Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Role protein tyrozin fosfatázy CD45 a kináz rodiny Src v myším modelu chronické autoinflamatorní osteomyelitidy
Ilievová, Kristýna ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
K rozvoji autoinflamatorních onemocnění dochází v důsledku dysregulace mechanismů při- rozené imunity. To vede ke spontánnímu rozvoji zánětu. Ztráta exprese proteinu PSTPIP2 vede u myší k rozvoji chronické autoinflamatorní osteomyelitidy v důsledku vyšší aktivity neutrofilních granulocytů a jejich zvýšené produkce IL-1β. PSTP . PSTPIP2 interaguje s PESTβ. PSTPI fosfatázami a kinázou CSK. Tyto proteiny jsou důležitými negativními regulátory kináz rodiny Src. Tato diplomová práce se věnuje studiu role kináz rodiny Src a jejich pozitivní- ho regulátoru, fosfatázy CD45, v rozvoji chronické autoinflamatorní osteomyelitidy. K tomu byl využit myší model chronické autoinflamatorní osteomyelitidy (CMO) deficient- ní v expresi CD45. U těchto myší dochází k pozdějšímu rozvoji onemocnění. Buňky kostní dřeně izolované z těchto myší po aktivaci silikou produkují méně IL-1β. PSTP a mají nižší fosfoβ. PSTPI - rylaci MAP kinázy ERK pravděpodobně v důsledku vyšší fosforylace inhibičního tyrozinu kináz rodiny Src, která vede k jejich nižší aktivitě. U těchto myší bylo též sledováno za- stoupení různých typů imunitních buněk v kostní dřeni, slezině a krvi. Výsledky této práce přispívají k lepšímu pochopení role kináz rodiny Src a fosfatázy CD45 v rozvoji chronické autoinflamatorní osteomyelitidy.
Role NETózy v patogenezi autoimunitních onemocnění
Pošmurná, Eliška ; Brynychová, Iva (vedoucí práce) ; Šolc, Roman (oponent)
Neutrofilní granulocyty jsou bílé krvinky schopné velice efektivního boje s patogeny pomocí fagocytózy, degranulace, ale také pomocí unikátní buněčné smrti, tzv. NETózy, kdy dochází k tvorbě neutrofilních extracelulárních sítí, které jsou schopné zachytit a pomocí antimikrobiálních složek zneškodnit mikroorganismy. NETóza bývá zahájena aktivací cytokiny, lypopolysacharidem nebo kyselinou phorbomystatovou. Aktivované neutrofily putují do místa zánětu, kde se sítě dekondenzovaného chromatinu uvolňují do extracelulárního prostoru. Mimo buňku se tedy jako součást NETs dostává DNA, která je silným alarminem pro imunitní systém. Zvýšená tvorba NETs či problémy s jejich odbouráváním a likvidací se mohou podílet na patogenezi některých autoimunitních onemocnění (např. systémový lupus erythematodes, asociovaná vaskulitida, revmatoidní artritida, či diabetes mellitus). Tvorba NETs či jejich komponenty mohou ovlivňovat onemocnění či míru poškození okolní tkáně, mnohdy také korelují se závažností onemocnění (asociovaná vaskulitida) a mohou mít diagnostický potenciál (asociovaná vaskulitida, revmatoidní artritida či diabetes mellitus typu 1). Klíčová slova: NETóza, NETs, neutrofilní granulocyty, autoimunitní onemocnění, imunitní systém
Role protein tyrozin fosfatázy CD45 v neutrofilních granulocytech
Ilievová, Kristýna ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Pro dostatečnou obranu proti infekci, zamezení tkáňovému poškození a udržení home- ostázy je nutná přísná regulace imunitní odpovědi. Významná část této regulace probíhá na úrovni signálních drah, v nichž hraje důležitou roli tyrozinová fosforylace. Ta je regu- lována prostřednictvím protein tyrozin kináz a protein tyrozin fosfatáz (PTP). Klíčovou PTP jaderných hematopoetických buněk je CD45. Její role byla studována především v T- a B-lymfocytech, kde je důležitá pro signalizaci vyvolanou antigenem a dalšími sti- muly. Ukazuje se, že také u neutrofilů hraje CD45 důležitou roli v mnoha mechanismech, které přispívají k adekvátní obraně proti infekci. Jsou jimi například adheze, diapedéza, chemotaxe, fagocytóza, produkce cytokinů a oxidační vzplanutí. V řadě případů CD45 ovlivňuje tyto procesy prostřednictvím regulace kináz rodiny Src. O dalších způsobech zapojení CD45 do jednotlivých drah často není mnoho známo. Tato práce shrnuje dosa- vadní poznatky studia CD45 v neutrofilních granulocytech a jejím vlivu na funkci těchto buněk. 1
Použití neutrofilů v nádorové imunoterapii
KOVÁŘOVÁ, Markéta
Práce je zaměřena na možné protinádorové působení neutrofilních granulocytů. Většina experimentů byla založena na in vitro sledování cytotoxického působení neutrofilů na melanomové buňky značené PAMPs. Důraz byl kladen zejména na aktivaci neutrofilů a navození jejich primovaného stavu. Kromě cytotoxických testů byla hodnocena míra degranulace pomocí detekce uvolněného enzymu - myeloperoxidázy. Taktéž jsme se pokusili o chemoatrakci neutrofilů do mikroprostředí nádoru s využitím thioglykolátového média.
Mikroskopická anatomie buněk obranného systému mléčné žlázy skotu
Trnková, Jitka
Mléčná žláza skotu představuje hlavní produkční jednotku v chovu dojného skotu. Vzhledem k její exploataci je velmi často ohrožována její integrita a homeostaze. Proto jsou záněty mléčné žlázy nejčastějším zdravotním problémem v chovu dojného skotu. Významnými obranými prvky mléčné žlázy jsou leukocyty: neutrofilní granulocyty, monocyty, makrofágy a lymfocyty. Strukturální vlastnosti buněk úzce souvisí s jejich funkčními parametry, jako je migrace a fagocytóza. Proto se bakalářská práce zaměřuje na popis struktury a ultrastruktury těchto buněk v krvi a v dutinovém systému mléčné žlázy. Práce popisuje rovněž patologickou strukturu buněk včetně terminálních stádií života buněk: nekrozu a apoptozu

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.