|
|
Metody řízení pH odpadních vod
Picka, Marek ; Vondra, Marek (oponent) ; Miklas, Václav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zpočátku zabývá procesem zpracování odpadních vod se zaměřením na měření, řízení pH a problematiku s tím spojenou. Hodnota pH je při zpracovávání odpadních vod důležitým parametrem, který ovlivňuje jak fyzikální, chemické, biologické procesy, tak i procesy zpracování digestátu. Tato práce se zaměřuje na proces zahušťování fermentačního zbytku z bioplynové stanice pomocí odpařování, které se standardně pojí s únikem těkavého amoniaku do destilátu. Za účelem eliminace tohoto jevu byly porovnány čtyři metody snížení pH, které vedou k přeměně dusíku z těkavé nežádoucí formy 3 na žádoucí formu + 4 či 3 , která se při procesu odpařování neodpaří do destilátu, ale zůstane v koncentrátu a tím se získá kvalitní hnojivo. Ze 4 rozebraných metod se jako nejlepší jeví metoda nitrifikace z pohledu kvality výstupního hnojiva, ale její nevýhodou je dlouhá zádržná doba. Z pohledu využití spalin je vhodnou metodou snížení pH probubláváním 2 a dokyselení kyselinou. Pro případy, kdy je důležitá rychlost a nízké pořizovací náklady je výhodné použít snížení pH kyselinou, pokud nejsou problémem vysoké provozní náklady. Pro posouzení správné metody snížení pH konkrétní bioplynové stanice je nutné zpracovat technicko-ekonomické zhodnocení a zohlednit další provozní omezení, což bude předmětem budoucí práce.
|
|
|
Metody řízení pH odpadních vod
Picka, Marek ; Vondra, Marek (oponent) ; Miklas, Václav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zpočátku zabývá procesem zpracování odpadních vod se zaměřením na měření, řízení pH a problematiku s tím spojenou. Hodnota pH je při zpracovávání odpadních vod důležitým parametrem, který ovlivňuje jak fyzikální, chemické, biologické procesy, tak i procesy zpracování digestátu. Tato práce se zaměřuje na proces zahušťování fermentačního zbytku z bioplynové stanice pomocí odpařování, které se standardně pojí s únikem těkavého amoniaku do destilátu. Za účelem eliminace tohoto jevu byly porovnány čtyři metody snížení pH, které vedou k přeměně dusíku z těkavé nežádoucí formy 3 na žádoucí formu + 4 či 3 , která se při procesu odpařování neodpaří do destilátu, ale zůstane v koncentrátu a tím se získá kvalitní hnojivo. Ze 4 rozebraných metod se jako nejlepší jeví metoda nitrifikace z pohledu kvality výstupního hnojiva, ale její nevýhodou je dlouhá zádržná doba. Z pohledu využití spalin je vhodnou metodou snížení pH probubláváním 2 a dokyselení kyselinou. Pro případy, kdy je důležitá rychlost a nízké pořizovací náklady je výhodné použít snížení pH kyselinou, pokud nejsou problémem vysoké provozní náklady. Pro posouzení správné metody snížení pH konkrétní bioplynové stanice je nutné zpracovat technicko-ekonomické zhodnocení a zohlednit další provozní omezení, což bude předmětem budoucí práce.
|
|
|
Elektropalatografická studie asimilace znělosti u českých alveolárních exploziv
Vaněčková, Kateřina ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Fonologický kontrast znělosti se zakládá na doposud plně neobjasněných fonetických korelátech, z nichž nejočividnější je přítomnost hlasivkového tónu, která je v češtině podle dosavadních poznatků klíčová. Ve snaze zachytit další, v případě některých jazyků podstatnější koreláty tohoto kontrastu vznikl alternativní koncept napjatosti nebo síly artikulace. Velmi řídká je situace, kdy se fonémy ve znělostním páru liší také v dalším rysu, který nelze přičíst vlivu napjatosti. To je případ českých alveolárních exploziv, u kterých bylo potvrzeno také odlišné místo artikulace, resp. anteriornější umístění lingvopalatálního kontaktu u [t] oproti [d]. V této práci si klademe především otázku, jestli tento rozdíl může hrát roli zachování znělostního kontrastu podpovrchové formy v neutralizovaných kontextech vzniklých asimilací znělosti. Z našich elektropalatografických nahrávek 7 mluvčích ovšem naopak vyplývá, že je tento kontrast v místě artikulace vlivu segmentálního okolí velmi náchylný: nejen že se nepotvrdil vliv podpovrchové formy na anterioritu kontaktu při asimilaci povrchové znělosti, ukázalo se také, že samotná asymetrie znělostních realizací v našem cílovém kontextu, tedy v kodě slabiky na konci slova následovaného iniciální explozivou slova dalšího, u většiny mluvčích zaniká ve prospěch...
|
|
|
Elektropalatografická studie asimilace znělosti u českých alveolárních exploziv
Vaněčková, Kateřina ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Fonologický kontrast znělosti se zakládá na doposud plně neobjasněných fonetických korelátech, z nichž nejočividnější je přítomnost hlasivkového tónu, která je v češtině podle dosavadních poznatků klíčová. Ve snaze zachytit další, v případě některých jazyků podstatnější koreláty tohoto kontrastu vznikl alternativní koncept napjatosti nebo síly artikulace. Velmi řídká je situace, kdy se fonémy ve znělostním páru liší také v dalším rysu, který nelze přičíst vlivu napjatosti. To je případ českých alveolárních exploziv, u kterých bylo potvrzeno také odlišné místo artikulace, resp. anteriornější umístění lingvopalatálního kontaktu u [t] oproti [d]. V této práci si klademe především otázku, jestli tento rozdíl může hrát roli zachování znělostního kontrastu podpovrchové formy v neutralizovaných kontextech vzniklých asimilací znělosti. Z našich elektropalatografických nahrávek 7 mluvčích ovšem naopak vyplývá, že je tento kontrast v místě artikulace vlivu segmentálního okolí velmi náchylný: nejen že se nepotvrdil vliv podpovrchové formy na anterioritu kontaktu při asimilaci povrchové znělosti, ukázalo se také, že samotná asymetrie znělostních realizací v našem cílovém kontextu, tedy v kodě slabiky na konci slova následovaného iniciální explozivou slova dalšího, u většiny mluvčích zaniká ve prospěch...
|
|
| |
|
|
Komentovaný překlad: Bezahlen die Frauen die Wiedervereinigung?
Bernasová, Mariana ; Žárská, Monika (vedoucí práce) ; Veselá, Gabriela (oponent)
Cílem této práce je překlad části rozhovoru z knihy Bezahlen die Frauen die Wiedervereinigung? a komentář k němu. Vedle Úvodu a Závěru se práce skládá ze dvou stěžejních částí, z Vlastního překladu a Komentáře. Komentář se dělí na čtyři kapitoly. Překladatelská analýza výchozího textu podle Ch. Nordové text analyzuje na pozadí vnětextových a vnitrotextových faktorů. Charakteristické rysy výchozího textu a první nástin překladatelských problémů popisují text funkčně-strukturálně po rovinách, soustředí se na překladatelsky problémová místa a vytváří tak spojnici mezi analýzou originálu a překladem. Metoda překladu stanovuje na základě poznatků prvních dvou částí strategii pro překlad originálu. Typologie překladatelských postupů a nezbytných posunů - konkrétní řešení aplikuje metodu překladu, uvádí příklady a komentuje problémy.
|
host ::
RSS.