|
|
Obraz Československa v britském komunistickém tisku v letech 1966-1969
Vlasáková, Magdalena ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Geaney, Kathleen Brenda (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reakcí britských komunistů na události v Československu v druhé polovině 60. let, přičemž nejvíce pozornosti je věnováno reformnímu roku 1968. Tento obraz je rekonstruován na základě analýzy stranického deníku Morning Star, který je zkoumán v rozmezí let 1966-1969. Práce obsahuje kapitoly týkající se vývoje komunismu v Británii, britské novinové kultury a vztahů Británie k zemím Východního bloku, především pak vůči Československu. Součástí předkládané práce je rovněž podrobná analýza novinových článků v deníku Morning Star, které se svým obsahem dotýkaly československé tematiky. Cílem analýzy je ilustrovat zájem o dění v Československu v britském komunistickém prostředí a přispět k širšímu výzkumu o západním komunismu.
|
|
|
Dovoz a šíření gramofonových desek v Československu v období normalizace
Andrs, Jiří ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá dovozem a rozšiřováním zahraničních hudebních nahrávek, konkrétně gramofonových desek do Československa. Gramofonová deska totiž na rozdíl od jiných nosičů (např. magnetofonový pásek či později kazeta) byla zároveň artefaktem, který zosobňoval atraktivní exotiku západního světa, a díky svému formátu a grafickému řešení představoval v popkultuře ceněný předmět. Práce vychází z předpokladu, že na distribuci gramofonových desek do značné míry závisel rozvoj československých hudebních subkultur. Autor proto zaměří svou pozornost na neoficiální dovážení LP desek prostřednictvím soukromých osob a jen částečně zohlední velice omezený, státem kontrolovaný import tohoto sortimentu. Důležitou otázkou práce bude také dovoz gramofonových desek západní provenience ze socialistických států. V řadě těchto zemí totiž vycházely v licenci západní hudební tituly v mnohem větší míře než v ČSSR. Pro československé občany byly vzhledem k snazší možnosti vycestování do těchto zemí i díky cenám snáze dostupné než západní originály. Student se ve své práci také pokouší korigovat představu rozšířenou v laickém i odborném prostředí o ilegálních hudebních burzách jako o dominantním importním a distribučním kanálu západních hudebních nahrávek do Československa v sedmdesátých a osmdesátých letech. Autor totiž...
|
|
|
Reformy Mustafy Kemala Atatürka v dobové československé reflexi
Černý, Jáchym ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Scholz, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reformní politikou prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka a zkoumá dobovou československou reflexi daného tématu na příkladu diplomatických zpráv a nejdůležitějších dobových novin. Četnost článků o reformách je zachycena v úvodu pomocí metody sondy vybraných titulů pro říjen a listopad roku1933, kdy Turecká republika slavila deset let od svého založení. Druhá kapitola se týká samotných reforem, které nejsou řazeny chronologicky, ale jsou zde rozčleněny do větších tematických bloků. Třetí kapitola se zabývá samotnou československou reflexí reforem na příkladu diplomatických depeší zasílaných z Turecka a v denním tisku. Články byly vybírány z hlavních periodik s pokud možno celostátní působností. Cílem analýzy je odhalit dobový diskurs o Atatürkových reformách, v širším úhlu pohledu se pak práce snaží zachytit obraz Turků, jak je zobrazoval meziválečný tisk v Československu.
|
|
|
Imaginární vnější svět: obraz "Západu" v československé společnosti v období přestavby
Andělová, Kristina ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Ve společnostech státního socialismu se obraz Západu vždy vyznačoval poměrně vysokou mírou ambivalence. Na straně jedné byl Západ prostorem, do něhož mohly být symbolicky vytěsněny negativní společenské a politické jevy - jakožto "negativní fólie" měl oficiální obraz zlého Západu, plného životní nejistoty, kriminality a vykořisťování, ujišťovat o správnosti nastoupené cesty "budování socialismu". Součástí veřejného prostoru však byly také, na straně druhé, zcela opačné výjevy - neskrývané projevy obdivu k módním trendům inspirovaným západní masovou kulturou (filmy, hudba) nebo závislost na západní módě v oblékání. Nebyla to ovšem jen fascinace konzumními komoditami západního světa, ale i obdiv k mnoha nemateriálním aspektům (svoboda tisku, pohybu; ekologické, feministické, mírové hnutí, demokracie a podob.). Západ se stal postupně čímsi mystickým (což neznamená, jak ukážeme, že by vymizely jeho negativní rysy) - byl zároveň "známý a nedosažitelný, reálný i abstraktní, pozemský a exotický" tato ambivalence a nedosažitelnost ho proměňovala v tajemný a snový svět, kam se namísto zla mohl naopak projektovat příslib štěstí.
|
|
|
Paměťové instituce Jihočeského kraje, Horního Rakouska a Dolního Bavorska a česko-německá problematika v letech 1990-2013
KOŠTELOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá paměťovými institucemi Jihočeského kraje, Horního Rakouska a Dolního Bavorska. Hlavním cílem je zmapování a následné porovnání vybraných časových výstav, které byly realizovány v letech 1990-2013 a svými projekty charakterizovaly problematiku česko-německého soužití. Následná analýza pramenů a literatury povede k pojmenování klíčových témat česko-německých vztahů, jimž je paměťovými institucemi věnována pozornost. Dále také povede k charakteristice jejich proměn ve sledovaném období a rovněž zhodnocení jejich vlivu při konstrukci společné historické paměti.
|
host ::
RSS.