|
|
Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).
|
|
|
Problematika edukace všeobecných sester v oblasti základní a rozšířené resuscitaci dle platných Guidelines.
SLABÝ, Petr
Teoretická východiska Bakalářská práce je zaměřena na odkrývání jevů v edukaci problematiky v oblasti základní a rozšířené resuscitaci dle platných Guidelines u sester. Pro výzkumné šetření k této bakalářské práci bylo vybráno nemocniční interní oddělení. V teoretické části byla stručně popsána náhlá zástava oběhu, byla vysvětlena a rozdělena neodkladná resuscitace na základní i rozšířenou. Popisuje se zde, co jsou to Guidelines, jaké jsou trendy v kardiopulmonální resuscitaci, dále pak jsou vysvětleny srdeční rytmy, které se mohou defibrilovat. Je shrnuta a popsána defibrilace. Teoretická část také obsahuje pojem AED (automatický externí defibrilátor). Dále zde bylo informováno o výskytu náhlých zástav oběhu v nemocničním prostředí. Vymezení priorit při práci u všeobecných sester při náhlé zástavě oběhu a kardiopulmonální resuscitaci. Popsána byla věda Andragogika, jakož to vědní a studijní obor v edukaci dospělých. Bylo charakterizováno vzdělávání a kompetence všeobecných sester. Byly vysvětleny pojmy jako edukace. V závěru teoretické části byl představen Hal, jako Hi- tech moderní robotický pacient a popsána edukační výuková metoda tzv. e-learning. Cíle a výzkumné otázky Intelektuálním cílem bylo zjistit, zda mají sestry interních oddělení zájem o vzdělávací kurz v oblasti základní a rozšířené resuscitace a problematiku s tím spojenou. Dalším cílem bylo zmapovat informovanost sester v problematice neodkladné KPR. Úkolem bylo edukovat sestry interních oddělení v oblasti základní a rozšířené resuscitace, dle platných Guidelines a doporučení Evropské rady pro resuscitaci, 2010 a edukovat je také v používání automatizovaného externího defibrilátoru. Hlavní výzkumná otázka je zpracována následovně: Jakým způsobem probíhá edukace sester interních oddělení v oblasti základní a rozšířené resuscitaci při náhlé zástavě oběhu. Vedlejší výzkumné otázky jsou nastaveny následovně. VO1: Jaké mají znalosti sestry v oblasti náhlé zástavy oběhu a kardiopulmonální resuscitaci. VO2: Jakým způsobem probíhá edukace sester na téma náhlé zástavy oběhu při neodkladné kardiopulmonální resuscitaci. VO3: Jaký je zájem o vzdělávací kurz ze stran sester v neodkladné kardiopulmonální resuscitaci při náhlé zástavě oběhu. VO4: Jak efektivně edukovat sestry v problematice neodkladné kardiopulmonální resuscitace při náhlé zástavě oběhu. VO5: Jaké jsou znalosti všeobecných sester svých kompetencí a kompetencí v defibrilaci srdce. Praktickým cílem bylo vytvoření a ověření edukačního kurzu vedoucího ke změně vědomostí a dovedností sester na interním oddělení v oblasti základní a rozšířené neodkladné KPR při NZO, včetně manipulace s AED. Metodika Ve výzkumné části je použita metoda kvalitativního výzkumného šetření. Ten je rozdělený do tří fází. Výzkumný soubor je v první fázi tvořen skupinou nejméně 7 sester interních oddělení. V první fázi je použit strukturovaný rozhovor na dané téma, který je sestaven z 15 otázek na zjištění znalostí v problematice kardiopulmonální resuscitace, náhlé zástavy oběhu a kompetencích v užití AED. Ve druhé fázi byl na základně získaných dat z předchozích rozhovorů sestaven krátký vzdělávací kurz. Výsledky Cílem bakalářské práce je vyzkoumat spokojenost sester interních oddělení ve vzdělávání na téma náhlá zástava oběhu a kardiopulmonální resuscitace. Zda mají zájem o vzdělávací kurz v této problematice. Mají-li přehled o svých kompetencích. Závěrem Práce poskytuje pohled na edukaci všeobecných sester interních oddělení mapované nemocnice na téma náhlá zástava oběhu a neodkladná resuscitace, kompetence všeobecných sester v defibrilaci, přítomnost AED na odděleních zkoumané nemocnice.
