|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Hamříková, Dominika ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl sledován obsah proteinů gliadinových frakcí ozimé pšenice (Triticum aestivum) odrůdy Bohemia pěstované v podmínkách normální (AC) a zvýšené (EC; 700 mol•mol-1) koncentrace oxidu uhličitého. Kromě toho byla polovina vzorků hnojena dusíkem v množství 200 kg•ha-1. Dalšími pozorovanými environmentálními faktory bylo sucho a UV záření. Gliadinové proteiny byly separovány metodou A PAGE a kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Obecně se měnil obsah proteinů v rámci frakcí , a gliadinů, zatímco u gliadinů nebyl zjištěn žádný nebo téměř žádný významný rozdíl. Jednoznačně největší vliv na obsah gliadinových proteinů měl dusík, který průkazně zvyšuje množství proteinů v pšeničném zrnu. Nejvíce subfrakcí reagovalo za podmínek AC, sucha a bez UV záření a za podmínek EC s přirozenými srážkami a UV zářením. Významná byla také interakce dusíku s UV zářením (AC, sucho) i s jeho vyloučením (EC, sucho). Interakce dusíku a přirozených srážek významně zvýšila obsah proteinů za podmínek AC bez UV záření a za podmínek EC s UV zářením. Samotná EC i EC v interakci s jinými faktory se projevila v malé míře. EC s dusíkatou výživou (sucho bez UV záření) zvýšily obsah gliadinových proteinů a EC se současným vyloučením dusíkaté výživy (sucho i přirozené srážky s UV zářením) obsah proteinů snížila.
|
|
|
Vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Odstrčilová, Eva ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl sledován vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice odrůdy Tiguan. Vzorky byly kultivovány na dvou lokalitách ve dvou letech, v podmínkách bez dusíkatého hnojení (0 kg N/ ha) a s dusíkatým hnojením v koncentraci 140 kg N/ ha. Dalším sledovaným faktorem bylo sucho zajištěné stříškami nad plodinami ve srovnání s kultivací v běžném klimatickém prostředí. Gliadinová frakce byla separována metodou A-PAGE a kvantifikace proteinů byla provedena pomocí počítačové denzitometrie. Dusíkaté hnojení způsobilo významný nárůst gliadinů, zejména -1,2 a -5 frakce. Stres suchem zapříčinil zvýšení obsahu gliadinů oproti kontrolní variantě, zvláště pak - a - frakcí. Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím obsah gliadinů v zrnu bylo hnojení dusíkem v suchém prostředí. V případě hnojené varianty ve vlhkém prostředí byly nárůsty obsahu gliadinů menší, než v případě stresu suchem.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého a dusíkatého hnojení na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Šimíčková, Adéla ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo studium vlivu zvýšené koncentrace CO2, dusíkatého hnojení a UV záření na obsah gliadinové frakce u ozimé pšenice. Ozimá pšenice (Triticum aestivum) odrůdy Bohemia byla pěstována v podmínkách normální a zvýšené koncentrace CO2, kde koncentrace dosahovala hodnoty 700 mol mol-1. K polovině vzorků byla přidána dusíkatá výživa (200 kg N ha-1), zatímco druhá polovina zůstala nehnojena. Rostliny byly pěstovány ve sklenících jednak s odstíněným UV-B zářením, jednak s normální UV radiací. Prostředí s přirozeným množstvím srážek bylo jednotné pro všechny zmíněné varianty. Gliadiny byly extrahovány 2-chlorethanolem, separovány metodou A-PAGE a následně kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Nejvýraznější vliv na množství gliadinových frakcí mělo dusíkaté hnojení za působení přirozeného UV záření při zvýšené i normální koncentraci CO2, zatímco v prostředí s odstíněným UV-B zářením nebyl významný vliv dusíku pozorován. UV záření tedy působilo v kombinaci s dusíkatou výživou jako stimulační faktor. Naopak statisticky významný vliv zvýšené koncentrace CO2 na obsah gliadinových proteinů nebyl prokázán.
|
|
|
Vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gluteninové frakce u ozimé pšenice
Vostrejš, Pavel ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byl sledován vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gluteninové frakce pšenice ozimé (Triticum aestivum L.). Kultivar Tiguan pšenice ozimé byl pěstován jednak v podmínkách zamezujících přísunu přírodních srážek (DRY), jednak v podmínkách normálních přírodních srážek (WET). Polovina vzorků byla ošetřena dusíkatým hnojivem dávkou 140 kg/ha (N140), druhá polovina zůstala bez hnojení (N0). Po oddělení gliadinů byly gluteniny ze vzorků extrahovány 50% isopropanolem s 1% DTT. Jednotlivé gluteninové frakce byly separovány metodou SDS-PAGE a kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Sucho nemělo statisticky významný vliv na obsah žádné z gluteninových podjednotek. Dusíkaté hnojení způsobilo zvýšení obsahu celkového množství gluteninů i množství jednotlivých podjednotek. Interakce ošetření vodního režimu a hnojení vedla tomu, že nedošlo ke zvýšení množství gluteninů u HMW 3 GS a LMW 5 GS v podmínkách DRY.
|
|
|
Změny v obsahu gliadinových frakcí bílkovin u dvou genotypů ozimé pšenice s rozdílnou délkou vegetační doby v závislosti na dusíkatém hnojení v interakci se suchem.
