|
|
Vliv a význam aktivního managementu v nížinných lesích na epigeickou faunu pavouků
Vymazalová, Pavla
V rámci diplomové práce byl zkoumán vliv a význam aktivního managementu v nížinných lesích na epigeickou faunu pavouků. Výzkum probíhal na patnácti náhodně stanovených výzkumných plochách v NPR Děvín (CHKO Pálava). Z celkového počtu ploch bylo vždy pět ploch homogenních s určitým typem zásahu: čerstvý silný, slabší starší a kontrolní (bezzásahový). Odchyt pavouků probíhal formou zemních pastí, kdy na každé ploše byly umístěny tři pasti v transektu po pěti metrech přes středovou osu každé výzkumné plochy. Materiál byl druhově velmi bohatý a početný. Celkem bylo odchyceno a determinováno 3683 dospělých jedinců pavouků, náležících do 21 čeledí, 70 rodů a 116 druhů, mezi které patřila celá řada vzácných a ohrožených druhů pavouků. Druhová bohatost a ochranářské indikátory dosahovaly nejvyšších hodnot na plochách, kde byl aplikován čerstvý silný zásah. Abundance pavouků dosahovala nejvyšších hodnot ve slabším starším zásahu, což bylo způsobeno především dominantními druhy Pardosa lugubris (Walckenaer, 1802) a Trochosa terricola (Thorell, 1856). Funkční diverzita byla signifikantně nejvyšší v prosvětlených porostech, nicméně jednotlivé funkční znaky (např. lovecké strategie pavouků) byly rovnoměrně rozptýleny ve všech typech lesních porostů a zároveň vyrovnanost těchto jednotlivých funkčních skupin pavouků závisela na pokryvnosti a hustotě vegetace. Z výzkumu je patrné, že by byl nejvhodnější návrat k aktivnímu managementu v rezervacích nížinných lesů pro zachování biodiverzity, avšak ne na celém území. Je nutné zachování mozaikovitosti nížinných lesů, tzn. heterogenity mikrohabitatů v porostu, protože různé druhy a ekologické skupiny pavouků upřednostňují různé podmínky. Díky tomu dojde k podpoře celkové biodiverzity lesních ekosystémů. Dle porovnání jiných výzkumů jsou tyto závěry aplikovatelné i na jiné skupiny organismů vyskytujících se v nížinných lesích České republiky.
|
|
|
Vývoj společenstev plazů po disturbanci v doubravách NP Podyjí
BALOUN, Jaroslav
Tato diplomová práce sleduje vliv sukcese na pasekách na společenstva plazů v Národním parku Podyjí. Navazuje na výsledky mé bakalářské práce, ve které byla vyhodnocena biotopová preference jednotlivých druhů plazů NP Podyjí a jejich vazba na experimentální plochy v podobě pasek vytvořených v 1. zóně NP Podyjí pro podporu světlomilných druhů. Monitoring plazů probíhal na těchto pasekách a na kontrolních stanovištích v rámci 6 lokalit NP Podyjí od roku 2011 do roku 2017. Byl realizován jednak s využitím umělých úkrytů v podobě rybničních fólií, jednak metodou pozorování na transektu. Bylo tak možné sledovat reakci plazů na vznik pasek a následně zhodnotit vliv postupu sukcese na těchto pasekách. Vysoká meziroční variabilita sice komplikuje interpretaci získaných výsledků, nicméně teplomilná ještěrka zelená s postupující sukcesí ubývala, zatímco slepýš křehký naopak přibýval.
|
|
|
Význam prosvětlení lesa pro rostlinná společenstva v NP Podyjí
Pusztaiová, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Macek, Martin (oponent)
V této práci se zabývám různými aspekty vlivu vytvoření nových pasek na rostlinná společenstva v NP Podyjí. Zvláštní prostor přitom věnuji světlomilným, chráněným a nepůvodním druhům rostlin, a jejich reakci na nově vzniklé světliny. Oblast NP Podyjí byla velice dlouho a kontinuálně využívaná lidmi. Existuje zde proto celá řada světlomilných rostlinných druhů, vázaných na určitý režim antropogenních disturbancí. Vývoj rostlinných společenstev jsem sledovala pomocí fytocenologických snímků na šesti dvojicích pasek (paseky izolované v lese a paseky propojené s bezlesím), vykácených v letech 2011 a 2012. Zároveň jsem snímkovala i přilehlé zapojené lesy a lesostepi na hraně kaňonu. Během prvního roku po vykácení došlo k výraznému vzrůstu diverzity i pokryvností druhů na pasekách. V dalších letech probíhaly výraznější změny na izolované pasece, u které porostní žebro pravděpodobně zpomalilo kolonizaci novými jedinci. Na pasekách byla diverzita i abundance rostlin výrazně vyšší než v zapojeném lese a lesostepi. Počet ohrožených druhů rostlin byl nejvyšší na lesostepích. Na pasekách bylo zaznamenáno několik unikátních druhů ohrožených rostlin, které nebyly zjištěny v žádném jiném biotopu. Zároveň se však na pasekách vyskytlo signifikantně vyšší množství nepůvodních (včetně invazních) druhů rostlin, než na...
|
|
|
Vliv světelných podmínek listnatých lesů I. a II. vegetačního stupně na epigeickou faunu pavouků
Surovcová, Kamila
V rámci diplomové práce byl zkoumán vliv gradientu zápoje koruny a tím asociovaných světelných podmínek na epigeickou faunu pavouků v bývale pařezených dubových porostech. Konkrétně byl studován vliv změny zápoje koruny od paseky až po zapojený les na druhovou a funkční diverzitu, početnost, výskyt vzácných a ohrožených druhů a celkové druhové spektrum. Výzkum proběhl na osmi lokalitách, na každé lokalitě byl vyznačen transekt s různým zápojem koruny. Celkem bylo odchyceno a determinováno 90 druhů, mezi které patřila celá řada vzácných a ohrožených pavouků asociovaných s xerotermními stanovišti. Ochranářské indikátory stejně tak i početnost pavouků dosahovala nejvyšších hodnot v biotopech s více otevřeným zápojem koruny. Funkční diverzita byla naopak větší na stanovištích s více zapojenou korunou a rychle klesala s rostoucí otevřeností koruny. Druhová bohatost byla nejvyšší v polovině zápoje koruny, což bylo nejspíše způsobeno ekotonovým efektem. Druhová kompozice pavouků se rapidně měnila i na velmi malé prostorové škále podél různého zápoje koruny s výskytem vzácných a ohrožených druhů pavouků v otevřených a řídkých porostech. Bylo zjištěno, že jednotlivé indikátory biodiverzity dosahovaly nejvyšších hodnot v různých podmínkách zápoje koruny. Proto by bylo vhodné obnovit managementové aktivity (např. probírka, pařezinové hospodaření), díky kterým by zůstala zachována důležitá diverzifikace prostředí v nížinných lesích. Dle zjištěných výsledků je patrné, že i malé zásahy podporující otevřenost lesa a heterogenních podmínek mohou být vhodným prostředkem k zabránění celkovému poklesu biodiverzity v lesních ekosystémech.
|
host ::
RSS.