navrhováním plovoucí platformy, která simultánně řešila několik úskalí jihochorvatského regionu. Čím více se nořím do oceánů, tím více mě fascinuje pobřežní linie. Na této vzácné, nebezpečné, fraktálové hranici se odehrávají největší změny a dramata ale také, nebo právě proto představuje největší možnosti. (Proto také již sama pro sebe neříkám mojí práci Města při oceánu ale Mezi mořem a zemí.) - Při mapování pobřežní linky jsem narazila na několik faktů: 1. principy stavění na pobřeží jsou velmi podobné po celém světě 2. dají se vystopovat obecně platné evoluční stupně využívání pobřeží. Fyzické i funkční. 3. v mnoha případech se ovšem potenciál oceánu znehodnocuje našimi vlastními zásahy Na základě těchto skutečností jsem hledala další evoluční stupeň využívání pobřeží. - V Lisabonu jsem navštívila výzkumný institut Ocean Energy Systems, kde 30 mladých strojních inženýru intenzivně pracuje na zdokonalovaní principu, strojů na získáváni energie z oceánu. Aby byly tyto jednoduché, brilantní stroje účinné musí byt obří. Okamžitě když jsem spatřila generátor na ostrově Pico, bylo mi jasné, že se podobné principy nemusí respektive nemohou oplocovat (a zabírat tak tuto vzácnou linku/hranici mezi mořem a zemí) ale naopak architektonicky pojmout tak, abychom s nimi žili v symbióze na pobřeží. Navrhuji bodové principy aplikovatelné dle profilu pobřežní linky – jeden lineární princip a projekt maximálního využití. - Vytvořila jsem struktury, které se zasouvají do systému, který funguje na předávání energie.
|
|
|
Emocionální kartografie
Rygálová, Monika ; Pfeiffer, Jan (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Cílem práce je výtvarné zpracování vnímání map, jako určitého faktu, podle kterého vyhodnocujeme a vyobrazujeme si celý svět. Pracuji s daty, které získám pomocí zobrazovací techniky eye-tracking, která mi umožní zaznamenávat trasu pohybu očí po obrazu, který budu předkládat lidem s navzájem odlišným trvalým bydlištěm, národností či pobytem. Získané data mi poslouží jako studie, kterou budu nadále zpracovávat a zakomponovávat do map a jiných vizuálních podob zobrazující zemi nebo místa na planetě. V práci reflektuji i můj samotný individuální postoj k světu - s čímž jsem se fyzicky nesetkala, to pro mě neexistuje. Studie bude zahrnovat všechny aspekty vnímání map a systematicky zobrazeného světa ke vztahu k člověku, jeho vzpomínkám na místo, fyzický kontakt a dopadu jeho samotného v měřítku člověk versus svět.
|
|
|
Česká veřejnost o globálních problémech – srpen/září 2023
Čadová, Naděžda
Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky znečišťování oceánů, zemědělské půdy, pitné vody a ovzduší. Jako vůbec nejpalčivější globální problém se jeví znečišťování oceánů, které jako „velmi závažný“ či „dosti závažný“ problém označilo více než devět z deseti dotázaných (93 %), podle téměř dvou třetiny (65 %) veřejnosti jde dokonce o „velmi závažný“ problém.\nV porovnání s výzkumem z roku 2021 vzrostlo vnímání závažnosti znečišťování zemědělské půdy (nárůst o 6 procentních bodů), znečišťování oceánů, úbytku rostlinných a živočišných druhů a pěstování geneticky upravených potravin (nárůst o 5 procentních bodů).\n\nK poklesu hodnocení závažnosti daného jevu došlo pouze v jednom případě, a to u provozu jaderných elektráren, které za velmi nebo dosti závažný problém označilo o 16 procentních bodů méně respondentů než v roce 2021.
|
|
|
Surfing ve vnitrozemských státech
Gross, Adam ; Bačáková, Radka (vedoucí práce) ; Hruša, Filip (oponent)
Název práce Surfing ve vnitrozemských státech Cíle práce Cílem této bakalářské práce je zjistit z pohledu lidí, kteří trvale žijí ve vnitrozemském státu, zda je možné v podmínkách vnitrozemského státu dostatečně natrénovat a připravit se na surfování v oceánu. Metodika práce Jedná se o závěrečnou empiricko-teoretickou práci, ve které byla použita kvantitativní výzkumná metoda formou dotazování. Data byla získána prostřednictvím ankety, která obsahovala převážně uzavřené otázky, ale také několik polouzavřených a otevřených otázek. Celkový počet otázek byl 24. Anketa byla zaměřena na lidi s předchozími nebo současnými zkušenostmi se surfingem, kteří trvale žijí ve vnitrozemském státu. Vyplňování ankety a sběr dat probíhal online pomocí aplikace Google Forms a jeho distribuce byla realizována prostřednictvím sociálních sítí. Výsledky práce Výsledky zkoumání závěrečné práce ukazují, že podmínky pro učení, trénování a přípravu surfařů ve vnitrozemském státu nemůžeme z pohledu lidí, kteří vyplňovali anketu, srovnat s podmínkami státu, který má oceán a nabízí možnost jezdit na reálných surfařských vlnách. Závěr Na základě výsledků ankety se povedlo odpovědět na všechny stanovené vědecké otázky. Z odpovědí respondentů je možné říci, že některé jednotlivé části (složky) v surfingu je možné se naučit ve...