Francová, Marie ; Zemanová, Jana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této práci byl sledován vliv změny v obsahu gliadinových frakcí u dvou odrůd pšenice ozimé s rozdílnou délkou vegetační doby v závislosti na dusíkatém hnojení a suchu. Použité odrůdy byly Avenue a Tobac. Polovina rostlin byla hnojena dusíkatým hnojivem o koncentraci 200 kg N/ha. Třetina rostlin byla pěstována v podmínkách brzkého sucha (v období kvetení), třetina v podmínkách pozdního sucha (doba plnění zrna), třetina byla přirozeně zavlažovaná. Gliadinové frakce byly separovány metodou A-PAGE. Jejich obsah byl stanoven počítačovou denzitometrií. Dusíkaté hnojení zvyšovalo obsah jednotlivých frakcí. Samotné sucho (konkrétně brzké sucho) se projevilo pouze u -gliadinů odrůdy Tobac zvýšením jejich obsahu. Brzké i pozdní sucho zvyšovalo v kombinaci s dusíkatým hnojením obsah gliadinových frakcí odrůdy Tobac. Na odrůdu Avenue nemělo brzké sucho v kombinaci s dusíkatým hnojením vliv, s výjimkou frakce -gliadinů, kde brzké sucho zeslabilo vliv dusíkatého hnojení. Pozdní sucho v interakci s dusíkatým hnojení zvyšovalo u odrůdy Avenue obsah gliadinů. Nejvyšší nárůst obsahu gliadinů byl pozorován u frakce -5 odrůdy Tobac při interakčním působení dusíkatého hnojení a pozdního sucha.
|
|
|
Vyhodnocení efektivnosti aplikace dusíku v minerálních hnojivech při pěstování ozimé pšenice
Ovchinnikova, Tatiana
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení efektivnosti aplikace dusíku v minerálních hnojivech při pěstování ozimé pšenice. Byly zpracovány výsledky mezinárodní soutěže pěstebních technologií této plodiny prováděné v Zemědělském výzkumném ústavu Kroměříž, s.r.o. v letech 2014–2018. Celkem bylo v maloparcelních polních pokusech porovnáváno 279 variant pěstebních technologií (2014-46, 2015-51, 2016-56, 2017-64, 2018-62). Pro vyhodnocení byly zvoleny ukazatele celková dávka dusíku (kg/ha), výnos zrna (t/ha) a obsah bílkovin v zrnu (%). Výnosy zrna byly značně ovlivněny průběhem počasí v jednotlivých letech. Ve všech letech se se snižující se celkovou dávkou dusíku postupně zvyšovala variabilita výnosu zrna. Významný nárůst variability výnosu byl pozorován u celkových dávek dusíku nižších než 140-150 kg/ha N. Přesto byly u některých variant pěstebních technologií s nízkými dávkami dusíku dosaženy výnosy zrna srovnatelné s variantami s celkovou dávkou dusíku vyšší o 50–60 kg/ha N. Tyto ekonomicky příznivé výsledky byly dosaženy optimalizaci všech pěstitelských opatření v rámci pěstební technologie v souladu s vlastnostmi pěstované odrůdy a průběhem počasí. Snížení spotřeby dusíku o 50 kg/ha snižuje riziko kontaminace prostředí nitráty a zároveň představuje úsporu 2 714 Kč/ha při průměrné ceně dusíku 54,3 Kč/kg v běžně používaných minerálních hnojivech v roce 2022. Změna dávek dusíku ovlivňovala zároveň s výnosem i obsah bílkovin v zrnu. Ve všech letech byl zjištěn negativní vztah mezi výnosem a obsahem bílkovin v zrnu. Při zvýšení výnosu zrna o jednu tunu se obsah bílkovin v zrnu snižoval o 0,12 – 0,35 %, v průměru o 0,24 %.
|
|
|
Pěstování ječmene v praktických podmínkách zemědělského podniku
ČÍTKOVÁ, Šárka
Cílem bakalářské práce bylo posoudit vliv formy dusíkatého hnojení na výnos a kvalitu ječmene. Za tímto účelem byl založen poloprovozní pokus na rodinné farmě nedaleko Tábora. Pokus byl založen ve dvou variantách: varianta I s použitím pevné formy dusíkatého hnojiva - ledku amonného a varianta II s použitím kapalné formy dusíkatého hnojiva - močoviny. Dávka dusíku u obou variant byla 100 kg č. ž. ha-1 . Sledované ukazatele byly počet klasů na m2, počet zrn v klasu, HTS, podíl předního zrna, obsah dusíkatých látek a klíčivost. V počtu klasů na m2, počtu zrn, podílu předního zrna, obsahu dusíkatých látek a klíčivosti dosáhla vyšších hodnot varianta s použitím ledku amonného. Hodnota HTS byla u obou variant stejná.
|
|
|
Interactive effects of elevated CO2 concentration, drought and nitrogen nutrition on malting quality of spring barley
Simor, J. ; Klem, Karel ; Psota, V.
