|
|
Strukturní determinanty regulace povrchového transportu NMDA receptorů v savčích buňkách
Danačíková, Šárka ; Horák, Martin (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
N-methyl-D-aspartátové (NMDA) receptory jsou ligandem otevírané iontové kanály aktivované agonistou glutamátem a koagonistou glycinem. Mají klíčovou roli ve zprostředkování rychlého excitačního synaptického přenosu v centrální nervové soustavě savců. Pro vytvoření funkčního receptoru je nutná přítomnost dvou GluN1 podjednotek, které se společně s GluN2 nebo GluN3 podjednotkami skládají do formy heterotetramerů. Předchozí studie potvrdily důležitost M3 transmembránového helixu a extracelulárně lokalizovaných cysteinů v regulaci povrchové exprese funkčních NMDA receptorů. Cílem mé práce je objasnit vliv klinicky relevantních mutací lokalizovaných v M3 transmembránovém helixu a roli všech známých cysteinů tvořících disulfidické můstky na povrchový transport NMDA receptorů exprimovaných v heterologní buněčné linii opičích ledvinných fibroblastů (COS-7). Pomocí molekulárně-biologických, imunocytochemických a mikroskopických metod jsem zjistila, že klinicky relevantní mutace M641I a Y647S v GluN1 podjednotce a mutace konkrétních cysteinů tvořící disulfidické můstky v GluN1, GluN2A a GluN2B podjednotkách způsobily výrazné snížení počtu povrchově exprimovaných NMDA receptorů. Dále jsem zjistila, že vliv mutovaných GluN1 podjednotek na snížení povrchového transportu závisí na podjednotkovém složení receptorů....
|
|
|
Využití chemogenetických nástrojů ve výzkumu onemocnění mozku
Neřoldová, Markéta ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Tabáková, Petra (oponent)
Chemogenetika je označení pro nově vytvořené nástroje pro manipulaci aktivity buněk. Skládají se z receptoru, který je mutovaný tak, aby neodpovídal na endogenní ligandy, a ze syntetického ligandu, který naopak neinteraguje s endogenními receptory. V průběhu posledních několika dekád bylo vytvořeno mnoho různých typů receptorů a k nim korespondujících ligandů jak pro inhibici, tak pro excitaci subpopulací nervových buněk. Přesto jsou to hlavně receptory spřažené s G-proteiny odpovídající na CNO, konkrétně DREADDs, které se používají ve výzkumu. Chemogenetika má velký potenciál, jelikož aktivita oněch receptorů je reverzibilní, spustitelná pouze příslušným ligandem, a neinvazivní. Také díky použití virových vektorů je možné selektivně ovládat určitou skupinu či typ nervových buněk. Navíc, efekt těchto receptorů na neurony je dlouhodobější, dokonce se dá docílit i chronické aktivace či inhibice, což může být užitečné zvláště u behaviorálních testů. Výhoda chemogenetických nástrojů je zejména patrná v případě výzkumu onemocnění mozku, jelikož dokážou ovlivňovat celé neuronální okruhy či propojení mezi různými oblastmi mozku. Mnohá psychiatrická a jiná onemocnění mozku se vyznačují právě dysfunkcemi v neuronálních okruzích, takže je chemogenetika silným nástrojem pro výzkum zásadních mechanismů...
|
|
|
Maternální separace a její dopad na neurotransmiterové systémy v mozku
Přítulová, Eliška ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Černá, Barbora (oponent)
Nepřiznivé události vyvolávající stres během postnatálního období života mohou změnit normální vývoj mozku a neuroendokrinního systému a zvýšit náchylnost jedince vůči různým poruchám. Maternální separace je model využívaný pro výzkum vlivů časného stresu na organismus. Principem tohoto modelu je vyvolat stres mláděte narušením jeho kontaktu s matkou, který je důležitý pro jeho správný vývoj. Cílem této práce je sjednotit dosavadní poznatky o dopadu maternální separace na signální dráhy v mozku a nastínit směry budoucího výzkumu. Přes veškeré rozdíly jednotlivých studií z nich vyplývá základní poznatek, že maternální separace vede k deficitům ve funkcích důležitých neurotransmiterových systémů, může vyvolávat dlouhodobé změny v různých signálních drahách mozku a může být doprovázena také změnami na neuroendokrinní a behaviorální úrovni.
|
|
|
Strukturní determinanty regulace povrchového transportu NMDA receptorů v savčích buňkách
Danačíková, Šárka ; Horák, Martin (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
N-methyl-D-aspartátové (NMDA) receptory jsou ligandem otevírané iontové kanály aktivované agonistou glutamátem a koagonistou glycinem. Mají klíčovou roli ve zprostředkování rychlého excitačního synaptického přenosu v centrální nervové soustavě savců. Pro vytvoření funkčního receptoru je nutná přítomnost dvou GluN1 podjednotek, které se společně s GluN2 nebo GluN3 podjednotkami skládají do formy heterotetramerů. Předchozí studie potvrdily důležitost M3 transmembránového helixu a extracelulárně lokalizovaných cysteinů v regulaci povrchové exprese funkčních NMDA receptorů. Cílem mé práce je objasnit vliv klinicky relevantních mutací lokalizovaných v M3 transmembránovém helixu a roli všech známých cysteinů tvořících disulfidické můstky na povrchový transport NMDA receptorů exprimovaných v heterologní buněčné linii opičích ledvinných fibroblastů (COS-7). Pomocí molekulárně-biologických, imunocytochemických a mikroskopických metod jsem zjistila, že klinicky relevantní mutace M641I a Y647S v GluN1 podjednotce a mutace konkrétních cysteinů tvořící disulfidické můstky v GluN1, GluN2A a GluN2B podjednotkách způsobily výrazné snížení počtu povrchově exprimovaných NMDA receptorů. Dále jsem zjistila, že vliv mutovaných GluN1 podjednotek na snížení povrchového transportu závisí na podjednotkovém složení receptorů....
|
host ::
RSS.