|
|
|
Emocionální kartografie
Rygálová, Monika ; Pfeiffer, Jan (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Cílem práce je výtvarné zpracování vnímání map, jako určitého faktu, podle kterého vyhodnocujeme a vyobrazujeme si celý svět. Pracuji s daty, které získám pomocí zobrazovací techniky eye-tracking, která mi umožní zaznamenávat trasu pohybu očí po obrazu, který budu předkládat lidem s navzájem odlišným trvalým bydlištěm, národností či pobytem. Získané data mi poslouží jako studie, kterou budu nadále zpracovávat a zakomponovávat do map a jiných vizuálních podob zobrazující zemi nebo místa na planetě. V práci reflektuji i můj samotný individuální postoj k světu - s čímž jsem se fyzicky nesetkala, to pro mě neexistuje. Studie bude zahrnovat všechny aspekty vnímání map a systematicky zobrazeného světa ke vztahu k člověku, jeho vzpomínkám na místo, fyzický kontakt a dopadu jeho samotného v měřítku člověk versus svět.
|
|
|
NEJEN MOdŘE
Novotná, Daria ; Franta, Jiří (oponent) ; Lahoda, Tomáš (vedoucí práce)
9 obrazů, olejomalby nebo akryl - obrazy, které se odehrávají ve vodě, na pláži, na molu a v bezprostředním okolí během turistické sezóny - aspekty s turismem u moře spojené – trocha romantiky až na hranici ironie a kýče, konzum, byznys - zpracovávání obrazu vodní hladiny, jejích barev a forem v různých deních dobách a za rozličného osvětlení, reálné i zdánlivě abstraktní - posun motivu popř. jeho fragmentu prostřednictvím zjednodušení formy a barev na hranici abstrakce
|
|
|
Město při oceánu
Holcnerová, Lenka ; Kyselka, Igor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
PROJEKTY MEZI MOŘEM A ZEMÍ Pro zabývání se městy ležícími na oceánu v ateliérovém modulu magisterského studia pod vedením Ing. arch. Jana Mléčky pro mě byly zásadní dva podněty: tříletý studijní a pracovní pobyt v Portugalsku, Lisabonu – metropoli na břehu oceánu, který se hluboce propisuje do jejího DNA, světlo, tempo, priority, historie, odvaha, síla, věčnost, jednoduchost, plachetnice, elegance. A workshop pořádaný londýnskou AA v únoru 2011 v Dubrovníku s přednáškami Vedrana Mimici a Johna Palmesina o souvislostech, městech, rozrůstání, kvalitě (městského) života, politice, se studiem teritoria jihochorvatského pobřeží pod dohledem Krunoslava Ivanišina a s navrhováním plovoucí platformy, která simultánně řešila několik úskalí jihochorvatského regionu. Čím více se nořím do oceánů, tím více mě fascinuje pobřežní linie. Na této vzácné, nebezpečné, fraktálové hranici se odehrávají největší změny a dramata ale také, nebo právě proto představuje největší možnosti. (Proto také již sama pro sebe neříkám mojí práci Města při oceánu ale Mezi mořem a zemí.) - Při mapování pobřežní linky jsem narazila na několik faktů: 1. principy stavění na pobřeží jsou velmi podobné po celém světě 2. dají se vystopovat obecně platné evoluční stupně využívání pobřeží. Fyzické i funkční. 3. v mnoha případech se ovšem potenciál oceánu znehodnocuje našimi vlastními zásahy Na základě těchto skutečností jsem hledala další evoluční stupeň využívání pobřeží. - V Lisabonu jsem navštívila výzkumný institut Ocean Energy Systems, kde 30 mladých strojních inženýru intenzivně pracuje na zdokonalovaní principu, strojů na získáváni energie z oceánu. Aby byly tyto jednoduché, brilantní stroje účinné musí byt obří. Okamžitě když jsem spatřila generátor na ostrově Pico, bylo mi jasné, že se podobné principy nemusí respektive nemohou oplocovat (a zabírat tak tuto vzácnou linku/hranici mezi mořem a zemí) ale naopak architektonicky pojmout tak, abychom s nimi žili v symbióze na pobřeží. Navrhuji bodové principy aplikovatelné dle profilu pobřežní linky – jeden lineární princip a projekt maximálního využití. - Vytvořila jsem struktury, které se zasouvají do systému, který funguje na předávání energie.
|
host ::
RSS.