|
|
Nabytí od nevlastníka v českém a německém právu
Belová, Petra ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
NABYTÍ OD NEVLASTNÍKA V ČESKÉM A NĚMECKÉM PRÁVU Účelem mé diplomové práce napsané na téma "Nabytí od nevlastníka v českém a německém právu" je analyzovat historický vývoj nabytí od nevlastníka a směry jeho budoucího vývoje. Tento pojem představuje výjimku ze zásady, že "nikdo nemůže převést více práv, než sám má". Tato práce porovnává současnou českou legislativu s německým právním systémem, a také s právní úpravou nabytí od nevlastníka v zákoně č. 89/2012 Sb., novém občanském zákoníku, který bude účinný od 1. 1. 2014. Jde o téma nadmíru zajímavé, jednak proto, že současná účinná právní úprava není v této oblasti zcela uspokojivá, jednak pro svou aktuálnost z důvodu přijetí nového občanského zákoníku, který tento institut navrátí do českého právního prostředí. Zajímavé je i z toho pohledu, že jde o oblast roztříštěnou, kde separátní monografie doposud chybí. Práce se skládá z šesti kapitol, každá z nich se zabývá různými aspekty spojenými s tímto institutem a s jeho výjimkami. První kapitola je úvodní a definuje základní terminologii použitou v diplomové práci. Zabývá se vlastnictvím obecně, jeho obsahem a způsoby nabývání. Kapitola Dvě popisuje základní principy institutu nabývání od nevlastníka, tedy spor mezi ochranou vlastnického práva a ochranou dobré víry nabyvatele. Nalezení kompromisu mezi těmito...
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Hradil, Aleš ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
NABYTÍ OD NEOPRÁVNĚNÉHO Ve své diplomové práci se zabývám problematikou nabytí vlastnického práva od neoprávněného, jakožto projevem prolomení tradiční občanskoprávní zásady nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet, zásady, že nikdo nemůže převést víc práv, než sám má. Téma je mimořádně aktuální. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který přináší diametrální změny v chápání a v úpravě tohoto institutu oproti právní úpravě dosavadní. Právní úprava nabytí od neoprávněného před nabytím účinnosti občanského zákoníku byla nedostačující a v důsledku dvojkolejnosti soukromého práva, resp. dichotomie mezi občanským a obchodním zákoníkem, i roztříštěná. Práce se skládá z úvodu, z 5 hlavních částí, které jsou dále členěny do podkapitol, a závěru. V první kapitole práce vymezuji základní pojmy jako vlastnické právo a dobrá víra a zabývám se povahou nabytí vlastnického práva od neoprávněného. Pozornost je v úvodní kapitole věnována též zásadě nemo plus iuris a střetu ochrany vlastnictví s ochranou dobré víry. Druhá kapitola je historickým exkursem o vývoji institutu, a to od práva římského přes velké soukromoprávní kodifikace z 19. století až po právní úpravu v českých zemích v letech 1918 až 1989. V třetí kapitole podrobuji kritickému zkoumání právní úpravu nabytí od...
|
|
|
Vývoj a proměny institutu nabytí od nevlastníka v českých zemích
Punčochář, Jiří ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Cílém této práce nazvané "Vývoj a proměny institutu nabytí od nevlastníka v českých zemích" je analýza historického vývoje tohoto institutu na území českých zemí. Na začátku se tato práce věnuje obecnému výkladu nabytí od nevlastníka jako výjimce ze zásady "nemo plus iuris". Práce se zabývá právní úpravou římského práva a následně kořenům nabytí od nevlastníka ve starém germánském právu. Dále jsou zmíněny předpisy umožňující nabytí od nevlastníka platné ve středověku na našem území. V další části se práce zabývá problematikou nabytí od nevlastníka v platných nebo navrhovaných, ale nepřijatých občanskoprávních kodexech. Detailnější výklad, co se týče historických pramenů, je věnován nejprve Codexu Theresianu a posléze všeobecnému zákoníku občanskému (AGBG). V rámci výkladu k AGBG jsou v práci reflektovány závěry učiněné tehdejšími předními právními teoretiky, jakož i soudní praxe. Práce se též věnuje návrhům, které se objevily v meziválečném období. Historická část této práce pokračuje výkladem k tzv. střednímu občanskému zákoníku. Následuje kapitola věnující se právní úpravě socialistického zákoníku mezinárodního obchodu. Diplomová práce pak pokračuje v rozboru právní úpravy, která byla účinná od rozpadu Československa až do doby přijetí nového občanského zákoníku. Jednotlivé části této kapitoly se...
