Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sociokulturní kontext ženského románu Arabského poloostrova
Štorková, Kristýna ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou románové tvorby spisovatelek Arabského poloostrova s přihlédnutím k sociokulturním aspektům daného regionu. Základem diplomové práce je četba a analýza vybraných románů spisovatelek původem z Kuvajtu, Kataru, Saudské Arábie a Ománu, které posloužily jako studijní materiál pro hledání společných názorových stanovisek autorek na klíčové problémy dotýkající se postavení žen ve společnosti. Formou tématicko-figurální analýzy ženského románu Arabského poloostrova se práce snaží zodpovědět otázku, zda spisovatelky svou tvorbou spíše potvrzují patriarchální řád, anebo se naopak proti němu v menší či větší míře staví. Současně pak analyzuje postoje autorek k tradičním hodnotám zdejší společnosti v kontrastu s moderními hodnotami, které romány odrážejí s přihlédnutím k zásadním společenským, kulturním a ekonomickým změnám, ke kterým došlo v této oblasti ve velice krátkém časovém úseku, což nutně přineslo zásadnější mezigenerační rozpory uvnitř tradičních rodin.
Hledání hrdiny - izanagiovský mýtus jako interpretační klíč k postavám protagonistů Haruki Murakamiho
Jurkovič, Tomáš ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent) ; Rumánek, Ivan (oponent)
Tématem práce je v díle Haruki Murakamiho velmi frekventovaný motiv protagonisty, zachraňujícího svou ženu z jiného světa. Jde o variantu orfického mýtu, již na základě nápadné podobnosti s mýtem o bohu Izanagim a bohyni Izanami, známým už z nejstarší japonské kroniky Kodžiki, nazýváme motivem izanagiovského mýtu. Funkci, kterou má tento motiv v Murakamiho literárním díle, pak zkoumáme v kontextu Murakamiho románů jakožto těžišti tvorby autora. Vzhledem k mnohdy záměrně matoucímu stylu Murakamiho vyprávění vycházíme při tomto zkoumání z pohledu naratologa Seymoura Chatmana na příběh jakožto sled událostí, které jsou při vyprávění vypravěčem komponovány do narativního diskursu . Provádíme tedy nejprve převod Murakamiho románových vyprávění na příběhové osnovy chronologickým seřazením maximálního možného množství časově zařaditelných dat, která lze z textu přímo vyčíst či odvodit. Následně se ptáme, jakým způsobem je v něm uvedený motiv obsažen. Pro značný objem dat, který taková metoda přináší, jsme se zde detailně zaměřili především na prvních šest Murakamiho románů, v jejichž příbězích jsme sledovali vývoj autorovy práce s izanagiovským motivem od jeho prapočátků až do chvíle, kdy dosahuje vrcholné formy Výsledky tohoto tázání poté zasazujeme do kontextu celkem třinácti románových děl a shrnujeme...
Sociokulturní kontext ženského románu Arabského poloostrova
Štorková, Kristýna ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou románové tvorby spisovatelek Arabského poloostrova s přihlédnutím k sociokulturním aspektům daného regionu. Základem diplomové práce je četba a analýza vybraných románů spisovatelek původem z Kuvajtu, Kataru, Saudské Arábie a Ománu, které posloužily jako studijní materiál pro hledání společných názorových stanovisek autorek na klíčové problémy dotýkající se postavení žen ve společnosti. Formou tématicko-figurální analýzy ženského románu Arabského poloostrova se práce snaží zodpovědět otázku, zda spisovatelky svou tvorbou spíše potvrzují patriarchální řád, anebo se naopak proti němu v menší či větší míře staví. Současně pak analyzuje postoje autorek k tradičním hodnotám zdejší společnosti v kontrastu s moderními hodnotami, které romány odrážejí s přihlédnutím k zásadním společenským, kulturním a ekonomickým změnám, ke kterým došlo v této oblasti ve velice krátkém časovém úseku, což nutně přineslo zásadnější mezigenerační rozpory uvnitř tradičních rodin.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.