|
|
Enkapsulace rostlinných extraktů s obsahem fenolických látek do nanočástic a nanovláken
Petrželková, Markéta ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce byla zaměřena na enkapsulaci extraktů s obsahem fenolických látek s cílem aplikovat tyto materiály v kosmetice. V práci byly připraveny vodné, ethanolové a lipidové extrakty z kávy a kakaa. Všechny extrakty byly charakterizovány na obsah celkových polyfenolů a flavonoidů. Také byla stanovena jejich antioxidační aktivita a SPF. Vybrané extrakty byly následně enkapsulovány do liposomů a nanovláken z polyhydroxybutyrátu. U připravených liposomů byla provedena základní charakterizace, také byl sledován jejich SPF a antioxidační aktivita, přičemž nejvyšší antioxidační aktivitu i SPF měly liposomové částice obsahující ethanolové extrakty z kakaa. Liposomové částice byly následně aplikovány i do kosmetických emulzí. Tyto krémy vykazovaly vysokou antioxidační aktivitu i stabilitu stanovenou pomocí analytické centrifugace. Také připravená nanovlákna měla vysokou antioxidační aktivitu a bylo u nich potvrzeno pozvolné uvolňování aktivních látek. Na závěr byla na lidských keratinocytech testem cytotoxicity pomocí MTT testu potvrzena bezpečnost připravených nanomateriálů, které jsou tedy vhodné pro kosmetické aplikace.
|
|
|
Příprava nanočástic a nanovláken a jejich využití v přípravcích proti akné
Tilšarová, Kamila ; Veselá, Mária (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na přípravu a charakterizaci nanočástic a nanovláken s obsahem aktivních látek z vybraných bylin s cílem aplikovat tyto materiály v přípravcích proti akné. Testovány byly různé typy extraktů, u kterých byl sledován obsah polyfenolů, flavonoidů a antioxidační aktivita. Extrakty byly dále enkapsulovány do liposomů a vláken z polyhydroxybutyrátu. U připravených liposomů a vláken byla sledována především antioxidační aktivita a antimikrobiální aktivita vůči kmenu Propionibacterium acnes. Liposomové částice byly následně aplikovány i do kosmetických emulzí. Tyto krémy vykazovaly vysokou antioxidační aktivitu a vynikající stabilitu stanovenou pomocí analytické centrifugace. Také připravená nanovlákna vykazovala vysokou antioxidační aktivitu a rovněž byl prokázán jejich antimikrobiální účinek. Připravené částice i vlákna byly na závěr otestovány z hlediska jejich bezpečnosti při kontaktu s humánními buňkami. Při vhodné koncentraci nebyl prokázán žádný cytotoxický účinek a testované materiály lze tak využít při aplikacích při problémech s akné.
|
|
|
Příprava a využití nanočástic a nanovláken s přírodními UV filtry
Plachá, Monika ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Predložená diplomová práca je zameraná na prípravu nanočastíc a nanovlákien s prírodnými UV filtrami. V práci boli pripravené lipozómové častice, do ktorých boli enkapsulované vodné, etanolové a olejové extrakty. Ďalej boli vytvorené nanovlákna z PHB s obsahom olejových extraktov. V práci bola spracovaná rešerš zameraná na prírodné materiály s potenciálnym účinkom UV filtrov. Teoretická časť popisuje nanočastice, nanovlákna a metódy ich prípravy a charakterizácie. V experimentálnej časti práce boli pripravené vodné, etanolové a olejové extrakty z praženej kávy, zelenej kávy a cascary. Extrakty boli spektrofotometricky charakterizované na obsah polyfenolov, flavonoidov, antioxidantov, tanínov a bolo stanovené ich SPF. Z extraktov boli pripravené častice, u ktorých bola stanovená enkapsulačná účinnosť, krátkodobá stabilita, dlhodobá stabilita a SPF. Pomocou metódy DLS bola stanovená veľkosť častíc, polydisperzitný faktor a koloidná stabilita. Pomocou elektrospinningu a forcespinngu boli vytvorené vlákna z PHB s obsahom olejových extraktov. Pripravené vlákna boli analyzované FTIR–ATR, testom antioxidačnej aktivity a bolo vykonané stanovenie krátkodobej a dlhodobej stability. Z vybraných druhov častíc boli pripravené emulzie a gély a bolo stanovené ich SPF. Z emulzií boli vybrané 3 typy, ktoré boli testované na dobrovoľníkoch a bola stanovená ich stabilita pomocou analytickej centrifúgy. Na záver práce bola stanovená cytotoxicita vybraných druhov častíc a vlákien na keratinocytoch.
|
|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv 10.
