|
|
Expression of ABC transporters in cell cultures of non-small cell lung cancer: effect of selected targeted drugs
Žofajová, Barbora ; Hofman, Jakub (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Barbora Žofajová Školiteľ: doc. RNDr. Jakub Hofman, Ph.D. Názov diplomovej práce: Expresia ABC transportérov v bunkových kultúrach nemalobunkového pľúcneho karcinómu: efekt vybraných cielených liečiv ABC transportéry sú špeciálna rodina transmembránových proteínov, ich funkciou je aktívny eflux substrátov z buniek do extracelulárneho prostredia. Sú exprimované ako aj v normálnych tkanivách, tak aj nádorových bunkách. Tým pádom ovplyvňujú farmakokinetiku liečiv a zohrávajú úlohu pri vzniku mnohopočetnej liekovej rezistencie (MDR). Tyrozínkinázy majú dôležité funkcie, od bunkovej novotvorby cez diferenciáciu až po bunkovú smrť, ich mutácia môže spôsobiť, že sa z normálnej bunky stane nádorová. Nachádzanie, skúmanie a inhibícia funkcií týchto cieľov je sľubná stratégia na liečbu nádorových ochorení. Cieľom tejto práce bolo zistiť, či sa nami vybrané liečivá zapájajú do farmakokinetických interakcií, ktoré sú založené na indukcií génov ABC efluxných transportérov a či majú potenciál ovplyvniť MDR fenotyp nádorových buniek. Látky, ktoré sme študovali, boli tri cielené protinádorové liečivá (capmatinib, pralsetinib a tazemetostat) a dve známe chemoterapeutiká (pemetrexed a metotrexát). S výnimkou...
|
|
|
Moderní radioterapeutická léčba karcinomů plic
ŽÁKOVÁ, Klára
Bakalářská práce ve své teoretické části popisuje anatomii dýchacího systému, rozdělení karcinomů plic, jejich příznaky, rizikové faktory a možnou léčbu. Zaměřuje se především na samotnou radioterapii plic a techniky ozařování plic s ohledem na současné technické možnosti radioterapie. Praktická část je zastoupena analýzou dat z dotazníkového šetření zkoumající především četnost přítomnosti rizikových faktorů u pacientů s karcinomem plic léčených na RTO Nemocnice České Budějovice. Výzkumná část byla realizována dotazníkovým šetřením, soubor pacientů činil celkově 60 respondentů. Získaná data byla následně vyhodnocena nástroji MS Excel. Kromě přítomnosti kouření jakožto hlavního rizikového faktoru byla věnována pozornost i jiným rizikovým faktorům, např. profesní zátěži, celkovému životnímu stylu nebo dlouhodobému pobytu v oblastech se zvýšeným obsahem radonu v podloží. Výsledky potvrdily, že nejvíce zastoupeným rizikových faktorem nadále zůstává dlouhodobé kouření tabáku. Zpracování odpovědí z dotazníku rovněž podpořilo domněnku, že nezanedbatelným rizikovým faktorem je i dlouhodobý pobyt v oblastech se zvýšeným radonovým indexem. Bakalářská práce může sloužit jako ucelený studijní materiál budoucím radiologickým asistentům pro základní přehled v problematice léčby zářením karcinomů plic a vlivů, které se podílejí na jejím vzniku. Může být případně použita k dalšímu zpracování formou odborného článku v časopisech, nebo být zdrojem informací pro jakéhokoliv zájemce o dané téma.
|
|
|
The clinical relevance of biomarkers for aggression assessment and prognosis in non-small cell lung cancer
Pražáková, Markéta ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Molino, Rafael (oponent)
Cíl: Cílem dizertační práce bylo sledování biologické aktivity nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) pomocí širokého spektra parametrů: klasických nádorových markerů, matrix metaloproteináz (MMPs) a jejich tkáňových inhibitorů (TIMPs), pro-zánětlivých a pro-angiogenních cytokinů, růstových faktorů a adhezivních molekul, a stanovit biomarkery, které mohou zlepšit diagnostiku a prognozu nemocných s NSCLC. Metodika: Celkem bylo sledováno 22 biomarkerů: 8 standardních nádorových markerů (cytokeratiny Cyfra 21-1, TPA, TPS a MonoTotal, CEA, SCC, TK, Chromogranin A) a 14 potenciálně klinicky užitečných biomarkerů, vhodných pro sledování biologické aktivity nádoru - pro-zánětlivé cytokiny IL-6, IL-8, MCP-1, pro- angiogenní cytokiny VEGF, matrix metaloproteinasy MMP-1, MMP-2, MMP-7, MMP- 9 a jejich inhibitory TIMP-1 a TIMP-2, adhezivní molekuly ICAM-1, VCAM-1, růstový faktor IGF-1 a PAI-1 stimulující růst nádoru a angiogenezi. S ohledem na hodnocení klinického významu těchto markerů u NSCLC byly systematicky sledovány jejich hladiny v séru nebo plazmě ve skupině 93 pacientů s NSCLC v době primární diagnozy před zahájením léčby a dále v průběhu follow up pomocí imunoanalytických metod a multiplexové analýzy. V kontrolní skupině bylo 20 pacientů s benigním onemocněním plic. Výsledky: Výsledky získané z...
|
|
|
Vztah proteinu SIVA a signálních drah Hedgehog/GLI a mTOR ke vzniku a progresi nemalobuněčného karcinomu plic.