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Talacko, Petr ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
V této diplomové práci se zabývám institutem nabytí od neoprávněného, který je prolomením římskoprávní zásady nemo plus iuris ad alium tranferre potest quam ipse habet, v českém překladu, že nikdo nemůže na jiného převést víc práv, než sám má. Nabytí od neoprávněného tak zasahuje do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek a je proto důležité, aby jej právní úprava dostatečně reflektovala, kdy ne vždy tomu tak bylo. V diplomové práci se zabývám především vývojem tohoto institutu, zásadami, které jsou s tímto institutem spojeny a zejména analýzou a popisem současné právní úpravy. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, kterým předchází úvod. Kapitoly se dále člení na podkapitoly, které mají podrobněji rozebrat dané téma. Práce je zakončena závěrem. V první kapitole se zabývám obecnou problematikou věcných práv. Dále zde rozebírám institut vlastnického práva, jeho ústavní východiska, definici i způsoby jakým je možné vlastnictví nabývat. Druhá kapitola je koncipována jako popsání historického vývoje nabytí od neoprávněného. Rozebírám nejdříve období římského práva, zejména pak kladu důraz na zásadu nemo plus iuris. Dále pokračují přes vývoj v germánském právu, až ke kodifikacím v 19. století. Zde se zabývám třemi velkými kodifikacemi ABGB, Code Civil a BGB. V rámci chronologického postupu je pak ještě...
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Máchová, Šárka ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Nabytí od neoprávněného Tato práce se zabývá problematikou nabytí vlastnického práva od neoprávněného, které znamená prolomení zásady, že nikdo nemůže převést více práv než sám má. Problém je uchopen jak z hlediska právně teoretického tak právně filosofického, když je řešen konflikt mezi ochranou dobré víry a právních vztahů a ochranou vlastnického práva, jako jednoho ze základních práv ukotvených v Listině. Současný občanský zákoník opět zavádí do českého právního řádu institut nabytí od neoprávněného jak pro občanskoprávní tak pro obchodněprávní vztahy. Je pravda, že k této problematice toho bylo napsáno již mnoho, stále se však vyskytují sporné otázky a v souvislosti s novou úpravou vznikla řada dílčích problémů, na které je třeba poukázat. Některé z nich jsou způsobeny mimo jiné nedostatky české úpravy, které jsou kladeny do kontrastu s lépe provedenou úpravou německou. Práce se skládá ze čtyř hlavních kapitol, jež jsou členěny na podkapitoly, úvodu a závěru. První kapitola se věnuje základním teoretickým pojmům, jako jsou vlastnické právo, držba a dobrá víra a římsko právním zásadám s institutem nabytí od neoprávněného souvisejících. Zároveň se zabývá povahou nabytí od neoprávněného a již zmiňovaným konfliktem mezi ochranou dobré víry a ochranou vlastnického práva. Druhá kapitola je věnována úpravě...
