|
|
Igboské národní vědomí
Štěpánková, Hana ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Před přímým kontaktem s Evropou obývali dnešní jihovýchodní Nigérii skupiny lidí, které měly pouze vesnické nebo lokální vědomí. V roce 1967 však představitelé této oblasti vyhlásili nezávislý stát Biafra a chtěli se odtrhnout od Nigérie, což svědčí o silném kolektivním vědomí. Nositelé tohoto vědomí sami sebe označují za Igby a jejich kolektivita má znaky národa. Ve své diplomové práci se tedy věnuji igboskému národnímu vědomí. V teoretickém úvodu umisťuji národ do sféry idejí. Historiografická část práce se soustředí na vytváření igboského národa. Zabývá se tradiční kulturou, obchodem, misijní činností, školstvím, koloniální správou, migrací, dekolonizací a politikou v nezávislé Nigérii. Druhá, semiologická část práce vychází z výzkumu, který jsem uskutečnila mezi Igby v Praze. Zaměřuje se na to, jak je národní vědomí inter-subjektivně udržováno. K vysvětlení je použit koncept národních symbolů, které lze chápat jako narace živící představu kontinuity, posilující hranice a ujišťující o vnitřní stejnorodosti odlišitelné od vnější jinakosti.
|
|
|
"Acts of Resistance": Productions by Belarus Free Theatre from 2005 to 2015 as an Alternative Articulation of Belarusian National Identity
Volák, Jiří ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
VOLÁK, Jiří."Acts of Resistance": Productions by Belarus Free Theatre from 2005 to 2015 as an Alternative Articulation of Belarusian National Identity. Praha, 2016. 74 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra ruských a východoevropských studií. Vedoucí diplomové práce Mgr. Daniela Kolenovská, Ph.D.. Abstrakt Cílem práce je přehledně podat současné koncepce národní identity v Bělorusku prostřednictvím jejich kulturních projevů. K tomuto účelu byl vybrán případ Běloruského Svobodného divadla (BFT, česky též jen Svobodné divadlo) jako příklad alternativní kultury v letech 2005-2015. S ohledem na využitou divadelní techniku verbatim je analyzováno pět her, na jejichž základě jsou načrtnuty závěry ohledně alternativní společnosti a jejího vztahu k jazykovým a dalším národním otázkám. Klíčové otázky jsou tyto: Jaké jsou hlavní konkurenční projekty běloruské (údajně slabé) národní identity? Využívá Svobodné divadlo kulturu, aby prosazovalo určitou vizi v rámci debaty o národní identitě? Jakou jazykovou politiku Svobodné divadlo uplatňuje a o čem to svědčí s ohledem na debatu o národní identitě? Po nastavení teoretického rámce práce věnuje pozornost pokusům o charakterizování Běloruska pod vládou prezidenta Aljaksandra Lukašenka s uvedením...
|
|
|
Igboské národní vědomí
Štěpánková, Hana ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Před přímým kontaktem s Evropou obývali dnešní jihovýchodní Nigérii skupiny lidí, které měly pouze vesnické nebo lokální vědomí. V roce 1967 však představitelé této oblasti vyhlásili nezávislý stát Biafra a chtěli se odtrhnout od Nigérie, což svědčí o silném kolektivním vědomí. Nositelé tohoto vědomí sami sebe označují za Igby a jejich kolektivita má znaky národa. Ve své diplomové práci se tedy věnuji igboskému národnímu vědomí. V teoretickém úvodu umisťuji národ do sféry idejí. Historiografická část práce se soustředí na vytváření igboského národa. Zabývá se tradiční kulturou, obchodem, misijní činností, školstvím, koloniální správou, migrací, dekolonizací a politikou v nezávislé Nigérii. Druhá, semiologická část práce vychází z výzkumu, který jsem uskutečnila mezi Igby v Praze. Zaměřuje se na to, jak je národní vědomí inter-subjektivně udržováno. K vysvětlení je použit koncept národních symbolů, které lze chápat jako narace živící představu kontinuity, posilující hranice a ujišťující o vnitřní stejnorodosti odlišitelné od vnější jinakosti.
|
|
|
Proměna symbolu svatého Václava a jeho kultu v českém tisku v obdobích kolem bodů zlomu české historie 20. století
Joura, Adam ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Práce se zabývá proměnami symbolu svatého Václava a jeho kultu v českém tisku v obdobích kolem bodů zlomu české historie 20. století. Táže se na vliv soudobé politiky a události na prezentaci symbolu sv. Václava, dále na součásti svatováclavského kultu a nakonec na spojení symbolu sv. Václava s dalšími symboly. Práce vychází z předpokladu, že je národní identita konstruována skrze kolektivní paměť příslušníků národa, příslušnou symboliku a interpretaci historie. Výzkum užívá kvalitativní metody (diskursivní analýza). Vzorek tvoří články českých (převážně) celostátních periodik, které se vztahují k osobě sv. Václava či jeho kultu, z období kolem svátku sv. Václava (28. září), v několikaletých intervalech okolo stanovených bodů zlomu (1918, 1938, 1939, 1945, 1948, 1968 a 1989). Bylo zjištěno, 1. že symbol Sv. Václav reprezentuje neměnné spojení církve a národa v případě katolické perspektivy, 2. v ohrožení mobilizuje a symbolizuje státnost a sílu národa v případě nacionalistického užití a 3. může podpořit legitimitu nově ustaveného režimu. Národní symbolika je spojena s konzervativním a nacionalistickým přístupem, symbol sv. Václava navíc s náboženstvím, proto jej levicová a intelektuální média nereflektují a proto se také v průběhu 40leté komunistické totality takřka vytrácí z kolektivní paměti...
|
|
|
Reprezentace národních symbolů, ikon a příběhů v době okupace
HUBKOVÁ, Helena
Předkládaná práce se soustředí na národní symboly, ikony a příběhy ve specifickém období národní nesvobody v průběhu německé okupace 1939-1945. Cílem práce je analyzovat literární texty, které byly publikované v daném období nebo s ním přímo souvisí, a zachytit možné proměny sledovaných národních symbolů, ikon a příběhů v průběhu druhé světové války. Práce se zaměřuje na způsoby užití sledovaných entit a jejich následnou reflexi.
|
host ::
RSS.