|
| |
|
| |
|
|
Průnik obsahu mykotoxinů ze zrna obilovin do hotového výrobku a dopad na zdraví člověka
Machálková, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou mykotoxinů, které jsou významnými patogeny mnoha zemědělských plodin a mohou představovat vysoké zdravotní riziko pro člověka i hospodářská zvířata. Obsahuje přehled nejdůležitějších mykotoxinů, jejich producentů a mykotoxikóz. Práce je zaměřena především na výskyt mykotoxinů v obilovinách a vlivu zpracování na jejich obsah. Experimentální část se zaměřuje na sledování průniku obsahu deoxynivalenolu a zearalenonu v pšenici ozimé ze zrna až do pečiva. Vyšetřeno bylo celkem 10 vzorků ošetřené a 10 vzorků neošetřené varianty pšenice ozimé. V rámci každého vzorku bylo na obsah DON a ZEA vyšetřeno zrno, mouka a pečivo. Všechny testované vzorky byly pozitivní na obsah DON i ZEA. Legislativní limit nepřekročil žádný ze zkoumaných vzorků a k limitům se ani nepřiblížili.
|
|
| |
|
| |
|
|
Přítomnost mykotoxinu - aflatoxinu M1 v mléce
UHLÍKOVÁ, Tereza
Mykotoxiny jakožto sekundární produkty plísní mohou kontaminovat krmiva a metabolickou cestou v těle dojnice se dostávat do mléka. Nejvíce sledovaným mykotoxinem v souvislosti s kontaminací mléka je aflatoxin M1 (AFM1). V literárním přehledu práce je kladen zřetel na identifikaci jednotlivých druhů mykotoxinů a jejich přenos do mléka, dále je věnována pozornost souhrnu dosavadních výsledků monitoringu aflatoxinů v mléce, negativním účinkům mykotoxinů na zdraví a možnostem stanovení mykotoxinů. Praktická část se skládá ze dvou podkapitol, a to monitoringu AFM1 v syrovém mléce krav, ovcí a koz v letech 2006-2020 z dat Státní veterinární správy ČR, kde je vyhodnocen faktor sledovaného období a druhu mléka na obsah AFM1 v syrovém mléce. Druhá část interpretuje výsledky monitoringu AFM1 v nakupovaném syrovém kravském mléce dodávaném do mlékárenského závodu.
|
|
|
Zhodnocení monitoringu mykotoxinů ve vybraných surovinách
DYKOVÁ, Jitka
Kontaminace krmiv a potravin cizorodými látkami představuje dlouhodobý globální problém a je jí věnována velká pozornost. Cílem diplomové práce bylo posoudit výsledky monitoringu Státní veterinární správy ČR týkající se výskytu mykotoxinů v krmivech, syrovém mléce a orgánech hospodářských zvířat za období 2015-2019 a dále vyhodnotit oznámení o výskytu nebezpečí ze Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) ve vybraných zemích za období 2016-2019. Ve sledovaném období bylo z celkového počtu 1320 analýz krmiv potvrzeno 378 (28,6 %) pozitivních vzorků na mykotoxiny. Nejvyšší záchyt byl u deoxynivalenolu (143; 43,3 %), naopak nejnižší počet pozitivních vzorků byl u aflatoxinu B1 (25; 7,6 %). Z celkového počtu 210 vzorků syrového mléka byl zjištěn pouze jeden pozitivní vzorek, který byl navíc pod hranicí povoleného hygienického limitu0,05 ?g/kg. Vzorky jaterní tkáně (n=130) rovněž odpovídaly hygienickým limitům. Za sledované období byl celkový počet oznámení pro systém RASFF na našem území 315 (2,2 % v rámci EU). Varování, které je nejzávažnějším typem oznámení, tvořilo podíl 31 % ze všech oznámení. Nejčastější příčinou varování byly nálezy bakterií Salmonellaspp., především v drůbežím mase. Z vybraných zemí mělo nejvyšší počet oznámení v daném období Německo (11,9 % v rámci EU), nejnižší počet byl hlášen ze Slovenska (1,1 % v rámci EU). Výsledky této studie lze hodnotit jako velmi příznivé. I přesto je třeba pokračovat v pravidelném monitoringu cizorodých látek za účelem zajištění zdravotně nezávadných potravin.
