|
|
Sociální rehabilitace a její využití při práci s rodinou
HLAVATÁ, Šárka
Cílem diplomové práce je zmapovat možnosti sociálních služeb při práci s rodinou s nedonošenými dětmi. Teoretická část práce se zabývá vymezením nedonošených dětí, jejich potřeb a dopadů na rodinu a dále pak možnostmi sociální práce s cílovou skupinou rodina s dětmi. V praktické části byla položena výzkumná otázka: Jak hodnotí rodiče s nedonošeným dítětem sociální služby pro tuto cílovou skupinu? a stanoveny hypotézy: H1: S rostoucím vzděláním respondentů roste spokojenost se sociálními službami pro nedonošené děti. H2: Dostupnost sociálních služeb pro nedonošené děti zvyšuje spokojenost s nimi. H3: Nabídka sociálních služeb pro nedonošené děti hned po porodu zvyšuje spokojenost s nimi. Byla zvolena smíšená, kvalitativně kvantitativní výzkumná strategie. Kvantitativní část byla zpracována metodou dotazování, technikou vlastního dotazníku, který se skládá z 20 otázek. Výzkumný soubor tvořili rodiče nedonošených dětí, kteří alespoň jednou využili sociální služby pro tuto cílovou skupinu. Respondenti (N=86) byli oslovováni prostřednictvím specificky zaměřených skupin na sociálních sítích a skupin v diskusních fórech. Jednalo se o formu účelového výběru a samovýběru. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda dotazování, technika biografických rozhovorů u jednoho z rodičů (N=8). Data byla analyzována otevřeným kódováním. Výsledky ukázaly, že spokojenost rodičů se sociální službou souvisí s její dostupností a také s včasností předání informací o její existenci. Proto je velmi důležité zajistit místní, časovou dostupnost, dále pak přemýšlet o rozšiřování kapacitní dostupnosti tak, aby rodiny mohly včas zahájit spolupráci s konkrétní sociální služnou. Dále je důležité zaměřit se s nabídkou na rodiny z menších obcí a pracovat na rozšíření pobytových zařízení poskytující krátkodobou či nepravidelnou službu.
|
|
|
Management kojení nedonošených novorozenců s aplikací klasifikačních systémů NANDA International, NIC, NOC
MELNIČÁKOVÁ, Bernadetta
V teoretické části diplomové práce jsme zpracovali charakteristiku nedonošeného dítěte, kojení, klasifikační systémy NANDA International, NIC a NOC, ale i management, který je součástí ošetřovatelského procesu. K získání a zpracování dat byl využit kvantitativní a kvalitativní výzkum. V kvantitativní metodě byla použita metoda obsahové analýzy dokumentů, kvaziexperiment. Výsledky kvantitativního šetření byly zpracovány v softwaru SPSS verze 16.0 Statistical Package for Social Scienties, kde byla použita metoda neparametrické korelace. V kvalitativní části výzkumu byl použit strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Před samotnou realizací výzkumu byla oslovena náměstkyně pro ošetřovatelskou péči nemocnice České Budějovice a. s. Výzkum byl realizován v časovém rozmezí únor 2013 ? duben 2013. První výzkumný vzorek tvořilo celkem 9 matek a 11 nedonošených dětí přičemž dvě matky porodily dvojčata. Kritériem byla nutná hospitalizace, jak matky, tak i dítěte, kterou nemocnice České Budějovice a. s. umožňuje. Podstatným kritériem byla započatá laktace u nedonošených dětí. Druhý výzkumný vzorek tvořilo 5 sester pracujících na Stanici intermediární péče II. (IMP II ? rooming) nemocnice České Budějovice a. s. Prvním cílovým souborem bylo vytvořit soubory z klasifikačních systémů NANDA International, NIC, NOC na rozvoj a podporu kojení pro nedonošené děti. Hlavním úmyslem této práce bylo vytvoření ucelené dokumentace zprostředkované pomocí klasifikačních systémů NANDA International, NIC, NOC na rozvoj a podporu kojení nedonošených dětí. Samotný teoretický obsah práce se podílel na vytvoření dokumentace a jejího využití v praxi, kdy záměrem není vytvoření nového, ale aplikování ověřených a používaných klasifikačních systémů, které ulehčí a zefektivní nejen kojení, ale i práci sestry. Navržená dokumentace řeší problematiku kojení nedonošených dětí v zájmu matky, ale i profesionální prestiže sestry. Dokumentace je sestavena takovým způsobem, aby obsahovala nezbytné informace, které metoda ošetřovatelského procesu vyžaduje. Podstatnou součástí dokumentace byla vstupní anamnéza dítěte a matky, která poskytla důležité informace. Dalším atributem jsou ošetřovatelské diagnózy řešící problematiku kojení nedonošených dětí, intervence, které byly realizovány během hospitalizace. U každého záznamu, který byl prováděn u nedonošených dětí, a matek bylo zapotřebí postupovat zcela individuálně na základě komplexního zhodnocení celkového stavu. Při tvorbě dokumentace byly využity poznatky z literatury zaměřené na danou problematiku a zkušenosti doc. PhDr. Márie Boledovičové, PhD. Druhým cílovým souborem bylo ověření vybraných souborů v klinické praxi. Třetím cílovým souborem byly samotné sestry poskytující ošetřovatelskou péči na Stanici intermediární péče II. (IMP II ? rooming) nemocnice České Budějovice a. s. Cíl byl zaměřen na postoj sestry k používání klasifikačních systémů NANDA International, NIC, NOC. Za pomoci rozhovorů s jednotlivými sestrami bylo zjištěno, že sestry daleko více uváděly znalost klasifikačního systému NANDA International, oproti klasifikacím NIC a NOC. Vytvořená dokumentace byla testována z pohledu zdravotnického personálu a její možné využitelnosti v klinické praxi. Bylo zjištěno, že sestry vnímají klasifikační systémy NANDA International, NIC a NOC jako vhodnou pomůcku pokud by ovšem bylo více personálu na stanici. Z výpovědi sester bylo shledáno, že stanovení ošetřovatelské diagnózy je povinností každé sestry, která se podílí na ošetřovatelském procesu.
|
|
|
Změna otcovské role po narození nedonošeného dítěte z psychosociálního hlediska
ZIKEŠOVÁ, Ivana
Bakalářská práce je zabývá zkušenostmi s problematikou předčasně narozených dětí z pohledu otců. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak vnímá svojí roli otec po narození nedonošeného dítěte, poukázat na jeho pocity a potřeby a zároveň zmapovat psychosociální dopad na rodinu z jeho pohledu. V bakalářské práci byly položeny tyto výzkumné otázky. Jak prožíval období před a těsně po narození nedonošeného dítěte otec? Co otci pomohlo zvládnout nastalou situaci? Odrazila se tato situace nějakým způsobem v jeho běžném životě? Práce byla zpracována na základě kvalitativního výzkumu. Data byla získána na podkladě rozhovorů s otci a metodou obsahové analýzy dokumentů. Výzkumný vzorek tvořili otcové dětí, které byly hospitalizované na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice. Výsledky šetření ukazují, že předčasné narození dítěte je pro otce velmi náročnou životní událostí, která značně ovlivňuje jeho každodenní život. Pro otce je důležité vědomí, že má možnost s někým sdílet svoje pocity a potřeby.
|
host ::
RSS.