|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Toxicita chemoradioterapie u pacientů s nádory hlavy a krku
TYLOVÁ, Pavla
Zhoubné nádory ORL oblasti tvoří kolem 5 % všech zhoubných nádorů. V jejich vývoji hraje roli především kouření a konzumace alkoholu. Do této skupiny jsou zpravidla zařazovány nádory dutiny ústní a jazyka, dutiny nosní, vedlejších nosních dutin, hltanu a hrtanu. Za standardní léčbu lokálně pokročilých stádií maligních nádorů hlavy a krku (T3, T4, N1-3, MO) je považována chirurgická léčba v kombinaci s radioterapií, kterou lze použít samostatně nebo současně (konkomitantně) s chemoterapií. Konkomitantní radiochemoterapie je v současnosti nejperspektivnější strategií v léčbě pokročilých karcinomů hlavy a krku. Primární tumor či lůžko tumoru se doporučuje ozařovat dávkou 2 Gy do celkové dávky 60-70 Gy. V případě neoperability nádoru je indikována neoadjuvantní chemoradioterapie (chemoterapie podaná před zářením), která má podle publikovaných studií potenciál prodloužit přežití. Pacienti s lokálně pokročilým onemocněním (III. klinické stádium) dosahují pětiletého přežití ve 20-50 %. Cílem mé práce bylo zhodnocení toxicity chemoradioterapie u nádorů hlavy a krku na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a porovnání zjištěné toxicity s údaji na Onkologické klinice Olomouc, na Oddělení klinické a radiační onkologie v Pardubicích a na Radioterapeuticko-onkologickém oddělení ve FN Motol. Hodnotila jsem změny v krevním obraze na začátku a na konci léčby, vznik mukositidy a infekcí v dutině ústní a nosní, nutnost přerušit či předčasně ukončit léčbu a také zda pacient nepotřeboval podpůrnou léčbu, antibiotika nebo infúze. Do mé studie byli zařazeni pacienti s chemoradioterapií v oblasti hlavy a krku, většinou v III. klinickém stadiu za období 2005-2008. Toxicita chemoradioterapie udávaná v literatuře se výrazně neliší od toxicity, kterou jsem zjistila ve svém souboru 100 pacientů. Výsledky se přibližně shodují v četnosti nádorů u mužů a žen, výskytu mukositidy, hematologické toxicity. Rozdíly na jednotlivých pracovištích jsem zjistila zejména v podávání antibiotik nebo transfúzí.
|
|
|
Vývoj ozařovacích metod od 2D k 3D technikám při ozařování v oblasti hlavy a krku
URBANOVÁ, Petra
Zhoubné nádory ORL oblasti zaujímají páté až šesté místo v celosvětovém výskytu malignit. Dvě třetiny nemocných s nádory hlavy a krku přichází k léčbě s lokálně pokročilým onemocněním. V České republice nádory hlavy a krku zaujímají 2 {--} 3 % všech zhoubných nádorů. Nejčastější nádory hlavy a krku postihují larynx, hypofaryx a orofarynx. V každodenním životě člověka jsou obličej, hlava a krk nejexponovanější částí těla pro zevní styk, vnímání a kontrolu sebe samého. Jsou zde centra mimiky, možnosti komunikace i dorozumívacích schopností. Hlava a krk a zejména tvář jsou nejviditelnější oblastí lidského těla.Tím jsou určena i odlišnosti a specifika pro nádorová onemocnění hlavy a krku. V současné době se díky moderním technologiím, výkonnějším počítačovým systémům a soudobým pomůckám žene radioterapie v léčbě karcinomů hlavy a krku do popředí. Díky pokrokové zobrazovací technologii se na lineárních urychlovačích mohou rozvíjet nové techniky, zejména IMRT a IGRT. Díky těmto technikám pak můžeme výrazně šetřit dávkové zatížení okolních zdravých orgánů, což v minulosti nebylo možné. Výsledky porovnání založené na průměrných hodnotách dávají jednoznačně za pravdu nejnovějším technologiím a moderním technikám IMRT. Výsledné dávkové zatížení kritických orgánů (míchy) je u pacientů naplánovaných pomocí starších technik mnohem vyšší, než v případě techniky IMRT. Dávkový gradient je při použití IMRT technik strmější stejně tak hodnoty střední dávky (Dmean) , než v případě využití technik 3D plánování, což umožňuje v dalších fázích ozařování eskalovat dávku v cílovém objemu. Nižší je i další sledovaný parametr {--} maximální dávka v cílovém objemu PTV, kterou se daří většinou bez problémů udržet pod 107% celkově předepsané dávky ( dle mezinárodních doporučení má být dávka v cílovém objemu v rozmezí 95%-107% dávky celkové). Cílem bakalářské práce bylo podat srovnání nových a starších ozařovacích metod aplikovaných na oblast hlavy a krku. Porovnání těchto metod je velice složité, kvůli komplikovanosti plánování. Vyhodnocení spočívalo ve statistickém zpracování, vytvořeného z 25 pacientů léčených technikou IMRT. Z důvodu co nejvěrnějšího porovnání byl plán 3D proveden na totožně zakreslený cílový objem.
|
host ::
RSS.