|
|
|
Pochybení sester při ošetřování nemocných
MUSILOVÁ, Saskie
Teoretická východiska: Každý pacient má právo na bezpečnou ošetřovatelskou péči. Pochybení zdravotnického pracovníka při poskytování zdravotní péče je vnímáno velice negativně a to jak zdravotníkem, tak i laickou veřejností. Cíle práce: Pro výzkumné šetření této práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak se k možným omylům při poskytování ošetřovatelské péče staví sestry. Druhým cílem byla snaha zjistit, co dělají pro to, aby k chybám nedošlo. posledním cílem bylo, jak případně zdravotní sestry řeší různá pochybení, to vše bylo předmětem této bakalářské práce. Výzkumné otázky: Byly stanoveny otázky, které měly být zodpovězeny v průběhu výzkumného šetření se sestrami. První otázka zněla, jakým způsobem sestry řeší situaci při vzniklém pochybení? druhou otázkou bylo, která pochybení, dle názoru sester, se vyskytují nejčastěji? Poslední zněla, jak se sestry staví k vlastnímu pochybení? Použité metody: Pro realizaci výzkumu bylo použito kvalitativní šetření, formou polostrukturovaných rozhovorů. Výsledky: z rozhovorů vyšlo několik výsledků, které byly přehledně přepsány a následně byla vytvořena kategorizace. Nejčastější chyby na obou odděleních byly: sestry připravily špatný lék, nezkontrolovaly identifikaci a podaly lék špatnému pacientovi, a také občasné vykonávání nekompetentních úkonů. Na interním oddělení se objevují nejčastěji chyby, jako je nedodržení standardních postupů při vykonávání jednotlivých úkonů, a to kvůli zjednodušení práce. Na chirurgickém oddělení sestry za lékaře přepisují v dokumentacích ordinace, a ten to následně podepíše. Nejčastější příčinou chyb je lidský faktor, kdy při hektickém dni sestry cítí stres a únavu. Závěry a doporučení pro praxi: Tento výzkum může sloužit sestrám jako doporučení pro praxi, co dělat, pokud jsou nuceny od nařízených vykonávat nekompetentní výkony.Dále se sestry mohou seznámit a uvědomit si svá nejčastější pochybení na oddělení. A na základě některých rad, které jsou v této práci uvedeny se jim vyvarovat. Klíčová slova: pochybení a omyly, všeobecné sestry, moderní ošetřovatelství, bezpečnost pacientů
|
|
|
Duševní hygiena jako prevence syndromu vyhoření u zdravotních sester
VÁŇOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá duševní hygienou jako hlavním prostředkem prevence syndromu vyhoření u zdravotních sester. Teoretická část charakterizuje hlavní příčinu syndromu vyhoření - stres. Dále popisuje profesi zdravotní sestry a celý proces syndromu vyhoření. Konec teoretické části charakterizuje duševní hygienu, duševní zdraví a popisuje vybrané metody relaxace. Praktická část se věnuje výzkumu o využitelnosti duševní hygieny v profesi zdravotní sestry v souvislosti s prevencí syndromu vyhoření. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotní sestry znají a dodržují zásady duševní hygieny a jaké s ní mají zkušenosti. Dalším cílem bylo zjistit, jak sestry vnímají a hodnotí psychosociální zátěž ve své profesi.
|
|
|
Pohybové aktivity pracujících osob se zaměřením na zdravotní sestry
KOLINGEROVÁ, Hana
Pohybová aktivita je svým vlivem na zdraví velmi závažným tématem v celosvětovém měřítku. Vlivem technických rozvojů a způsobem života dnešní společnosti dochází stále k vyšší inaktivitě. Pohyb je nedostatečný a nese sebou mnoho negativních dopadů na jedince a jeho zdraví. Cílem diplomové práce bylo studium odborné literatury na dané téma, zpracování literární rešerše a přehledu literatury. Dále jsem provedla sběr dat a analýzu výsledků IPAQ - long (International Physical Activity Questionare) dotazníku a monitoringu pomocí krokoměru. Pro zjišťování úrovně pohybových aktivit jsem zvolila analýzu pomocí dotazníku IPAQ - long u 120 probandů a monitoring počtu kroků za den po dobu 1 týdne. Tento monitoring probíhal u 30 jedinců, a to pomocí pedometrů, které byly individuálně nastavené vždy pro daného probanda. Na základě informací získaných z dotazníkového šetření a monitoringu krokoměrem je zřetelné, že u některých jedinců chybí pohybová aktivita v oblastech intenzivní zátěže a počtu kroků nachozených za den. Celkově lze říci, že podle doporučení USDHHS (2008) všichni respondenti splňují normy doporučené pro dospělého jedince se záměrem udržení zdraví.
|
|
|
Přístup rodičů a sester z ordinací praktických dětských lékařů k povinnému a nepovinnému očkování dětí.