|
|
|
Přirozené toxiny v potravinách a jejich vliv na lidské zdraví
Houdková, Kristine ; Bušová, Milena (vedoucí práce) ; Schlenker, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výskytem přirozených toxických látek v potravinách a popisuje jejich vliv na lidské zdraví. Zaměřuje se na toxické látky, které jsou přirozenou součástí rostlin, živočichů, a také na přírodní kontaminanty. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem této práce je poskytnout informace a rozšířit povědomí o těchto látkách, protože jsou nedílnou součástí většiny potravin. Praktická část prověřuje informovanost veřejnosti ohledně toxinů v potravinách a dále zjišťuje frekvenci výskytu mykotoxinů v potravinách ze systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), která funguje v rámci Evropské unie. Toxiny plísní představují velký celosvětový problém jak zdravotní, tak i ekonomický. Výzkumná část práce byla prováděna pomocí dotazníkového šetření přes sociální sítě. Prokázalo se, že veřejnost má základní povědomí o toxických látkách v potravinách i o bezpečnosti potravin. Bakalářská práce může sloužit jako informační a edukační materiál pro veřejnost. Klíčová slova přirozené toxiny - toxické látky - mykotoxiny - alkaloidy - otrava
|
|
|
Stanovení mykotoxinů v komerčních pivech
Martiník, Jan ; Benešová,, Karolína (oponent) ; Mgr. Marek Pernica, Ph.D (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou sekundární metabolity mikroskopických vláknitých mikromycet, které jsou schopné napadat obiloviny. Používáním kontaminovaných surovin může dojít k přenosu mykotoxinů do finálního produktu, jako je pivo. Diplomová práce se zabývá stanovením mykotoxinů v pivech. V teoretické části této práce jsou popsány vybrané mykotoxiny, jejich výskyt, toxické vlastnosti a legislativní limity dané Evropskou unii. Teoretická část se také věnuje popisu výroby piva a možnostech stanovení mykotoxinů. V teoretické části jsou také popsány metody pro statistické zpracování dat. Experimentální část práce popisuje validaci metody pro stanovení mykotoxinů v pivech. V této části je také popsána optimalizace extrakce mykotoxinů pomocí komerčně dostupné imunoafinitní kolonky 11+Myco MS-PREP®. Jsou zde uvedeny podmínky pro stanovení mykotoxinů na přístroji UPLC-MS/MS. Pro validaci byly určeny parametry linearita, přesnost, správnost, LOD a LOQ. Tato část obsahuje popis vzorků piv použitých pro stanovení mykotoxinů. Cílem diplomové práce bylo optimalizovat a validovat analytickou metodu pro stanovení mykotoxinů v pivech. Z validačních parametrů bylo zjištěno, že tato metoda je vhodná pro zamýšlený účel, jmenovitě pro mykotoxiny aflatoxin B1, aflatoxin B2, aflatoxin G1, aflatoxin G2, fumonisin B1, fumonisin B2, fumonisin B3, ochratoxin A, ochratoxin B, zearalenon, -zearalenol, -zearalenol, -zearalanol, -zearalanol, deoxynivalenol, 3-acetyldeoxynivalenol, T-2 a HT-2. Výtěžnosti metody pro stanovení se pohybovali od 72,2 % do 100,0 %. Validovaná metoda byla využita pro stanovení výše uvedených mykotoxinů celkem v 89 pivech. Z celkového počtu piv bylo 37 vyrobeno v České republice a 52 v jiných evropských zemích. Mykotoxiny deoxynivalenol, T-2 toxin a HT-2 toxin byly stanoveny ve všech vzorcích piva. Mezi často vyskytující se mykotoxiny patřily fumonisin B1, -zearalenol, ochratoxin A a 3-acetyldeoxynivalenol. Mykotoxiny aflatoxin B1, aflatoxin B2, aflatoxin G1, fumonisin B2, fumonisin B3, zearalenon a ochratoxin B byly identifikovány v méně než 50 % vzorků. Mykotoxiny aflatoxin G2, -zearalenol, -zearalanol a -zearalanol nebyly stanoveny v žádném analyzovaném vzorku. Výsledky měření byly podrobeny zpracovány s využitím pokročilých statistických metod jako je shluková analýza,analýza hlavních komponent a korelační analýza pro vybrané mykotoxiny aflatoxin B1, fumonisiny, ochratoxin A, -zearalenol, deoxynivalenol, 3-acetlydeoxynivalenol, T-2 toxin a HT-2 toxin. Výsledky měření byly také porovnány s publikovanými studiemi.
|
|
|
Mykotoxiny v kvašených nápojích
Martiník, Jan ; Svoboda, Zdeněk (oponent) ; Běláková,, Sylvie (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity plísní a hub, které napadají obiloviny, hrozny vína nebo jablka, které se používají na přípravu kvašených nápojů. Tato práce se zaměřuje na mykotoxin patulin, který se primárně nachází v ciderech. V teoretické části jsou popsány vybrané mykotoxiny, legislativa týkající se těchto mykotoxinů a jejich výskyt v kvašených nápojích. Část teoretické části je také věnována popisu kvašených nápojů a analytickým metodám sloužícím ke stanovení mykotoxinů v nápojích. Experimentální část se zabývá validačními parametry metody na stanovení patulinu a 5-HMF. Dále se také zabývá extrakcí těchto látek a jejím stanovením. Pro stanovení mykotoxinu patulinu byla použita extrakce pomocí kolonky EASIMIPTM PATULIN a koncentrace patulinu byla změřena pomocí ultra účinné kapalinové chromatografie s detekcí fotodiodového pole (UPLC/PDA). Stanovení patulinu a 5-HMF bylo provedeno v celkem 33 vzorcích ciderů, 9 vzorcích jablečných šťáv, 2 vzorcích vína a 2 vzorcích radlerů. Patulin byl nalezen u 6,1 % vzorků ciderů a u 44,4 % vzorků jablečných šťáv. 5-HMF byl nalezen u obou vín a radlerů, u 78,8 % ciderů a u 77,8 % jablečných šťáv. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány všechny výsledky měření. Výsledky měření byly porovnány se zahraničními studiemi.
|
host ::
RSS.