Elevated CO2 concentration [EC] generally leads to increased rates of photosynthesis, increased formation of assimilates and finally to storing them in the grain. Increased storage of starch in the grain, however, leads to an unbalanced proportion to the proteins, and their relative content decreases. This is particularly apparent in the conditions of nitrogen deficiency. The interactive effects of EC, nitrogen nutrition and reduced water availability are, however, not yet sufficiently understood. Within the manipulation experiment in open top chambers (Domaninek near Bystrice nad Pernstejnem) that allow simulation of EC (expected by the end of this century 700 ppm) and drought, the effect of these interactions on protein content, and other quality parameters of spring barley grain was studied. EC reduced grain protein content, increased extract, Kolbach index and also summary Malting quality index. Such effect was more pronounced under higher nitrogen dose, which generally worsened malting quality parameters. Reduced water availability slightly enhanced all malting quality parameters and also showed slight synergistic effect to EC. No clear interactive effects on malting quality were found for nitrogen nutrition and water availability.
|
|
|
Výnos škrobu a bílkovin u brambor pro výrobu škrobu
MIČKA, Michal
Cílem bakalářské práce bylo hodnocení obsahu škrobu a bílkovin u vybraných odrůd brambor v závislosti na hnojení dusíkem. V literárním přehledu je obecné seznámení s danou problematikou. V roce 2018 byl založen jednoletý polní pokus, kde byly sledovány tři odrůdy pro výnos škrobu. Odrůda Anatori, Hermes a Ornella. Dusíkatá hnojiva byla aplikována ve dvou variantách. První varianta byla hnojena na jaře před sázením v dávce 73 kg N/ha, druhá v dávce 111 kg N/ha. U pokusu byl vyhodnocen výnos hlíz, průměrná hmotnost hlíz, obsah škrobu, výnos škrobu, obsah sušiny a výnos dusíkatých látek. Ve sledovaném roce 2018, který byl teplotně nadprůměrný a naopak chudší na srážky, byla nejlépe vyhodnocena aplikace vyššího dusíkatého hnojení v dávce 111 kg N/ha. Vyšší aplikace dusíkatého hnojení oproti nižší dávce zvýšila výnos hlíz brambor (t/ha), škrobnatost (%) a výnos škrobu (t/ha).
|
|
|
Změny v obsahu gliadinových frakcí bílkovin u dvou genotypů ozimé pšenice s rozdílnou délkou vegetační doby v závislosti na dusíkatém hnojení v interakci se suchem.
Francová, Marie ; Zemanová, Jana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této práci byl sledován vliv změny v obsahu gliadinových frakcí u dvou odrůd pšenice ozimé s rozdílnou délkou vegetační doby v závislosti na dusíkatém hnojení a suchu. Použité odrůdy byly Avenue a Tobac. Polovina rostlin byla hnojena dusíkatým hnojivem o koncentraci 200 kg N/ha. Třetina rostlin byla pěstována v podmínkách brzkého sucha (v období kvetení), třetina v podmínkách pozdního sucha (doba plnění zrna), třetina byla přirozeně zavlažovaná. Gliadinové frakce byly separovány metodou A-PAGE. Jejich obsah byl stanoven počítačovou denzitometrií. Dusíkaté hnojení zvyšovalo obsah jednotlivých frakcí. Samotné sucho (konkrétně brzké sucho) se projevilo pouze u -gliadinů odrůdy Tobac zvýšením jejich obsahu. Brzké i pozdní sucho zvyšovalo v kombinaci s dusíkatým hnojením obsah gliadinových frakcí odrůdy Tobac. Na odrůdu Avenue nemělo brzké sucho v kombinaci s dusíkatým hnojením vliv, s výjimkou frakce -gliadinů, kde brzké sucho zeslabilo vliv dusíkatého hnojení. Pozdní sucho v interakci s dusíkatým hnojení zvyšovalo u odrůdy Avenue obsah gliadinů. Nejvyšší nárůst obsahu gliadinů byl pozorován u frakce -5 odrůdy Tobac při interakčním působení dusíkatého hnojení a pozdního sucha.
|
host ::
RSS.