|
|
Průmyslová a vojenská architektura přístavních měst, komparace rekonverze průmyslového a vojenského dědictví
Remy-Zéphir, Šárka ; Prof.Ing.arch.Peter Vodrážka,PhD. (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Prof.Patrick Dieudonné (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Přístavní města Brest, Lorient a Saint-Nazaire byla díky své strategické pozici na pobřeží Atlantiku zničena bombardováním spojenců během druhé světové války. V poválečném období tato města využila nezbytnost obnovy k radikálním zásahům do městské struktury. Zmíněné historické události byly novou příležitostí jak zlepšit funkčnost města. Také dnes se nabízí nová šance. Vojenské a průmyslové zóny v přístavech, které byly vždy důsledně od měst oddělené, se uvolňují od svých původních aktivit. Města dostávají k dispozici tyto rozlehlé parcely v blízkosti jejich center a ocitají se v situaci, která jim umožňuje prostřednictvím rekonverze, již podruhé v tak krátké historii, přepracovat urbanistickou strukturu středů měst.
|
|
|
Konverze uvolněných hospodářských objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Boiko, Svitlana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Historické panství rodiny Kinských spjaté s klášterem Žďár nad Sázavou tvoří pozoruhodný soubor kulturního a přírodního dědictví. Vlastníci domény, rodina Kinských, usiluje dlouhou dobu o zhodnocení tohoto dědictví, a proto se v nedávné době rozhodla připravit konkrétní reflexi k rozvoji a rehabilitaci kláštera a jeho příslušenství přípravou globální strategie koncepce rozvoje objektu a jeho turistického využití. Ambicí rodiny Kinských je rozvíjet ve Žďáře projekt významného památkového a kulturního centra s evropským věhlasem. Jejich vůlí je vytvořit z tohoto místa významný příklad kulturního a turistického rozvoje přesahující rámec daného území Přítomnost unikátního souboru barokní kultury a architektonických památek z dílny Jana Blažeje Santiniho (poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, klášter, opatství, kostel Nanebevzetí Panny Marie, jízdárna, hřbitov, hospodářský dvůr Lyra, zámek) činí z této domény jedinečný památkový unikát a významný doklad kulturního dědictví České republiky. Areál kláštera s okolím otvírají silný potenciál volného prostoru v pozoruhodných historických objektech schopných na proměny funkce všech typů - kulturní, turistické a komerční: kulturní akce, expozice a výstavy, semináře, ubytování, restaurační provoz. V poslední době se stává aktuálnější téma veřejného kulturního prostoru. Jedna se o nových kulturních stavbách, kde by se mohli lidé každodenně scházet, bavit a vzdělávat, trávit volný čas. Dřív, za komunistické doby tuto funkce splňovali kulturní domy. .Kulturní dům (také Dům kultury, hovorově kulturák; též Osvětový dům) je zařízení, které v sobě integruje různé společenské funkce (např. slavnostní či taneční víceúčelový sál, divadlo, kino, restauraci, bar, obřadní síň, klubové místnosti, někdy též knihovnu ad.). Navazuje na tradici besedních, dělnických, lidových, národních, obecních či spolkových domů. Typologicky nemá též daleko ke sborovým domům resp. Modlitebnám či komunitním centrům. Ale moderní život diktují nové požadavky a funkce veřejného prostoru. Dnes předpokládá interaktivnější prostory něž dřív. Člověk spolupracuje s prostorem a architekturou, se zapojuje do aktivit. Vzniká nový městský prostor, který otevírá se celodennímu vícefunkčnímu využití – kulturní areál. Na základě analýz řešeného území byl zpracován návrh řešící celou lokalitu hospodářských prostorů klášteru jako komplexní celek, jehož hlavním cílem bylo vytvoření funkčního a estetického prostředí.
|
|
|
Kompaktní město – Svitavské nábřeží
Dostálová, Lea ; Palacký, Jiří (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Urbanisticko-architektonická studie městské části vymezené ulicemi Zábrdovická, Cejl, Tkalcovská, Pastrnkova a Šámalova v Brně. Práce formuluje strategický postup pro práci s rostlými městskými strukturami a předkládá možné způsoby jejich revitalizace. Postup je následně prakticky ověřen na bývalém textilním závodě Mitop Zábrdovice v Brně.
|
|
|
Architektonická studie nového využití bývalého Zemského soudu v Bruntále
Ševčíková, Alžběta ; Lýsek, Radim (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Diplomový projekt se zabývá zpracováním architektonické studie nového využití budovy bývalého zemského soudu v Bruntále s ohledem na její umístění, dispozici, regulační plán, památkovou ochranu a ekonomické zhodnocení. Obsahuje dvě možné verze jejího využití a přizpůsobení současným požadavkům a normám. Zároveň řeší úpravou bezprostředního okolí budovy v návaznosti na její potřeby a zpětným zapojením komplexu do fungujícího celku města.
|
|
|
Bučovice - obytná lokalita Za zámkem
Měřínský, Michal ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce je studie nového využití brownfieldu, který vznikl zánikem nábytkářského podniku UP Závody v Bučovicích. Předmětem studie je urbanistický návrh nové obytné lokality, s dalšími, zadáním požadovanými a navazujícími funkcemi. Návrh lokality včetně nově začleněných staveb je zpracován pouze v urbanistické úrovni. Formou architektonické studie je pak řešen jeden vybraný (referenční) obytný blok urbanisticky řešeného celku. Důležitým aspektem je reakce na blízkou přítomnost renesančního zámku dodržením předpokladů památkové péče.
