|
| |
|
|
Vztah Ruské federace k ruským menšinám v "blízkém zahraničí"
Žižková, Marie ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Vztah Ruské federace k ruským menšinám v ‚blízkém zahraničí'" se zabývá přístupem Ruska k menšině, jež vznikla po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Členy této menšiny jsou Rusové, kteří migrovali po území svazového státu a při jeho zániku se stali v nových nástupnických zemích menšinou. V průběhu 90. let byla otázka menšin zařazena v Ruské federaci mezi zahraničně politická témata a s nástupem Vladimíra Putina se stala prioritou zahraniční politiky. Práce analyzuje pomocí programových prohlášení a strategických dokumentů vydaných v letech 1991 - 2008 rétoriku ruské vlády a konfrontuje ji s reálnými příklady konfliktů Ruska s vládami postsovětských státu, v nichž ruská menšina hrála roli. V první části práce autor představuje pozici menšin v jednotlivých nově utvořených státech a historický vývoj otázky diaspory na území Sovětského svazu. Druhá část přináší obecný přehled zahraniční politiky Ruska zaměřený na blízké zahraničí a také výčet normativních aktů spojených s řešením otázky menšin. V poslední části je analyzován postup Ruska při odsunu sovětských vojsk z Pobaltí a při zrušení dvojího občanství v Turkmenistánu. Dále se autor zaměřuje na rozdíly ve vztahu Ruské federace k menšinám v těchto dvou oblastech. Práce dochází k závěru, že rétorika Ruské federace ve vztahu k...
|
|
|
Vztah Ruské federace k ruským menšinám v "blízkém zahraničí"
Žižková, Marie ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Vztah Ruské federace k ruským menšinám v ‚blízkém zahraničí'" se zabývá přístupem Ruska k menšině, jež vznikla po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Členy této menšiny jsou Rusové, kteří migrovali po území svazového státu a při jeho zániku se stali v nových nástupnických zemích menšinou. V průběhu 90. let byla otázka menšin zařazena v Ruské federaci mezi zahraničně politická témata a s nástupem Vladimíra Putina se stala prioritou zahraniční politiky. Práce analyzuje pomocí programových prohlášení a strategických dokumentů vydaných v letech 1991 - 2008 rétoriku ruské vlády a konfrontuje ji s reálnými příklady konfliktů Ruska s vládami postsovětských státu, v nichž ruská menšina hrála roli. V první části práce autor představuje pozici menšin v jednotlivých nově utvořených státech a historický vývoj otázky diaspory na území Sovětského svazu. Druhá část přináší obecný přehled zahraniční politiky Ruska zaměřený na blízké zahraničí a také výčet normativních aktů spojených s řešením otázky menšin. V poslední části je analyzován postup Ruska při odsunu sovětských vojsk z Pobaltí a při zrušení dvojího občanství v Turkmenistánu. Dále se autor zaměřuje na rozdíly ve vztahu Ruské federace k menšinám v těchto dvou oblastech. Práce dochází k závěru, že rétorika Ruské federace ve vztahu k...
|
|
|
Russia-OSCE relations: a Balance between National Interests and Security Commitments
Villegas Cara, Francisco Manuel ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
The dissertation deals with the state of the relations between the Organisation for Security and Cooperation in Europe and the Russian Federation. The main questions to be addressed are: "Has the Russian attitude towards the OSCE changed? How has Russia dealt with the OSCE in the last years? Do the OSCE security commitments play any role in the formation of the Russian foreign policy?" To answer these questions different approaches from international relations theories have been used, but especially, those that better reflect the importance of national constrains in foreign affairs. The formation of national interests is therefore, a key element to understand and assess the evolution of the Russian foreign policy and, subsequently, the evolution of the OSCE- Russia relations. A case of study is included to show better how Russian policies upon the OSCE have evolved from a positive engagement towards scepticism about the future of Russia within the Organisation. 1
|
host ::
RSS.