Vachtenheim, Jiří ; Lischke, Robert (vedoucí práce) ; Zemanová, Milada (oponent) ; Vodička, Josef (oponent)
Nemalobuněčný karcinom plic patří v celosvětovém měřítku mezi nejčetnější zhoubná onemocnění vůbec. I přes veškerý pokrok v poznání o jeho etiopatogenezi či vývoji cílené protinádorové terapie, základní výzkum v oblasti tohoto onemocnění a jeho efektivnější léčba představuje nadále výzvu. Signální dráha Hedgehog se v případě své nepřiměřené aktivace podílí onkogenním vlivem na rozvoji nemalobuněčného karcinomu plic. P53 je známý tumor supresorový gen fungující jako bariéra proti vzniku nádorů. Tento jeho účinek je dán především transkripční aktivací různých proapoptotických genů, z nichž jeden je gen kódující protein SIVA-1. Nedávno však bylo překvapivě zjištěno, že SIVA-1 má u nemalobuněčného karcinomu plic na myším modelu nádoru naopak proonkogenní funkci. Cílem této práce bylo více objasnit význam signální dráhy Hedghog a proteinu SIVA-1 u lidského nemalobuněčného karcinomu plic a případně objasnit jejich možný vzájemný vztah při vzniku a progresi nemalobuněčného karcinomu plic u člověka. Na vybraných nádorových buněčných liniích lidského nemalobuněčného karcinomu plic byla ověřena exprese jednotlivých komponent signální dráhy Hedgehog. Ve vzorcích získaných od 39 pacientů operovaných pro nemalobuněčný karcinom plic a ve vybraných buněčných liniích tohoto nádoru byla potvrzena exprese proteinu...
|
|
|
Radioterapie karcinomu plic v Karlovarském kraji
NEJEDLÁ, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá radioterapií karcinomu plic u pacientů trvale žijících v Karlovarském kraji. Počet nově diagnostikovaných plicních karcinomů se v České republice blíží šesti a půl tisícům ročně. Toto číslo vypovídá o dlouhodobém mírném poklesu incidence daného onemocnění. Nejrizikovějším faktorem pro vznik rakoviny plic je samozřejmě kouření. Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení souboru pacientů KKN v Chebu léčených pro karcinom plic v období 2009-2013 a poukázat na důležitost možnosti léčby karcinomu plic v regionálních onkologických centrech. Data o 382 pacientech, kteří byli v daném období léčeni ve spádovém regionálním onkologickém centru v Chebu, byla sebrána z nemocničního informačního systému (NIS) onkologického oddělení Nemocnice Cheb. Sběr dat byl proveden především s ohledem na věk nemocných, TNM klasifikaci v době záchytu onemocnění, pracovní anamnézu, druh podstoupené léčby, bydliště nemocných a případného roku úmrtí. Dalším cílem práce bylo ověřit předpoklad, že v okrese Karlovy Vary, kde je prokazatelně vyšší radonový index geologického podloží, je i vyšší výskyt karcinomu plic. Bylo zjištěno, že poměr pacientů s tímto onemocněním je v okrese Cheb i Karlovy Vary prakticky shodný. V období let 2009 2013 se v regionálním onkologickém centru léčilo pro plicní karcinom celkem 617 pacientů, z toho 382 bylo léčeno radioterapií. Proto jsem názoru, že v minulosti uvažované uzavření radioterapeutického oddělení by vážně zkomplikovalo léčbu onkologických pacientů z celého kraje, především nemalému počtu pacientů potřebujících ošetření paliativním ozařováním.
|
|
|
The clinical relevance of biomarkers for aggression assessment and prognosis in non-small cell lung cancer
Pražáková, Markéta ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Molino, Rafael (oponent)
Cíl: Cílem dizertační práce bylo sledování biologické aktivity nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) pomocí širokého spektra parametrů: klasických nádorových markerů, matrix metaloproteináz (MMPs) a jejich tkáňových inhibitorů (TIMPs), pro-zánětlivých a pro-angiogenních cytokinů, růstových faktorů a adhezivních molekul, a stanovit biomarkery, které mohou zlepšit diagnostiku a prognozu nemocných s NSCLC. Metodika: Celkem bylo sledováno 22 biomarkerů: 8 standardních nádorových markerů (cytokeratiny Cyfra 21-1, TPA, TPS a MonoTotal, CEA, SCC, TK, Chromogranin A) a 14 potenciálně klinicky užitečných biomarkerů, vhodných pro sledování biologické aktivity nádoru - pro-zánětlivé cytokiny IL-6, IL-8, MCP-1, pro- angiogenní cytokiny VEGF, matrix metaloproteinasy MMP-1, MMP-2, MMP-7, MMP- 9 a jejich inhibitory TIMP-1 a TIMP-2, adhezivní molekuly ICAM-1, VCAM-1, růstový faktor IGF-1 a PAI-1 stimulující růst nádoru a angiogenezi. S ohledem na hodnocení klinického významu těchto markerů u NSCLC byly systematicky sledovány jejich hladiny v séru nebo plazmě ve skupině 93 pacientů s NSCLC v době primární diagnozy před zahájením léčby a dále v průběhu follow up pomocí imunoanalytických metod a multiplexové analýzy. V kontrolní skupině bylo 20 pacientů s benigním onemocněním plic. Výsledky: Výsledky získané z...
|
host ::
RSS.