|
|
The Role of DNA Repair in the Onset and Therapy of Ovarian Cancer
Tomášová, Kristýna ; Vodička, Pavel (vedoucí práce) ; Čáp, Michal (oponent)
Detekce poškození DNA a její oprava jsou důležité biologické systémy, které chrání genetickou informaci před změnami a přispívají tak k celkové stabilitě genomu. Jelikož je mnoho látek užívaných v boji proti rakovině založených na vyvolávání DNA poškození, podílí se mechanizmus oprav DNA významnou měrou i na léčebné odezvě organizmu na chemoterapii. Cílem této práce je uceleně shrnout problematiku vzniku rakoviny vaječníků ve vztahu k opravě DNA. Zvláštní důraz je přitom kladen na poruchy jednotlivých reparačních drah, které jsou neoddělitelně spjaty se vznikem rakoviny i úspěšností její léčby. Kromě nejznámějších genových mutací souvisejích s rakovinou vaječníků, jako jsou BRCA1 a BRCA2 účastnící se homologní rekombinace, bude značný prostor věnován i méně známým mutacím. Nejčastějším důvodem vzniku rakoviny vaječníků jsou dle výzkumů poruchy funkce proteinů uplatňujících se v opravách DNA homologní rekombinací. Výzkumy rovněž ukazují, že cílená inhibice či poškození opravných drah DNA, zejména bázových excizních oprav, mohou napomáhat efektivnímu působení chemoterapie. To platí i pro nukleotidové excizní opravy, které odstraňují adukty platinových komplexů na DNA a napomáhají tak k ustanovení rezistence vůči platinovým cytostatikům. Mechanimus korekce správného párování bazí je u ovariálního...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Úloha radioterapie v léčbě gynekologických nádorů
KOSOVÁ, Lucie
Nádorová onemocnění představují celosvětový problém ve zdravotnictví, kdy dochází postupem času k rozvoji léčby i jejich preventivním opatřením. Obecně se radioterapie vyznačuje působením ionizujícího záření na cílové objemy, popřípadě na pravděpodobné cesty šíření tumoru a jeho metastáz. Cílem léčby je odstranit nádorové ložisko při maximálním šetření zdravé tkáně. Gynekologické nádory jsou nejčastějším nádorovým onemocnění u žen. Mezi gynekologické nádory se řadí nádory vulvy, pochvy, děložního hrdla, děložního těla a vaječníků. V průběhu léčby dochází k reakci těla na záření a jeho negativní účinky se projevují ve formě časných nebo pozdních příznaků. Jak časné tak i pozdní projevy jsou závislé na velikosti dávky, frakcionaci, cílovém objemu a na celkovém stavu pacientky. V bakalářské práci je zpracována výzkumná otázka: Má radioterapie nezastupitelné místo v léčbě gynekologických nádorů? K vyhodnocení výzkumné otázky byla získána data z počítačového systému radioterapeutického oddělení v Nemocnici České Budějovice, a to přehled pacientek léčených na gynekologické nádory z roku 2012 a 2013, jejich věk, diagnóza, technika ozáření, celková aplikovaná dávka, boost, popřípadě dávka záření na paraaortální uzliny. Dále bylo zjišťováno, jaký počet pacientek mělo kombinaci teleradioterapie s brachyterapií a s jakou diagnózou, technikou a dávkou ozáření. Celkově jsou stanoveny tři cíle. První cíl je uvést přehled technik pro léčbu gynekologických nádorů. Druhý cíl je vytvořit soubor léčených pacientů v určitém časovém období, tedy v roce 2012 a 2013, kdy v roce 2012 bylo léčeno 80 pacientek a v roce 2013 bylo léčeno 80 pacientek s diagnózou gynekologických nádorových onemocnění. Třetí cíl se zaobírá uvedením přehledu nežádoucích účinků v léčbě gynekologických nádorů. V nemocnici České Budějovice se pro radioterapeutickou léčbu využívá dvou lineárních urychlovačů, a to CLINAC 2100 C/D s energiemi 6 a 18 MV záření X a pro brachyterapeutickou léčbu se používá GAMMAMED 12i s vysokým dávkovým příkonem a zdrojem 192Ir. O průběhu a způsobu léčby rozhodují pracovní týmy lékařů z různých klinických oborů. Následnou přípravu a vlastní ozáření pacientek provádí radiologičtí asistenti za spolupráce s onkologickými lékaři.
|
host ::
RSS.