|
|
Rozvoj kultu sv. Jana Nepomuckého do svatořečení
Herold, Miroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Anotace: Kult sv. Jana Nepomuckého patřil k charakteristickým rysům života v habsburském soustátí a dalších katolických zemích Evropy v raném novověku. Počátky úcty ke středověkému mučedníkovi byly vázány na Prahu, na jeho hrob v katedrále, na metropolitní kapitulu. Světce proslavilo především přesvědčení, že položil život za zachování zpovědního tajemství. Svou smrtí uchránil dobré jméno české královny Johany, která se mu zpovídala, na druhou stranu prý trestal ty, kteří se chovali neuctivě vůči jeho vlastní posmrtné pověsti a hrobu. Stal se proto nesmírně populárním ochráncem cti a dobré pověsti, hodnot v raně novověké společnosti vysoce ceněných. Svatojánské úcty se pod vlivem pražské kapituly ujali Habsburkové, katoličtí vládci, kteří usedli na trůn Janova mučitele Václava IV. a Janovy duchovní dcery Johany. Světce ctili jako jednoho ze svatých patronů Českého království, jemuž vládli. Rekatolizace tohoto království a přidružených zemí umožnila růst svatojánské úcty, která se už ke konci 17. století začala živelně šířit za jejich hranice. Na začátku 18. století tento vývoj zásadně posílil vznik bratrstev sv. Jana Nepomuckého, které si vytkli za cíl šířit svatojánský kult. Do dvou z těchto prestižních duchovních institucí se zapsali téměř všichni dospělí členové habsburské rodiny, kteří pak rozšířili...
|
|
|
Barokní devoční grafika v českých zemích aneb Motiv Palladia země české v grafické tvorbě 17. a 18. století
KADLEC, David
Diplomová práce je pojata teoreticko-praktickou formou. Ústředním předmětem zájmu je barokní devoční grafika. Jednotlivé kapitoly seznamují čtenáře s její historií, účelem a dalšími souvislostmi, které se k ní vztahují. Jedná se například o mariánský kult, kult světců nebo poutnictví. Předkládaná práce nadále rozvádí téma devoční grafiky skrze jména barokních grafiků a rytců, kteří působili na našem území, a jejichž díla ovlivnila produkci náboženské grafiky. Závěrečné kapitoly teoretické části jsou věnovány rozboru náboženských grafik zachycujících motiv Palladia země české. Praktická část diplomové práce zpracovává poznatky získané z části teoretické a pracuje s motivem Palladia země české a převádí ho v rámci autorské tvorby do podoby devoční grafiky.
|
|
|
Hraběnka Serényiová a město Blatná
Hasilová, Pavla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
HRABĚNKA SERENIOVÁ A MĚSTO BLATNÁ Diplomová práce je jednak příspěvkem k regionální historii Blatné a Blatenska, jednak sondou do života barokního šlechtického manželského páru. První část studie (1. a 2. kapitola) je věnována přehledu dosavadního bádání, zejména osobnosti J. P. Hilleho, a přehledu pramenné báze. Dále je čtenář seznámen s životními mezníky Marie Alžběty, hraběnky Sereniové, rozené z Waldsteina (1698-1787), a jejího chotě, hraběte Josefa Sereniho (1686-1742), v jejichž držení se blatenské panství nacházelo od roku 1709 až do roku 1787 (podkapitola 3.1.), a s úřední kariérou hraběte Josefa Sereniho (podkapitola 3.2.). 4. a 5. kapitola pak představují vhled do každodennosti barokní šlechty, a to zejména prostřednictvím dochovaných účtů hraběcí domácnosti; autorka se zabývá problematikou příjmů, výdajů a nákladů na reprezentaci, stolováním, rezidencemi, služebnictvem a garderobou, a to zejména s přihlédnutím k fenoménu šlechtické sebeprezentace. Její specifická forma - problematika rodová legendy - je potom analyzována v 6. kapitole práce. Nejrozsáhlejší, tj. 7. kapitola, se potom zabývá převážně působením ovdovělé Marie Alžběty na blatenském panství, a to prizmatem barokní zbožnosti. Jsou sledovány Sereniovské církevní nadace, fundace sakrální architektury, snaha o pozvednutí blatenské školy,...
|
|
|
Počátky a vývoj jezuitské koleje v Jihlavě v 17. století
Vališová, Kateřina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem Založení jezuitské koleje v Jihlavě v 17. století. Opírá se zejména o studium pramenů uložených především v Moravském zemském archivu v Brně, ze kterého čerpá zejména informace o založení koleje a semináře při koleji, a dále z fondů Státního okresního archivu v Jihlavě, ve kterém jsou uloženy prameny týkající se královského města Jihlavy a jezuitského gymnázia. První dvě kapitoly slouží k uvedení do základní problematiky nábožensko-politických procesů raného novověku v Českém království a jejich projevů v královském městě Jihlavě, které jsou časově ohraničeny na jedné straně počátkem luterské reformace, na druhé potom začátkem rekatolizace. Následující kapitola již uvádí do ústředního tématu práce. Analyzuje průběh rekatolizačního procesu v samotné Jihlavě, jehož důležitou součástí je právě založení jezuitské koleje, která vzniká v kontrastu hospodářských problémů města. Další kapitola se zabývá posledním úsekem třicetileté války po bitvě u Jankova, kdy do města vstoupila švédská armáda - líčí její působení a vliv na kolej a město. Poslední kapitola pak analyzuje založení jezuitského gymnázia a semináře sv. Michala, počty a složení studentů i seminaristů, jejich konflikty či naopak významné absolventy. Především je zde rozebírána schopnost města dostát finančním...
|
|
|
Hraběnka Serényiová a město Blatná
Hasilová, Pavla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
HRABĚNKA SERENIOVÁ A MĚSTO BLATNÁ Diplomová práce je jednak příspěvkem k regionální historii Blatné a Blatenska, jednak sondou do života barokního šlechtického manželského páru. První část studie (1. a 2. kapitola) je věnována přehledu dosavadního bádání, zejména osobnosti J. P. Hilleho, a přehledu pramenné báze. Dále je čtenář seznámen s životními mezníky Marie Alžběty, hraběnky Sereniové, rozené z Waldsteina (1698-1787), a jejího chotě, hraběte Josefa Sereniho (1686-1742), v jejichž držení se blatenské panství nacházelo od roku 1709 až do roku 1787 (podkapitola 3.1.), a s úřední kariérou hraběte Josefa Sereniho (podkapitola 3.2.). 4. a 5. kapitola pak představují vhled do každodennosti barokní šlechty, a to zejména prostřednictvím dochovaných účtů hraběcí domácnosti; autorka se zabývá problematikou příjmů, výdajů a nákladů na reprezentaci, stolováním, rezidencemi, služebnictvem a garderobou, a to zejména s přihlédnutím k fenoménu šlechtické sebeprezentace. Její specifická forma - problematika rodová legendy - je potom analyzována v 6. kapitole práce. Nejrozsáhlejší, tj. 7. kapitola, se potom zabývá převážně působením ovdovělé Marie Alžběty na blatenském panství, a to prizmatem barokní zbožnosti. Jsou sledovány Sereniovské církevní nadace, fundace sakrální architektury, snaha o pozvednutí blatenské školy,...
|
host ::
RSS.