Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Eyetracking při řešení dopravních situací
Veselá, Cindy ; Němcová, Andrea (oponent) ; Janoušek, Oto (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním pohybu očí pomocí eyetrackeru při řešení dopravních situací. Teoretická část popisuje anatomii oka a druhy očních pohybů. Dále objasňuje způsoby sledování pohybu očí se zaměřením na metody eyetrackingu. V rámci praktické části byly vytvořeny dva programy a byl nahrán pohyb očí dobrovolníků. První program slouží pro záznam pohybu očí během sledování dopravní situace ve videu, druhý program pak k vizualizaci získaných záznamů. Byly zkoumány parametry pohybu očí, které by mohly vést k diferenciaci řidičů dle jejich zkušenosti.
Vliv očních pohybů na posturální stabilitu
Míková, Monika ; Kolářová, Jana (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o vlivu očních pohybů na posturální stabilitu. V práci je zahrnuta problematika posturání stability, zaměřující se na vliv senzorických podmínek. Dále je zde zmíněna anatomie oka, fyziologie vidění, okulomotorika a měření očních pohybů metodou elektrookulografie. Posturální stabilita je měřena na podložce Wii Balance Board, která zaznamenává polohu COP v bočním a předozadním směru. Oční pohyby jsou měřeny pomocí akviziční jednotky Biopac. Výstupem je signál EOG. V rámci bakalářské práce proběhlo měření na deseti osobách. Pro EOG i stabilometrický signál byly vypočteny parametry, které byly následně podrobeny korelační analýze.
Fokusace očí na charakteristické prvky vizuálního vjemu
Fejgl, Martin ; Kolářová, Jana (oponent) ; Janoušek, Oto (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá fyziologií svalů pro pohyb oka a problematikou měření povrchové elektromyografie. Je zde vysvětlena fyziologie a analýza očních pohybů. Dále se práce zabývá různými způsoby měření elektrookulografu a následným vyhodnocením naměřeného signálu.
Elektrookulografie v marketingu
Fajmon, František ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Janoušek, Oto (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou záznamu EOG a možnostmi jeho vyhodnocení pro účely marketingu. V rámci práce je uveden základ anatomie a fyziologie oka a jsou zde uvedeny systémy pro záznam pozice oka. Praktická část obsahuje návrh optimální metodiky pro vizualizaci trajektorie. V práci je uveden popis algoritmů a realizace algoritmů v programovém prostředí MATLAB pro vizualizaci oční trajektorie. Součástí práce je vyhodnocení formou obsahové analýzy grafických výstupů vygenerovaných na základě získaných dat měřených pomocí EOG. V závěru práce jsou shrnuty výsledky a doporučeni při dalším postupu.
Trojrozměrná kinematika očních pohybů
Stodola, Marek ; Velan, Petr (oponent) ; Hrdina, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem práce je popsat oční pohyby a obecnou pozici očí aparátem geometrických algeber. Úvodní část obsahuje teorii, týkající se příslušné geometrické algebry. Dále je uvedena klasifikace očních pohybů a pojmy, které jsou při popisu těchto pohybů používány. Následují odvození, pomocí kterých je vyjádřena pozice očí v závislosti na bodu, který pozorují, nejdříve při sledování vzdálených objektů, dále při sledování blízkých objektů. Vyjádřeny jsou i přípustné pohyby očí pomocí os, kolem kterých oko může v obecné pozici rotovat. Výpočty se opírají o medicínsky vypozorovaná pravidla Dondersovo a Listingovo.
Modelling eye movements during Multiple Object Tracking
Děchtěrenko, Filip ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Toth, Peter Gabriel (oponent)
Lidé musí sledovat v každodenních situacích více objektů zároveň (např. řízení automobilu nebo kolektivní sporty). Sledování více objektů (MOT) věrohodně simuluje sledování více objektů v laboratorních podmínkách. Když sledujeme cíle v úloze s mnoha dalšími objekty ve scéně, stává se obtížné rozlišit objekty na periférii (crowding). Přestože sledování by mohlo být prováděno pouze pomocí pozornosti, je zajímavá otázka, jakým způsobem lidé plánují své oční pohyby při sledování. V naší studii jsme provedli MOT experiment, ve kterém jsme účastníkům předložili opakovaně několik úloh s proměnlivým počtem distraktorů, nahrávali jsme oční pohyby a měřili jsme konzistenci očních pohybů pomocí Normalized scanpath saliency (NSS) metriky. Vytvořili jsme několik analytických strategií, které se vyhýbají crowdingu a porovnali jsme je s očními daty. Kromě analytických modelů jsme trénovali neuronové sítě na předpovídání očních pohybů v MOT úlohách. Výkon navrhovaných modelů a neuronových sítí jsme vyhodnocovali na datech z nového MOT experimentu. Analytické modely vysvětlovaly variabilitu očních pohybů dobře (výsledky jsou srovnatelné s intraindividuálními rozdíly); předpovědi založené na neuronových sítích byly méně úspěšné.