SUCHANOVÁ, Martina
Očkování je důležitou součástí zdravotní prevence, jehož základním významem je předcházení některým infekčním nemocem. Sestra v primární péči kontroluje stav očkování, informuje rodiče o době očkování. V době očkování, má na starosti jeho hladký průběh. Vedle povinného očkování mají rodiče možnost nechat své dítě naočkovat proti některým nemocem, které je nepovinné a proto je hrazeno z jejich soukromých prostředků. Praktická část bakalářské práce je zpracována kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Pro kvantitativní výzkumné řešení byla zvolena metoda dotazování, technika dotazníků. Výzkumná skupina rodiče mající děti ve věku 0-10 let. Cílem 1 toho výzkumného šetření bylo zmapovat informovanost rodičů mající děti ve věku 0-10 let o povinném a nepovinném očkování v Českých Budějovicích. Na základě zvoleného cíle byla stanovena hypotéza: Rodiče dětí ve věku 0-10 let jsou informováni o povinném a nepovinném očkování. Hypotéza byla potvrzena. Cílem 2 bylo zjistit, jaké jsou nejčastější obavy rodičů z očkování svých dětí ve věku 0-10 let. Hypotéza stanovená k tomuto cíli, že rodiče dětí ve věku 0-10 let mají obavy z nežádoucích účinků očkování potvrzena nebyla. Obavy má polovina dotázaných rodičů. Cílem 3 bylo zjistit, zájem rodičů o nepovinné očkování dětí. Hypotéza stanovená k tomuto cíli, že rodiče dětí ve věku 0-10 mají zájem o nepovinné očkování se potvrdila. Pro kvalitativní výzkumné šetření byla zvolena metoda dotazování, technika hloubkového rozhovoru se sestrami pracujícími u lékaře pro děti a dorost v Českých Budějovicích. Cílem 4 bylo zmapovat úlohu sestry v motivaci rodičů v očkování. Na základě zvoleného cíle byla stanovena výzkumná otázka: Jakou úlohu hraje sestra v motivaci rodičů v očkování? Na základě rozhovorů se sestrami bylo zjištěno, že sestra motivuje rodiče prostřednictvím informací o očkování. Bakalářská práce by mohla sloužit ke zlepšování informovanosti studentů, rodičů a sester pracujících u praktických lékařů pro děti a dorost a veřejnosti zajímající se o očkování.
|
|
|
Inkontinence jako stresový faktor u seniorů -žen
MARŠÍKOVÁ, Jana
Močová inkontinence je stav nedobrovolného úniku moči, který způsobuje zdravotně psychologický a sociálně hygienický problém. Inkontinence je v seniorském věku častým problémem, má vliv na všechny oblasti v životě ženy. Téměř každá seniorka má s inkontinencí nějakou zkušenost, může být její vlastní nebo se týká někoho z jejích blízkých. Práce se zabývá otázkou příčin vzniku inkontinence, její diagnostikou a možnou léčbou. Cílem bylo zjistit, zda únik moči, ovlivňuje psychický stav seniorek, jakým způsobem se problémy s únikem u seniorek projevují. Dalšími otázkami bylo, jak se seniorky vyrovnávají s informacemi o svých potížích a zda jich mají dostatek a rozumí jim. Také je důležité vědět jaké možnosti dnešní léčba tohoto problému má a jestli jsou vůbec seniorky ochotné léčebné zákroky a vyšetření podstoupit. Práce se také zabývá otázkou, jestli seniorky mají dostatek inkontinentních pomůcek, jak jsou spokojeny s ošetřovatelskou péčí a zda mají dostatek soukromí při hygieně a výměně pomůcek. Šetření ukázalo, že seniorky jsou únikem moči stresovány, omezují své aktivity, sociálně se izolují, jsou nespokojené s počtem pomůcek, omezují příjem tekutin. Překvapivé bylo zjištění, že seniorky nemají příliš zájem o informace, o další podrobná vyšetření, o cvičení pánevních svalů. Bylo prokázáno, že lékaři nabízí seniorkám především léčbu farmakologickou a kompenzační. V oblasti soukromí se prokázalo, že seniorky jsou spokojené s ošetřovatelskou péčí a na nedostatek soukromí se adaptovaly. V šetření se zjistilo, že sestry nemají dostatek odborných informací pro edukaci seniorek. Výstupem této práce je vypracování nového edukačního plánu pro klientky Domova důchodců a i pro všeobecné sestry, které v zařízení pracují.
