Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kompaktní formy bydlení
Májek, Jan ; Koutný, Jan (oponent) ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Glosová, Dagmar (vedoucí práce)
„Kompaktní formy bydlení“ je výraz, se kterým se v české bytové architektuře zatím příliš nesetkáváme. Tato koncepce hustě zastavěných nízkopodlažních obytných souborů přitom v sobě nese silný potenciál nejen v otázkách pouhého bydlení, ale nabízí i jeden z progresivních způsobů alternativního řešení obytného prostředí vůbec. Zkoumaná forma bytové zástavby nabývá na významu zvláště ve specifických situacích, kdy konvenční bytová výstavba selhává a spíše generuje další společenské problémy. Disertační práce se v první řadě snaží v maximální dostupné míře zdokumentovat problematiku kompaktního bydlení, popsat jeho základní formy a poukázat na historické kořeny této typologie. Získané poznatky byly následně podrobeny hloubkové analýze, jejímž výstupem má být co nejkomplexnější charakteristika zkoumaného tématu a jeho zařazení do kontextu standardních forem bydlení. Výsledkem výzkumu je soubor informací, předpokladů a typologických východisek, která určují primární urbanistické, architektonické, případně sociální limity této obytné kategorie. Práce se pokouší zohlednit zadané téma v širším kontextu bydlení, jakožto elementární lidské potřeby. V konečném důsledku by zjištěné poznatky měly svým dílem přispět ke kultivaci bytové scény u nás a vytvořit teoretický materiál, který by se stal základním informačním podkladem pro tvorbu kompaktních obytných souborů. Závěry tohoto výzkumu mohou být dále rozvíjeny, ověřovány a zpřesňovány ve výukových procesech na fakultách architektury nebo přímo v praxi. Získané výsledky výzkumu by mohly podnítit zájem o tento typ kolektivního bydlení a přispět k obohacení české bytové scény o syntetickou formu, která bude tvořit typologický spojovací mezičlánek mezi rodinným domem a bytovkou. Nízkopodlažní obytné soubory s vysokou hustotou osídlení mohou současně vytvářet efektivní protiváhu k rozvolněné předměstské zástavbě typových rodinných domů a nabídnout způsob, resp. jeden z alternativních způsobů, jak se lze s touto urbanisticky rozpadlou bytovou zástavbou vypořádat.
Kopřivnice - bydlení u Kopřivničky
Kóňová, Patrícia ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Na jednom brehu paneláky, na druhom rodinné domy. Na jednej strane súkromne pozemky jednotlivých rodinných domov, na strane druhej paneláková výstavba bez utvorených kvalitných verejných priestranstiev s vymiznutými medziľudskými väzbami. Anonymita mesta, izolovanosť, vytratenosť ľudskej mierky. Návrh rieši dialóg týchto dvoch protichodných prístupov. Kladie dôraz na medziľudské susedské vzťahy formou komunity, rozvoja komunitného myslenia. Ako má vyzerať urbanizmus, ktorý spája ľudí? Na pozemku, v centre mesta Kopřivnice, na ktorom sa aktuálne nachádza záhradkárska oblasť plná zelene a prírody tak vzniká výstavba s dôrazom na pôvodný charakter lokality. Primeranosť ľudskej mierky, rôznorodé priestranstvá pre potrebu jednotlivca, skupiny i väčšieho počtu ľudí. Pre jednoduchšie nadväzovanie medziľudských vzťahov. Pestrá škála verejných, poloverejných a súkromných priestorov. Nájsť si to svoje. Verejný park pozdĺž rieky Kopřivničky. Mať kde relaxovať. Lokálne námestie s vybavenosťou. Mať sa kde stretnúť. Výstavba rôznych typov bývania. Mať kde žiť. Do úrovne architektúry potom predstavujem súbor rodinných domov DOBRÉ SUSEDSTVO, kde obyvatelia zdielajú vybavené exteriérové plochy. Ako má vyzerať dobrá komunita? V hlavnej roli sú medziľudské vzťahy, integrácia jednotlivca či pocit bezpečnosti.