Patofyziologie a klinické aspekty okulomotoriky u extrapyramidových onemocnění.
Hanuška, Jaromír ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent)
Tato dizertační práce je souborem celkem 7 publikací, které se zabývají poruchami očních pohybů u pacientů s extrapyramidovými poruchami hybnosti. Pomocí videookulografického vyšetření jsme získali normativní data u zdravých osob. Zjistili jsme, že se vzrůstajícím věkem zdravé osoby se prodlužuje latence, oční pohyby se zpomalují, zhoršuje se přesnost a pohyby se stávají hypometrickými, rovněž vzrůstá chybovost u antisakád. Prokázali jsme, že pohlaví a vzdělání provádění očních pohybů neovlivňují. Naše studie také popsala asymetrii ve výsledcích pro levé a pravé oko, čímž klade důraz na význam vyšetření obou očí. Jako první jsme studovali vergenci u pacientů s Parkinsonovou nemocí (PN) za pomocí videookulografie (VOG). Vymysleli jsme a definovali paradigma pro toto vyšetření a zjistili, že u pacientů s PN je prodloužená latence a rovněž dochází k rozvoji hypometrie u divergence. U pacientů s abúzem efedronu (EP) jsme jako první vyšetřili oční pohyby a zjistili jsme, že je možné na základě okulografického vyšetření rozlišit mezi tímto toxicky navozeným parkinsonským syndromem a PN. U EP pacientů jsme popsali nižší rychlost a hypometrii u horizontálních sakád, prodlouženou latenci u horizontálních sakád a vyšší chybovost u antisakadického úkolu. Porucha chování v REM spánku (RBD) jako prodromální...
Eyetracking při řešení dopravních situací
Veselá, Cindy ; Němcová, Andrea (oponent) ; Janoušek, Oto (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním pohybu očí pomocí eyetrackeru při řešení dopravních situací. Teoretická část popisuje anatomii oka a druhy očních pohybů. Dále objasňuje způsoby sledování pohybu očí se zaměřením na metody eyetrackingu. V rámci praktické části byly vytvořeny dva programy a byl nahrán pohyb očí dobrovolníků. První program slouží pro záznam pohybu očí během sledování dopravní situace ve videu, druhý program pak k vizualizaci získaných záznamů. Byly zkoumány parametry pohybu očí, které by mohly vést k diferenciaci řidičů dle jejich zkušenosti.
Ideální Bayesovský pozorovatel s redukovanou detekční mapou
Amemori, Josef ; Děchtěrenko, Filip (vedoucí práce) ; Brom, Cyril (oponent)
Název práce: Ideální Bayesovský pozorovatel s redukovanou detekční mapou Autor: Josef Amemori Katedra: Katedra softwaru a výuky informatiky Vedoucí diplomové práce: Mgr. Filip Děchtěrenko, Katedra softwaru a výuky informatiky Abstrakt: Výpočetní modelování lidského zraku je náročnou úlohou. V posledních letech byl vyvinut biologicky inspirovaný model ideálního bayesovského pozorovatele pro úlohu zrakového vyhledávání (Najemnik & Geisler, 2005). Tento model předpovídá oční pohyby při hledání Gaborova cíle v šumu 1/f. Najemnik a Geisler ve své práci pozorovali, že distribuce fixací a sakád předpovězená ideálním bayesovským pozorovatelem je podobná distribuci získané experimentem u člověka. V této práci bylo cílem implementovat ideálního bayesovského pozorovatele v podmínkách s umělým poškozením zraku a porovnat získané výsledky s chováním člověka. Klíčová slova: ideální bayesovský pozorovatel, oční pohyby, modelování, centrální skotom
Metriky pro porovnávání očních pohybů
Kocián, Matěj ; Děchtěrenko, Filip (vedoucí práce) ; Vodrážka, Jindřich (oponent)
Měření očních pohybů se stává běžnou součástí experimentálních výzkumů napříč různými oblastmi (jako je human-computer interaction, kognitivní psy- chologie a další). Často pak vyvstává potřeba oční pohyby navzájem porovnávat. K tomuto účelu bylo navrženo mnoho různých metrik, chybí ale jejich srovnání a v konečném důsledku konsenzus, které by se kdy měly používat. V této práci popíšeme některé používané metriky a následně vytvoříme model očních pohybů typu plynulé sledování. Na tomto modelu porovnáme schopnost Levenshteinovy metriky, Normalized Scanpath Saliency pro dynamické scény a diskrétní Fré- chetovy vzdálenosti rozpoznat podobnost mezi trajektorií očního pohybu a její upravenou kopií. 1

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.