|
|
|
VLIV REGULAČNÍCH POPLATKŮ NA VZTAH MEZI VŠEOBECNÝMI SESTRAMI A KLIENTY
DIVOKOVÁ, Jitka
ABSTRAKT Od 1.1.2008 vstoupil v platnost Zákon 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tento zákon zavádí do praxe dlouho připravované regulační poplatky, přesně stanovuje, jaké výkony budou zpoplatněny 30, 60 nebo 90 korunami. Tímto se finanční spoluúčast klientů stává legislativně platnou a oprávněnou. Zavedení poplatků má za úkol snížit nadužívání ošetřovatelské péče, zefektivnit stávající ošetřovatelskou péči a dosáhnout toho, aby klienti začali lépe pečovat o svůj zdravotní stav, aby se zabývali především prevencí, dodržovali životosprávu a své investice směřovali správným směrem. V teoretické části jsme se zabývali pojmem regulačních poplatků ve zdravotnictví, které fungují jako spoluúčast klientů na financování zdravotní péče, jak a kam se regulační poplatky odvádí. Zabývali jsme se také administrativou vybírání regulačních poplatků. V teoretické části také byly zmíněny zkušenosti se zdravotnickými reformami ze zahraničí na Slovensku, Německu a v Rakousku. Důležitou součástí zdravotnické reformy je také role sestry, její komunikační dovednosti, povinnosti ve vztahu k regulačním poplatkům. Zabývali jsme se etickými a psychologickými hledisky vztahu sestry a klienta a faktory, které ovlivňují chování sestry. V rámci šetření byly stanovené cíle práce. Zjistit dopad regulačních poplatků na vztah mezi všeobecnými sestrami a klienty. Zjistit úroveň informovanosti sester týkající se vybírání regulačních poplatků. Zjistit schopnosti sester k poskytování kvalitních informací pacientům. Zjistit, zda pacient, coby poplatník očekává lepší ošetřovatelskou péči. Cíle byly zkoumány na základě vytvořených hypotéz. Hypotéza 1, ve které jsme předpokládali, že regulační poplatky ve zdravotnictví mají negativní dopad na vztah mezi všeobecnými sestrami a klienty, hypotéza 2, ve které jsme předpokládali, že sestry i klienti hodnotí všeobecnou informovanost o poplatcích jako nedostatečnou, hypotéza 3 předpokládá, že sestry neumí poskytnout pacientům kvalitní informace, týkající se problematiky regulačních poplatků a hypotéza 4 předpokládá, že na základě regulačních poplatků pacient vyžaduje lepší ošetřovatelskou péči. Zlepšení ošetřovatelské péče, které je možné provést ihned, bez ohledu na výběr regulačních poplatků je v možnostech každého jednotlivce. Toto zlepšení vyžaduje úsměv, trpělivost, představení se a podání ruky, což by se mělo stát samozřejmostí. V souvislosti se zlepšením péče by každé zdravotnické zařízení mělo pravidelně vydávat zprávy s přehledem, jak nakládá s vybranými prostředky, které by měly být k dispozici i plátcům těchto poplatků, což by mělo napomáhat ke zlepšování informovanosti klientů.