|
|
|
Přestavba zemědělského objektu u obce Ortvínovice
SEDLÁK, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá rekonstrukcí opuštěného zemědělského objektu u obce Ortvínovice v jižních Čechách. Rešeršní část práce se zabývá sumarizací dostupných informací o historii vepřínů, poruch a jejich sanačních metodách. Praktická část se věnuje stavebnímu průzkumu stavby a návrhu nového využití. Nově navržený záměr zahrnuje dispoziční a konstrukční popis, ověření souladu s územním plánem a vypracovanou studii.
|
|
|
Bučovice - obytná lokalita Za zámkem
Měřínský, Michal ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce je studie nového využití brownfieldu, který vznikl zánikem nábytkářského podniku UP Závody v Bučovicích. Předmětem studie je urbanistický návrh nové obytné lokality, s dalšími, zadáním požadovanými a navazujícími funkcemi. Návrh lokality včetně nově začleněných staveb je zpracován pouze v urbanistické úrovni. Formou architektonické studie je pak řešen jeden vybraný (referenční) obytný blok urbanisticky řešeného celku. Důležitým aspektem je reakce na blízkou přítomnost renesančního zámku dodržením předpokladů památkové péče.
|
|
|
Architektonická studie nového využití bývalého Zemského soudu v Bruntále
Ševčíková, Alžběta ; Lýsek, Radim (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Diplomový projekt se zabývá zpracováním architektonické studie nového využití budovy bývalého zemského soudu v Bruntále s ohledem na její umístění, dispozici, regulační plán, památkovou ochranu a ekonomické zhodnocení. Obsahuje dvě možné verze jejího využití a přizpůsobení současným požadavkům a normám. Zároveň řeší úpravou bezprostředního okolí budovy v návaznosti na její potřeby a zpětným zapojením komplexu do fungujícího celku města.
|
|
|
Konverze uvolněných hospodářských objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Boiko, Svitlana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Historické panství rodiny Kinských spjaté s klášterem Žďár nad Sázavou tvoří pozoruhodný soubor kulturního a přírodního dědictví. Vlastníci domény, rodina Kinských, usiluje dlouhou dobu o zhodnocení tohoto dědictví, a proto se v nedávné době rozhodla připravit konkrétní reflexi k rozvoji a rehabilitaci kláštera a jeho příslušenství přípravou globální strategie koncepce rozvoje objektu a jeho turistického využití. Ambicí rodiny Kinských je rozvíjet ve Žďáře projekt významného památkového a kulturního centra s evropským věhlasem. Jejich vůlí je vytvořit z tohoto místa významný příklad kulturního a turistického rozvoje přesahující rámec daného území Přítomnost unikátního souboru barokní kultury a architektonických památek z dílny Jana Blažeje Santiniho (poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, klášter, opatství, kostel Nanebevzetí Panny Marie, jízdárna, hřbitov, hospodářský dvůr Lyra, zámek) činí z této domény jedinečný památkový unikát a významný doklad kulturního dědictví České republiky. Areál kláštera s okolím otvírají silný potenciál volného prostoru v pozoruhodných historických objektech schopných na proměny funkce všech typů - kulturní, turistické a komerční: kulturní akce, expozice a výstavy, semináře, ubytování, restaurační provoz. V poslední době se stává aktuálnější téma veřejného kulturního prostoru. Jedna se o nových kulturních stavbách, kde by se mohli lidé každodenně scházet, bavit a vzdělávat, trávit volný čas. Dřív, za komunistické doby tuto funkce splňovali kulturní domy. .Kulturní dům (také Dům kultury, hovorově kulturák; též Osvětový dům) je zařízení, které v sobě integruje různé společenské funkce (např. slavnostní či taneční víceúčelový sál, divadlo, kino, restauraci, bar, obřadní síň, klubové místnosti, někdy též knihovnu ad.). Navazuje na tradici besedních, dělnických, lidových, národních, obecních či spolkových domů. Typologicky nemá též daleko ke sborovým domům resp. Modlitebnám či komunitním centrům. Ale moderní život diktují nové požadavky a funkce veřejného prostoru. Dnes předpokládá interaktivnější prostory něž dřív. Člověk spolupracuje s prostorem a architekturou, se zapojuje do aktivit. Vzniká nový městský prostor, který otevírá se celodennímu vícefunkčnímu využití – kulturní areál. Na základě analýz řešeného území byl zpracován návrh řešící celou lokalitu hospodářských prostorů klášteru jako komplexní celek, jehož hlavním cílem bylo vytvoření funkčního a estetického prostředí.
|
|
|
Průmyslová a vojenská architektura přístavních měst, komparace rekonverze průmyslového a vojenského dědictví
Remy-Zéphir, Šárka ; Prof.Ing.arch.Peter Vodrážka,PhD. (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Prof.Patrick Dieudonné (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Přístavní města Brest, Lorient a Saint-Nazaire byla díky své strategické pozici na pobřeží Atlantiku zničena bombardováním spojenců během druhé světové války. V poválečném období tato města využila nezbytnost obnovy k radikálním zásahům do městské struktury. Zmíněné historické události byly novou příležitostí jak zlepšit funkčnost města. Také dnes se nabízí nová šance. Vojenské a průmyslové zóny v přístavech, které byly vždy důsledně od měst oddělené, se uvolňují od svých původních aktivit. Města dostávají k dispozici tyto rozlehlé parcely v blízkosti jejich center a ocitají se v situaci, která jim umožňuje prostřednictvím rekonverze, již podruhé v tak krátké historii, přepracovat urbanistickou strukturu středů měst.
|
host ::
RSS.