|
|
Měření výkonnosti veřejných muzeí umění
Prokůpek, Marek ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Machek, Ondřej (oponent) ; Wagner, Jaroslav (oponent)
Tématu ekonomiky kulturních institucí a jejich ekonomickému dopadu začala být věnována systemtická pozornost až v posledních desetiletích. Tato doktorská práce analyzuje metody měření výkonnosti veřejných muzeí umění a přináší ekonomický model. Cílem práce je vytvoření modelu měření výkonnosti pro manažery muzeí umění. V dnešní době je nutné integrovat měření výkonnosti do strategického rozhodování organizací. Manažeři muzeí cítí tlak, aby obhájili existenci jejich instituce a aby dokázali, že své zdroje alokují efektivně. Pomocí v tom by mohla být model navržený na základě spojení nástroje Balanced Scorecard a metody Data Envelopment Analysis. V rámci výzkumu byla uplatněna kombinovaná metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Kvalitativní data byla získána pomocí dotazníků a polostrukturovaných rozhovorů. Kvantitativní data byla získána z dotazníků, výročních zpráv muzeí a z reportů Národního informačních a poradenského střediska pro kulturu. Hlavním cílem práce je navrežní modelu, který by dokázal zachytit všechny muzejní aktivity a poskytl obsáhlý obraz o výkonnosti muzea a zároveň by poskytl srovnání s dalšími muzei.
|
|
|
Komunikace Centra sklářského umění Huť František v Sázavě
Chuchrová, Jana ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Prokůpek, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá současným řízením komunikace Centra sklářského umění Huť František v Sázavě. Teoretická část práce se zaměřuje na rozbor odlišných pojetí pojmu komunikace napříč specializovanými společenskými vědami s důrazem na ekonomické disciplíny -- zejména management, PR, marketing a fundraising. Na úvod jsou ovšem zařazeny taktéž teorie komunikace v pojetí sociologie a psychologie, neboť ty definují základní pojmy v oblasti komunikace, které ekonomické disciplíny přejímají. Hlavními cíly teoretické části práce bylo zjistit, čím se jednotlivé přístupy ke komunikaci odlišují, vytyčit postup při konstrukci komunikační strategie a vymezit nástroje a zásady vnější komunikace organizace, které budou pro komunikaci Centra přínosné. Cílem praktické části bakalářské práce dále bylo zanalyzovat, jak se současné řízení vnější komunikace Centra sklářského umění Huť František v Sázavě shoduje s teorií. Stěžejním zdrojem informací pro praktickou část byly rozhovory se stávající ředitelkou Centra sklářského umění, MgA. Martinou Kulhavou, na jejichž základě byly vytyčeny zásadní nedostatky v komunikaci Centra. Závěry práce obsahují návrhy dílčích strategických kroků pro redukci těchto nedostatků a mají tak praktický dopad pro budoucí směřování marketingové komunikace Centra.
|
|
|
Problematika odprodeje sbírkových předmětů z veřejných muzeí v ČR
Katakalidis, Thomas ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Prokůpek, Marek (oponent)
Tématem diplomové práce je odprodej sbírek z veřejných muzeí umění v České republice. Odprodej sbírkových předmětů nebo jejich souborů je v současné době v ČR, na rozdíl od jiných evropských států (Spojené království, Nizozemsko), právně téměř nemožný. Cílem práce je vytvořit soubor témat týkajících se odprodejů, které by měly být zahrnuty v možné budoucí regulaci této problematiky v České republice. Hlavním východiskem pro sestavení těchto doporučení je teorie publikovaná k problematice, vlastní předchozí výzkum a nově vedený výzkum. Nově vedený výzkum je postaven na otevřeném kódování existujících směrnic pro odprodeje, které byly vypracovány Muzejní asociací Spojeného království. Z práce vyplývá, že regulace by měla upravovat především přijatelné důvody, pro které může muzeum zvážit odprodeje sbírek, dále možné využití výnosů z odprodejů, nastavení odpovědností v celém procesu, preferovaného nového majitele vyřazeného předmětu a v neposlední řadě kritéria pro výběr předmětů určených k vyřazení ze sbírek.
|
|
|
Archeoparky a archeologická muzea v přírodě v České republice
Bražina, Jan ; Novák, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Prezentace hmotných i nehmotných složek kulturního dědictví prošla za poslední století dramatickou proměnou. Posunula se od pouhého vystavovaní neživých předmětů směrem k interaktivnímu vztahu návštěvník-prezentovaná skutečnost. Prezentace kulturního dědictví také již není doménou institucí čistě muzejních. Velmi vhodnou platformou pro prezentování zejména archeologických pozůstatků kulturního dědictví se stávají archeologická muzea v přírodě a archeologické parky. Jejich výhodou spočívá v kombinaci několika přístupů: rekonstrukce, experimentální archeologie a oživlá historie. Potenciál těchto archeologických muzeí a parků však nespočívá jen v účinnějším způsobu vzdělávání, ale i podpoře cestovního ruchu. Tato práce se zaměřuje na rozbor vzdělávacího a ekonomického potenciálu archeologických muzeí a parků v ČR. V závěru se okrajově dotýká i managementu těchto institucí, zejména možných rizik při jejich zakládání a provozu.
|
host ::
RSS.