Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Připravenost civilního obyvatelstva poskytnout první pomoc při vzniku mimořádné události
ULBRICHOVÁ, Dagmar
První pomoc představuje první, nesmírně důležitý článek celého zdravotnického záchranného řetězce. Nutnost poskytnout první pomoc může nastat kdykoliv, protože současná moderní doba přináší spoustu nových rizik, která mohou být příčinou celé řady mimořádných událostí s následky pro jednotlivce i skupiny lidí či celé populace. Proto v odborné přípravě obyvatel musí být kladen důraz na výuku poskytování první pomoci, neboť takováto příprava snižuje zranitelnost a zvyšuje odolnost obyvatelstva vůči mimořádným událostem, kterých stále přibývá. Cílem práce bylo posoudit, zda je civilní obyvatelstvo připraveno poskytnout první pomoc při vzniku mimořádné události. Pro naplnění uvedeného cíle a k získání informací potřebných ke zpracování výsledků průzkumu byla zvolena metoda dotazníku a metoda analytické sondáže. Dotazník se skládal z 15 předem připravených otázek. Otázky dotazníku byly rozčleněny do čtyř částí podle konkrétních stanovených cílů. Dotazníkové šetření probíhalo v Jihočeském kraji v městě Tábor. Cílový soubor tvořilo celkem 250 respondentů obou pohlaví náhodně vybraných ve čtyřech různých věkových kategoriích. První věkovou kategorií byla skupina respondentů ve věku 10- 20 let, druhou věkovou kategorii tvořila skupina respondentů ve věku 20- 40 let, třetí věkovou kategorií byla skupina respondentů ve věku 40- 60 let a poslední věkovou kategorii tvořili respondenti starší 60 let. Připravenost obyvatelstva byla zkoumána ve třech úrovních, a to znalostní úroveň, emoční a zkušenostní úroveň a motivační úroveň. Stanovená hypotéza: Civilní obyvatelstvo je připraveno poskytnout první pomoc v souladu s platnými standardy první pomoci, byla na těchto třech úrovních potvrzena pouze částečně. Z diplomové práce vyplynuly i vedlejší výsledky týkající se posouzení zranitelnosti a odolnosti obyvatelstva při poskytování první pomoci za mimořádných událostí. Jedním z vedlejších výstupů je zjištění, že se senioři jeví, jako výrazně nejzranitelnější, naopak věková kategorie 20- 40 let se jeví, jako výrazně nejodolnější. Pokusila jsem se v rámci možností a rozsahu své diplomové práce přispět určitou měrou k objasnění důležitých aspektů možných vlivů na ochotu a kvalitu při poskytování první pomoci a upozornit na důležitost vzdělávání v oblasti první pomoci.
Význam řízených pohybových aktivit ve výchově ke zdraví u dětí v předškolním věku
ULBRICHOVÁ, Dagmar
Předkládaná práce monitoruje řízené pohybové aktivity u dětí předškolního věku jak z hlediska předškolních zařízení, tak z hlediska rodinného prostředí. Cílem práce je zmapovat současnou úroveň pohybových aktivit a poukázat na základní vztahy výchovy ke zdraví a zdravého vývoje předškolního dítěte. Celkový počet účastníků byl 72 dětí předškolního věku. Z důvodu zpětné vazby jsem též oslovila 172 účastníků (učitelky mateřských škol, rodiče). Na základě mých zjištění se prokázalo, že učitelky mateřských škol poskytují při práci s dětmi dostatek kvalitních pohybových aktivit. Z hlediska rodinného prostředí je třeba věnovat pohybovým aktivitám zvýšenou pozornost a nadále poukazovat na problematiku v této oblasti.
Znalosti zdravotních sester v domově důchodců o poskytování první pomoci jako předpoklad snižování úmrtnosti
ULBRICHOVÁ, Dagmar
Vybrala jsem si téma Znalosti zdravotních sester v domově důchodců o poskytování první pomoci jako předpoklad snižování úmrtnosti, protože první pomoc je prvním, nesmírně důležitým článkem záchranného řetězce. První pomoc je často nutné poskytnout i v mnoha zdravotnických zařízeních, jedním ze zástupců je i domov důchodců. V domově důchodců žijí staří lidé, kteří jsou nejrizikovější skupinou z hlediska úrazů a jsou ohroženi vznikem akutních onemocnění. Pro naplnění výše uvedeného cíle bylo využito kvalitativního výzkumu metody dotazování techniky rozhovoru s otevřenými otázkami a metody pozorování. Sběr dat probíhal u zdravotních sester v domově důchodců v Chýnově. K získávání dat z rozhovoru byl použit záznamový arch, v němž byl prostor pro odpovědi na všechny otázky. Pozorování bylo spíše metodou, která doplnila a rozšířila informaci, o znalosti resuscitace, získanou rozhovorem. Pozorování bylo zaměřeno na situaci, kterou zdravotní sestry řešily prakticky a měly k dispozici figurínu, která slouží pro výuku první pomoci. Cílový a výzkumný soubor tvořilo deset zdravotních sester v domově důchodců v Chýnově, které se mohou setkat se stavy, jenž budou vyžadovat znalosti o poskytování první pomoci. Výzkum probíhal na přelomu února a března roku 2008. Před zahájením výzkumu mi byl dán souhlas od vedení domova důchodců k provádění výzkumu v jejich zařízení. Cílem práce bylo zmapovat znalosti zdravotních sester v domově důchodců o poskytování první pomoci. Cíl práce byl splněn. Jen si myslím, že by bylo dobré, kdyby zdravotní sestry byly informovány o nových postupech v první pomoci. Na základě provedeného výzkumu byly stanoveny hypotézy. H1 Zdravotní sestry mají znalosti o poskytování první pomoci. H2 Zdravotní sestry neznají nové doporučení pro provádění resuscitace. Se získanými s výsledky je možné stanovit následující výzkumnou otázku: {\clqq}Nebylo by vhodné pořádat v určitých časových intervalech kurzy první pomoci pro zdravotnický personál v domovech důchodců?`` Výsledky výzkumu budou předány vedení domova důchodců ke zkvalitnění péče o seniory. V domově důchodců v Chýnově bude provedena edukace zdravotních sester o první pomoci.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.