|
|
Židé v německých a rakouských ozbrojených silách 1914 -1945
Hervíř, Pavel ; Vlnas, Vít (oponent)
Předkládaná rigorózní práce si klade za cíl představit vývoj židovského etnika v německém jazykovém prostorou, dále pak zmapovat a přiblížit jeho účast v obou světových válkách, ve kterých jeho zástupci bojovali nejprve v armádách centrálních mocností, později pak na straně Třetí říše. Vedle chronologie válečných událostí je zde popsán především strukturální vývoj německých a rakouských ozbrojených sil s ohledem na židovské etnikum obou zemí a jejich výkon vojenské služby od okamžiku zavedení všeobecné branné povinnosti až do německé kapitulace v květnu 1945. Velmi podrobně je zde zmapováno a popsáno sčítání Židů v německé armádě, zahájené 1. listopadu 1916, i jeho politické důsledky v poválečných letech. V kontextu vývoje Velkoněmecké říše a německých Židů je zde představen a popsán komplex nacistických diskriminačních právních norem i jejich vazba na německou brannou moc. Práce dále obsahuje krátké osobní příběhy vybraných židovských válečných veteránů z první i druhé světové války, doplněné řadou osobních informací, čerpaných převážně z vojenských archivů. Práce je rozdělena do několika částí. Úvodní část zahrnuje stručnou historii židovského etnika v německy mluvících zemích střední a východní Evropy od středověku až po 18 století, s důrazem na vývoj Pruska a Rakouska. Následující kapitola...
|
|
|
Právní aspekty pronásledování židovského obyvatelstva v nacistickém Německu
Fialová, Barbora ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Tato práce nazvaná "Právní aspekty pronásledování židovského obyvatelstva v nacistickém Německu" se zabývá poměrně krátkým obdobím historie ve vztahu ke konkrétní skupině jedinců. Přináší pohled na perzekuci židovského obyvatelstva ze strany nacistického státu z hlediska ponejvíce právního, se zaměřením na konkrétní zákony a nařízení přijatá v souvislosti s antisemitskou politikou nacistů. Cílem této práce byla snaha shrnout krátký úsek židovské historie, poukázat na nejdůležitější právní aspekty vyčleňování německých Židů ze společnosti a dokázat, že převzetí moci nacisty a nastolení antisemitské politiky mělo zákonný podklad. Práce je členěna (nepočítáme-li úvod a závěr) do šesti kapitol, které se dále dělí na podkapitoly, případně ještě na další části. První kapitola přináší exkurs do obecného pojetí lidských ras, rasismu a rasistických ideologií, nezbytný pro pochopení uvažování společnosti na počátku 20. století. Nacisté byli přesvědčeni o existenci vyšších a nižších ras a nebezpečí jejich mísení, na čemž postavili svou antisemitsky založenou politiku, vedenou v zájmu zachování "čistoty rasy". Druhá kapitola se zaměřuje na vymezení pojmu antisemitismus a na příčiny a rozvoj antisemitismu v období nacismu. Následující kapitola pohlíží na situaci v Německu po druhé světové válce, problematiku...
|
|
|
Norimberské zákony nacistického Německa a jejich ohlas v Československu
Zemanová, Barbora ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Hlavním úkolem této bakalářské práce byla analýza ohlasů norimberských zákonů v Československu na základě dobového československého tisku. Práce je členěna celkem do pěti kapitol - první kapitola se zabývá vymezením pojmů rasismus a antisemitismus, druhá kapitola se věnuje vzestupu nacismu v Německu, třetí kapitola se snaží přiblížit opatření, která předcházela vydání norimberských zákonů, a především provádí analýzu znění samotných norimberských zákonů, jejich povahy a dopadů. Čtvrtá kapitola se věnuje zavádění norimberských zákonů na území tehdejšího protektorátu - území, které se stalo okupovanou oblastí nacistického Německa. Stěžejní kapitolou celé bakalářské práce je kapitola pátá věnující se analýze ohlasů norimberských zákonů v dobovém československém tisku.
|
|
|
Persekuce Židů na našem území v letech 1935 - 1942
ČERNÁ, Tereza
Práce se zabývá persekucí Židů v letech 1935-1942 s ohledem na Protektorát Čechy a Morava, za jejíž symbol platí nechvalně proslulé norimberské rasové zákony z 15. září 1935, které odstavily židovské obyvatelstvo na samotný okraj společnosti, zprostily ho osobních práv a svobod, zbavily veškerého majetku a připravily tak nacistům půdu pro tzv. "konečné řešení" židovské otázky. V případě Protektorátu Čechy a Morava se práce věnuje konkrétním zákonům a nařízením, jež takto fatálně determinovaly život Židů ve vytyčeném období. Podstatnou součástí práce je přehled nejzásadnějších zdrojů antisemitismu napříč dějinami, jenž vrcholí pojednáním o rasové teorii, která se stala jádrem nacistické ideologie. Poslední kapitola o emigraci, jež představovala jedinou možnost, jak utéct nacistickému teroru a zachránit si tak život, práci uzavírá.
|
host ::
RSS.