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Hradil, Aleš ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
NABYTÍ OD NEOPRÁVNĚNÉHO Ve své diplomové práci se zabývám problematikou nabytí vlastnického práva od neoprávněného, jakožto projevem prolomení tradiční občanskoprávní zásady nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet, zásady, že nikdo nemůže převést víc práv, než sám má. Téma je mimořádně aktuální. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který přináší diametrální změny v chápání a v úpravě tohoto institutu oproti právní úpravě dosavadní. Právní úprava nabytí od neoprávněného před nabytím účinnosti občanského zákoníku byla nedostačující a v důsledku dvojkolejnosti soukromého práva, resp. dichotomie mezi občanským a obchodním zákoníkem, i roztříštěná. Práce se skládá z úvodu, z 5 hlavních částí, které jsou dále členěny do podkapitol, a závěru. V první kapitole práce vymezuji základní pojmy jako vlastnické právo a dobrá víra a zabývám se povahou nabytí vlastnického práva od neoprávněného. Pozornost je v úvodní kapitole věnována též zásadě nemo plus iuris a střetu ochrany vlastnictví s ochranou dobré víry. Druhá kapitola je historickým exkursem o vývoji institutu, a to od práva římského přes velké soukromoprávní kodifikace z 19. století až po právní úpravu v českých zemích v letech 1918 až 1989. V třetí kapitole podrobuji kritickému zkoumání právní úpravu nabytí od...
|
|
|
Vývoj a proměny institutu nabytí od nevlastníka v českých zemích
Punčochář, Jiří ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Cílém této práce nazvané "Vývoj a proměny institutu nabytí od nevlastníka v českých zemích" je analýza historického vývoje tohoto institutu na území českých zemí. Na začátku se tato práce věnuje obecnému výkladu nabytí od nevlastníka jako výjimce ze zásady "nemo plus iuris". Práce se zabývá právní úpravou římského práva a následně kořenům nabytí od nevlastníka ve starém germánském právu. Dále jsou zmíněny předpisy umožňující nabytí od nevlastníka platné ve středověku na našem území. V další části se práce zabývá problematikou nabytí od nevlastníka v platných nebo navrhovaných, ale nepřijatých občanskoprávních kodexech. Detailnější výklad, co se týče historických pramenů, je věnován nejprve Codexu Theresianu a posléze všeobecnému zákoníku občanskému (AGBG). V rámci výkladu k AGBG jsou v práci reflektovány závěry učiněné tehdejšími předními právními teoretiky, jakož i soudní praxe. Práce se též věnuje návrhům, které se objevily v meziválečném období. Historická část této práce pokračuje výkladem k tzv. střednímu občanskému zákoníku. Následuje kapitola věnující se právní úpravě socialistického zákoníku mezinárodního obchodu. Diplomová práce pak pokračuje v rozboru právní úpravy, která byla účinná od rozpadu Československa až do doby přijetí nového občanského zákoníku. Jednotlivé části této kapitoly se...
|
|
|
Nabytí od nevlastníka v českém a německém právu
Belová, Petra ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
NABYTÍ OD NEVLASTNÍKA V ČESKÉM A NĚMECKÉM PRÁVU Účelem mé diplomové práce napsané na téma "Nabytí od nevlastníka v českém a německém právu" je analyzovat historický vývoj nabytí od nevlastníka a směry jeho budoucího vývoje. Tento pojem představuje výjimku ze zásady, že "nikdo nemůže převést více práv, než sám má". Tato práce porovnává současnou českou legislativu s německým právním systémem, a také s právní úpravou nabytí od nevlastníka v zákoně č. 89/2012 Sb., novém občanském zákoníku, který bude účinný od 1. 1. 2014. Jde o téma nadmíru zajímavé, jednak proto, že současná účinná právní úprava není v této oblasti zcela uspokojivá, jednak pro svou aktuálnost z důvodu přijetí nového občanského zákoníku, který tento institut navrátí do českého právního prostředí. Zajímavé je i z toho pohledu, že jde o oblast roztříštěnou, kde separátní monografie doposud chybí. Práce se skládá z šesti kapitol, každá z nich se zabývá různými aspekty spojenými s tímto institutem a s jeho výjimkami. První kapitola je úvodní a definuje základní terminologii použitou v diplomové práci. Zabývá se vlastnictvím obecně, jeho obsahem a způsoby nabývání. Kapitola Dvě popisuje základní principy institutu nabývání od nevlastníka, tedy spor mezi ochranou vlastnického práva a ochranou dobré víry nabyvatele. Nalezení kompromisu mezi těmito...
|
host ::
RSS.