Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nádorová onemocnění prsu, děložního hrdla a varlat - epidemiologie, screening a prevence
Altová, Anna ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou nádorů prsu, děložního hrdla a varlat se zaměřením na jejich epidemiologii, screening a prevenci. Pomocí ukazatelů úmrtnosti a incidence je zde popsána epidemiologická situace v Česku a vybraných zemích EU. Prvním hlavním cílem práce je analyzovat míry účasti žen na screeningových vyšetřeních rakoviny prsu a děložního hrdla a pravidelných gynekologických prohlídkách za využití dat získaných z Všeobecné zdravotní pojišťovny. Bylo zjištěno, že míry účasti na screeningu prsu jsou ovlivněny věkovou strukturou. Míry účasti na cervikálním screeningu a gynekologických vyšetřeních ve sledovaném období od roku 2009 do roku 2017 rostou. Druhým cílem je zjistit, do jaké míry je česká mládež informována o možnostech samovyšetřování prsu a varlat za pomoci dat z dotazníků k výukovému programu "Zdravé koule". Znalosti studentů, kteří se programu účastnili, byly omezené. Byly však nalezeny rozdíly ve zdravotním chování a zdravotní gramotnosti mezi pohlavími a věkovými skupinami.
Úloha radioterapie v léčbě gynekologických nádorů
KOSOVÁ, Lucie
Nádorová onemocnění představují celosvětový problém ve zdravotnictví, kdy dochází postupem času k rozvoji léčby i jejich preventivním opatřením. Obecně se radioterapie vyznačuje působením ionizujícího záření na cílové objemy, popřípadě na pravděpodobné cesty šíření tumoru a jeho metastáz. Cílem léčby je odstranit nádorové ložisko při maximálním šetření zdravé tkáně. Gynekologické nádory jsou nejčastějším nádorovým onemocnění u žen. Mezi gynekologické nádory se řadí nádory vulvy, pochvy, děložního hrdla, děložního těla a vaječníků. V průběhu léčby dochází k reakci těla na záření a jeho negativní účinky se projevují ve formě časných nebo pozdních příznaků. Jak časné tak i pozdní projevy jsou závislé na velikosti dávky, frakcionaci, cílovém objemu a na celkovém stavu pacientky. V bakalářské práci je zpracována výzkumná otázka: Má radioterapie nezastupitelné místo v léčbě gynekologických nádorů? K vyhodnocení výzkumné otázky byla získána data z počítačového systému radioterapeutického oddělení v Nemocnici České Budějovice, a to přehled pacientek léčených na gynekologické nádory z roku 2012 a 2013, jejich věk, diagnóza, technika ozáření, celková aplikovaná dávka, boost, popřípadě dávka záření na paraaortální uzliny. Dále bylo zjišťováno, jaký počet pacientek mělo kombinaci teleradioterapie s brachyterapií a s jakou diagnózou, technikou a dávkou ozáření. Celkově jsou stanoveny tři cíle. První cíl je uvést přehled technik pro léčbu gynekologických nádorů. Druhý cíl je vytvořit soubor léčených pacientů v určitém časovém období, tedy v roce 2012 a 2013, kdy v roce 2012 bylo léčeno 80 pacientek a v roce 2013 bylo léčeno 80 pacientek s diagnózou gynekologických nádorových onemocnění. Třetí cíl se zaobírá uvedením přehledu nežádoucích účinků v léčbě gynekologických nádorů. V nemocnici České Budějovice se pro radioterapeutickou léčbu využívá dvou lineárních urychlovačů, a to CLINAC 2100 C/D s energiemi 6 a 18 MV záření X a pro brachyterapeutickou léčbu se používá GAMMAMED 12i s vysokým dávkovým příkonem a zdrojem 192Ir. O průběhu a způsobu léčby rozhodují pracovní týmy lékařů z různých klinických oborů. Následnou přípravu a vlastní ozáření pacientek provádí radiologičtí asistenti za spolupráce s onkologickými lékaři.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.