Kopřivnice - bydlení u Kopřivničky
Kóňová, Patrícia ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Na jednom brehu paneláky, na druhom rodinné domy. Na jednej strane súkromne pozemky jednotlivých rodinných domov, na strane druhej paneláková výstavba bez utvorených kvalitných verejných priestranstiev s vymiznutými medziľudskými väzbami. Anonymita mesta, izolovanosť, vytratenosť ľudskej mierky. Návrh rieši dialóg týchto dvoch protichodných prístupov. Kladie dôraz na medziľudské susedské vzťahy formou komunity, rozvoja komunitného myslenia. Ako má vyzerať urbanizmus, ktorý spája ľudí? Na pozemku, v centre mesta Kopřivnice, na ktorom sa aktuálne nachádza záhradkárska oblasť plná zelene a prírody tak vzniká výstavba s dôrazom na pôvodný charakter lokality. Primeranosť ľudskej mierky, rôznorodé priestranstvá pre potrebu jednotlivca, skupiny i väčšieho počtu ľudí. Pre jednoduchšie nadväzovanie medziľudských vzťahov. Pestrá škála verejných, poloverejných a súkromných priestorov. Nájsť si to svoje. Verejný park pozdĺž rieky Kopřivničky. Mať kde relaxovať. Lokálne námestie s vybavenosťou. Mať sa kde stretnúť. Výstavba rôznych typov bývania. Mať kde žiť. Do úrovne architektúry potom predstavujem súbor rodinných domov DOBRÉ SUSEDSTVO, kde obyvatelia zdielajú vybavené exteriérové plochy. Ako má vyzerať dobrá komunita? V hlavnej roli sú medziľudské vzťahy, integrácia jednotlivca či pocit bezpečnosti.
Kompaktní formy bydlení
Májek, Jan ; Koutný, Jan (oponent) ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Glosová, Dagmar (vedoucí práce)
„Kompaktní formy bydlení“ je výraz, se kterým se v české bytové architektuře zatím příliš nesetkáváme. Tato koncepce hustě zastavěných nízkopodlažních obytných souborů přitom v sobě nese silný potenciál nejen v otázkách pouhého bydlení, ale nabízí i jeden z progresivních způsobů alternativního řešení obytného prostředí vůbec. Zkoumaná forma bytové zástavby nabývá na významu zvláště ve specifických situacích, kdy konvenční bytová výstavba selhává a spíše generuje další společenské problémy. Disertační práce se v první řadě snaží v maximální dostupné míře zdokumentovat problematiku kompaktního bydlení, popsat jeho základní formy a poukázat na historické kořeny této typologie. Získané poznatky byly následně podrobeny hloubkové analýze, jejímž výstupem má být co nejkomplexnější charakteristika zkoumaného tématu a jeho zařazení do kontextu standardních forem bydlení. Výsledkem výzkumu je soubor informací, předpokladů a typologických východisek, která určují primární urbanistické, architektonické, případně sociální limity této obytné kategorie. Práce se pokouší zohlednit zadané téma v širším kontextu bydlení, jakožto elementární lidské potřeby. V konečném důsledku by zjištěné poznatky měly svým dílem přispět ke kultivaci bytové scény u nás a vytvořit teoretický materiál, který by se stal základním informačním podkladem pro tvorbu kompaktních obytných souborů. Závěry tohoto výzkumu mohou být dále rozvíjeny, ověřovány a zpřesňovány ve výukových procesech na fakultách architektury nebo přímo v praxi. Získané výsledky výzkumu by mohly podnítit zájem o tento typ kolektivního bydlení a přispět k obohacení české bytové scény o syntetickou formu, která bude tvořit typologický spojovací mezičlánek mezi rodinným domem a bytovkou. Nízkopodlažní obytné soubory s vysokou hustotou osídlení mohou současně vytvářet efektivní protiváhu k rozvolněné předměstské zástavbě typových rodinných domů a nabídnout způsob, resp. jeden z alternativních způsobů, jak se lze s touto urbanisticky rozpadlou bytovou zástavbou vypořádat.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.