|
|
Mechanisms of reproductive isolation between two hybridizing passerine species, the common nightingale and the thrush nightingale
Poignet, Manon ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
v - ABSTRACT (in Czech) - Stěžejním krokem při vzniku nových druhů je evoluce reprodukčně izolačních mechanismů oddělujících genofondy nově vznikajících druhů. O molekulární, fyziologické a genetické podstatě reprodukční izolace víme i přes rostoucí počet studií stále málo. Na příkladu dvou přirozeně hybridizujících druhů pěvců, slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a slavíka tmavého (L. luscinia), jsme zkoumali různé mechanismy reprodukční izolace se zaměřením na postkopulační prezygotické a postzygotické izolační mechanismy. Tyto dva druhy slavíků se oddělily před ~1,8 miliony lety a v současnosti se kříží v sekundární kontaktní zóně probíhající napříč střední a východní Evropou. V rámci této dizertační práce jsme analyzovali genetické složení sekundární kontaktní zóny a ukázali, že v hybridní zóně jsou dominantní rodičovské formy, zatímco F1 hybridů (3,4 %) a časných zpětných kříženců (3,1 %) se zde vyskytuje málo a F2 hybridi úplně chybí. To naznačuje silnou, ale neúplnou reprodukční izolaci. F1 hybridní jedinci byli čtyřikrát častější z jednoho směru křížení než z druhého, což indikuje asymetrickou hybridizaci. Dále jsme ukázali velké mezidruhové rozdíly v morfologii spermií. Spermie slavíka obecného měly delší a širší střední část a bičík, zatímco spermie slavíka tmavého měly větší akrozom. Tyto...
|
|
|
Evoluční význam smíšených zpěvů v kontaktní zóně dvou druhů slavíků
Kohoutová, Hana ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Zpěv je důležitý nástroj komunikace u ptáků. U některých druhů ptáků dochází ke kopírování zpěvu od jiných druhů. Toto heterospecifické kopírování zpěvů je časté zejména u blízce příbuzných druhů ptáků, kde se označuje jako tzv. smíšené zpěvy. Smíšené zpěvy bývají často asymetrické, kdy kopíruje pouze jeden z dvojice druhů. Význam smíšených zpěvů není zatím příliš prozkoumán. Nejčastější příčinou vzniku je pravděpodobně chyba během fáze učení zpěvu, ale v některých případech je možné, že mají smíšené zpěvy i adaptivní význam. Ve své diplomové práci se zabývám evolučním významem smíšených zpěvů u dvou blízce příbuzných druhů pěvců - slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a slavíka tmavého (Luscinia luscinia). Tyto druhy se setkávají v sekundární kontaktní zóně v centrální a východní části Evropy. Smíšené zpěvy nalezneme pouze u slavíka tmavého, který je větším a pravděpodobně dominantnějším druhem. V playbackových experimentech prováděných na slavících obecných jsem zkoumala možný adaptivní význam smíšených zpěvů pro mezidruhovou komunikaci. Testovala jsem rozdíl v chování a zpěvové reakci slavíků obecných na tři typy stimulů: čistý zpěv slavíka obecného, čistý zpěv slavíka tmavého a smíšený zpěv slavíka tmavého. Ukázalo se, že testovaní jedinci vykazovali signifikantně slabší zpěvovou reakci na...
|
|
|
Evoluční význam smíšených zpěvů v kontaktní zóně dvou druhů slavíků
Kohoutová, Hana ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Zpěv je důležitý nástroj komunikace u ptáků. U některých druhů ptáků dochází ke kopírování zpěvu od jiných druhů. Toto heterospecifické kopírování zpěvů je časté zejména u blízce příbuzných druhů ptáků, kde se označuje jako tzv. smíšené zpěvy. Smíšené zpěvy bývají často asymetrické, kdy kopíruje pouze jeden z dvojice druhů. Význam smíšených zpěvů není zatím příliš prozkoumán. Nejčastější příčinou vzniku je pravděpodobně chyba během fáze učení zpěvu, ale v některých případech je možné, že mají smíšené zpěvy i adaptivní význam. Ve své diplomové práci se zabývám evolučním významem smíšených zpěvů u dvou blízce příbuzných druhů pěvců - slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a slavíka tmavého (Luscinia luscinia). Tyto druhy se setkávají v sekundární kontaktní zóně v centrální a východní části Evropy. Smíšené zpěvy nalezneme pouze u slavíka tmavého, který je větším a pravděpodobně dominantnějším druhem. V playbackových experimentech prováděných na slavících obecných jsem zkoumala možný adaptivní význam smíšených zpěvů pro mezidruhovou komunikaci. Testovala jsem rozdíl v chování a zpěvové reakci slavíků obecných na tři typy stimulů: čistý zpěv slavíka obecného, čistý zpěv slavíka tmavého a smíšený zpěv slavíka tmavého. Ukázalo se, že testovaní jedinci vykazovali signifikantně slabší zpěvovou reakci na...
|
host ::
RSS.