|
|
|
Znalosti zdravotních sester v domově důchodců o poskytování první pomoci jako předpoklad snižování úmrtnosti
ULBRICHOVÁ, Dagmar
Vybrala jsem si téma Znalosti zdravotních sester v domově důchodců o poskytování první pomoci jako předpoklad snižování úmrtnosti, protože první pomoc je prvním, nesmírně důležitým článkem záchranného řetězce. První pomoc je často nutné poskytnout i v mnoha zdravotnických zařízeních, jedním ze zástupců je i domov důchodců. V domově důchodců žijí staří lidé, kteří jsou nejrizikovější skupinou z hlediska úrazů a jsou ohroženi vznikem akutních onemocnění. Pro naplnění výše uvedeného cíle bylo využito kvalitativního výzkumu metody dotazování techniky rozhovoru s otevřenými otázkami a metody pozorování. Sběr dat probíhal u zdravotních sester v domově důchodců v Chýnově. K získávání dat z rozhovoru byl použit záznamový arch, v němž byl prostor pro odpovědi na všechny otázky. Pozorování bylo spíše metodou, která doplnila a rozšířila informaci, o znalosti resuscitace, získanou rozhovorem. Pozorování bylo zaměřeno na situaci, kterou zdravotní sestry řešily prakticky a měly k dispozici figurínu, která slouží pro výuku první pomoci. Cílový a výzkumný soubor tvořilo deset zdravotních sester v domově důchodců v Chýnově, které se mohou setkat se stavy, jenž budou vyžadovat znalosti o poskytování první pomoci. Výzkum probíhal na přelomu února a března roku 2008. Před zahájením výzkumu mi byl dán souhlas od vedení domova důchodců k provádění výzkumu v jejich zařízení. Cílem práce bylo zmapovat znalosti zdravotních sester v domově důchodců o poskytování první pomoci. Cíl práce byl splněn. Jen si myslím, že by bylo dobré, kdyby zdravotní sestry byly informovány o nových postupech v první pomoci. Na základě provedeného výzkumu byly stanoveny hypotézy. H1 Zdravotní sestry mají znalosti o poskytování první pomoci. H2 Zdravotní sestry neznají nové doporučení pro provádění resuscitace. Se získanými s výsledky je možné stanovit následující výzkumnou otázku: {\clqq}Nebylo by vhodné pořádat v určitých časových intervalech kurzy první pomoci pro zdravotnický personál v domovech důchodců?`` Výsledky výzkumu budou předány vedení domova důchodců ke zkvalitnění péče o seniory. V domově důchodců v Chýnově bude provedena edukace zdravotních sester o první pomoci.
|
|
|
Pravidelná školení ošetřovatelského personálu jako nedílná součást přípravy na akreditační šetření.
MATĚJČKOVÁ, Marie
Pravidelná školení zajistí pracovníkovi udržení či rozšíření znalostí a dovedností, které potřebuje pro výkon své pracovní náplně a pro odborný rozvoj. Proto jsou kvalitní pravidelná školení také jednou z podmínek pro úspěšné akreditační šetření. K dosažení výzkumných cílů jsme zvolili strategii kvantitativního výzkumu, technikou výzkumu byl anonymní dotazník určený všeobecným sestrám pracujícím na standardních odděleních a jednotce anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče (ARIP) v Šumperské nemocnici a.s. Definovali jsem si dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit rozsah pravidelných školení ošetřovatelského personálu. Druhý cíl měl za úkol zjisti úroveň znalostí sester v problematice kardiopulmonální resuscitace, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a hygienického režimu. Oba tyto cíle byly výsledky výzkumného šetření splněny. Stanovili jsme šest hypotéz. První hypotéza, že ošetřovatelský personál je minimálně jednou ročně proškolen v oblasti kardiopulmonální resuscitace byla potvrzena tabulkou č. 21. Druhá hypotéza měla potvrdit, že ošetřovatelský personál je minimálně jednou ročně proškolen v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, což jsme také potvrdili, a to tabulkou č. 35. Potvrzena byla i třetí hypotéza tabulkou č. 50, že ošetřovatelský personál je minimálně jednou ročně proškolen v oblasti hygienického režimu. Čtvrtá hypotéza, že sestry znají zásady kardiopulmonální resuscitace, byla potvrzena 85,5% úspěšností odpovědí na otázky v této problematice. Hypotéza pátá, že sestry znají zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, potvrzena nebyla, celková úspěšnost správných odpovědí na otázky v této problematice byla 57,9%. Potvrzena nebyla ani šestá hypotéza, že sestry znají zásady v oblasti hygienického režimu, jelikož celková úspěšnost správných odpovědí v této oblasti byla 57,7%. Výsledky výzkumného šetření bakalářské práce budou nabídnuty Šumperské nemocnici a.s. k interním záměrům s cílem zkvalitnit tato pravidelná školení.
|
host ::
RSS.