Nguyenová, Jana ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
Teoretická část práce podává informace o biofarmaceutickém klasifikačním systému léčiv a jeho kontextu ve výzkumu a vývoji léčiv. Jsou prezentovány metody používané ke zvýšení a zrychlení rozpustnosti včetně elektrospiningu. Experimentální část je pilotní studií zaměřenou na hodnocení podmínek vhodných pro rozpouštění a testování nově připravených nanovlákených membrán z polyvinylpyrrolidonu s vysokým obsahem (do cca 35 procent) gatrinu jako látky špatně rozpustné ve vodných vehikulech. Parametry HPLC stanovení gatrinu za použití C18 sorbentu a mobilní fáze acetonitril: fosfátový pufr pH 8 byly předběžně vyhodnoceny jako bezproblémově použitelné pro vehikula typu fosfátového pufru o pH 6,0. Stejné podmínky se ukázaly být ve vážné kolizi s polymerním materiálem nanovlákenné membrány v průběhu disolučního hodnocení nebo s acetonitrilem v mobilní fázi, přesného stanovení gatrinu nebylo v tomto případě dosaženo. Tyto závěry vedou k návrhu na změnu formulace nanovlákenných membrán použitím polymeru odlišného od polyvinylpyrrolidonu (např. hydroxypropylcelulosy) nebo na záměnu acetonitrilu methanolem v mobilní fázi pro HPLC. Ve všech případech však bylo všechno analyticky dostupné gatrinu vždy rozpuštěno a stanoveno do cca 10 až 12 minut od startu rozpouštěcích testů, což lze považovat za vhodné jak pro...
|
|
|
Studium sulfonovaných polystyrenových nanotkanin s enkapsulovanym sensitizerem
Hrdinková, Veronika ; Mosinger, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Pavel (oponent)
Předkládaná studie se zabývá využitím sulfonovaných polystyrenových nanotkanin jako iontově-výměnných nanomateriálů. Kapacita iontové výměny u těchto nanomateriálů byla stanovena titrační metodou a pomocí AAS. Dále byl studován vliv sulfonace na fotofyzikální, fotooxidační a fotocytotoxické vlastnosti sensitizeru 5,10,15,20-meso- tetrafenylporfyrinu (TPP) enkapsulovaného v polystyrenových nanotkaninách. Vlastnosti TPP byly zkoumány pomocí časově rozlišené spektroskopie, fotooxidace kyseliny močové jako substrátu a baktericidních testů na kultuře bakterií Escherichia coli DH5α s plazmidem pGEM11Z. Bylo zjištěno, že po sulfonaci nanotkaniny je enkapsulovaný TPP přítomen částečně i v agregované formě. Baktericidní schopnosti si PS nanotkanina s enkapsulovaným sensitizerem zachovává i po sulfonaci.
|
|
| |
|
|
Studium přípravy a struktury nanovláken anorganických a organických biomateriálů
Ručková, Jana ; Částková,, Klára (oponent) ; Cihlář, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem přípravy a struktury nanovláken anorganických a organických biomateriálů. Nanovlákna chitosanu, polykaprolaktonu a jejich částicových kompozitů s hydroxyapatitem byla připravována metodou odstředivého zvlákňování využívající k tvorbě vláken odstředivých sil. Studovaná nanovlákna by měla v budoucnosti najít uplatnění v kostním tkáňovém inženýrství. Experimentální část práce začala syntézou nanočástic hydroxyapatitu a přípravou polymerních roztoků a kompozitních suspenzí o různých koncentracích, které byly svými vlastnostmi vhodné pro odstředivé zvlákňování. Roztoky a suspenze byly charakterizovány hustotou a viskozitou v závislosti na teplotě a koncentraci polymeru v roztoku. Nanovlákna byla tvořena metodou odstředivého zvlákňování při různých rychlostech otáčení zvlákňovací hlavy za použití dvou velikostí kolektoru. Byla zkoumána závislost tloušťky vláken na rychlosti zvlákňování, velikosti kolektoru a koncentraci polymeru v roztoku. U nanovláken polykaprolaktonu a kompozitních nanovláken hydroxyapatit/polykaprolakton byla testována biologická aktivita pomocí SBF roztoku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Experimental Study on Bacteria Removal from Artificial and Real Wastewater by Nanofibrous Filters
Lev, J. ; Holba, Marek ; Kalhotka, L. ; Mikula, Přemysl ; Kimmer, D.
Unique properties of electrospun nanofibrous materials could be utilized in various environmental technologies, e.g. bacteria removal from water. Recent studies show various removal efficiencies of bacteria and particulated matter by nanofibrous filters. Our article presents results from filtration tests through polyurethane nanofibrous material on short-term scale with artificial wastewater and also results from tests with real wastewater. We determined E. coli abundances in artificial and real wastewaters and the amount of the other hygienically important bacteria in real wastewater samples only. The results show possibility of long-term full-scale application of those materials, however some material modifications are needed to be accomplished.
|
host ::
RSS.