|
|
Tesařík alpský (\kur{Rosalia alpina}) v Ralské pahorkatině
KOVÁŘOVÁ, Pavlína
The Rosalia longicorn (Rosalia alpina; Linnaeus, 1758) is a protected saproxylic (deadwood-depending) beetle species. Thanks to its attractive colouring, it acts as an umbrella species important for biodiversity conservation. The beetle has disappeared from many places in the Czech Republic, with one of the last populations surviving in the Ralska upland. Using the capture-mark-recapture method, I estimated the local population size, and mobility of the species, and related the results to the data obtained in previous years. The outcome will support more efficient conservation strategies targeted at this species in the Ralska upland.
|
|
|
Habitatové preference, stanovištní dynamika a management hmyzu vázaného na staré stromy
PLÁTEK, Michal
Tato práce se zabývá habitatovými preferencemi a stanovištní dynamikou hmyzu vázaného na staré a volně rostlé stromy a na management středoevropských nížinných světlých lesů. Práce poukazuje na současné problémy v ochraně hmyzu vázaného na staré stromy. Na příkladu brouka specializujícího se výhradně na staré stromy popisuje jeho ekologické nároky v rámci jednotlivých starých stromů a zároveň poukazuje na rozdíly ve využívání starých stromů na stanovištích s rozdílnými podmínkami prostředí. Práce se dále věnuje vlivu ořezávání stromů na tvorbu stanovišť s mrtvým dřevem a na vliv aktivního managementu na společenstva organismů středoevropských nížinných lesů.
|
|
|
The importance of bacteria for deadwood decomposition in forest ecosystems
Némethová, Ema ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Bárta, Jiří (oponent)
Lesné ekosystémy predstavujú obrovský rezervoár uhlíku. Objem mŕtveho dreva sa v lesoch s manažmentom pohybuje v desiatkach m3 h-1, zatiaľ čo lesy bez manažmentu majú objem mŕtveho dreva v stovkách m3 ha-1. Mŕtve drevo predstavuje substrát s vysokým potenciálom na rozklad. Je to však špecifický habitat, ktorý má vysoký pomer C/N a kvôli prebiehajúcemu rozkladu sa mení. Pomer C/N sa s narastajúcim časom tlenia znižuje. Okrem C/N pomeru sa mení aj pH počas procesu tlenia dreva, kvôli rozkladu rastlinnej biomasy hubami. Zároveň má mŕtve drevo pomerne vysokú impermeabilitu. Hlavnými dekompozítormi mŕtveho dreva sú huby. Okrem nich k dekompozícií prispievajú aj baktérie, ktoré sú v mŕtvom dreve početné. Spoločenstvá baktérií rozkladajúce drevnú biomasu sú ovplyvnené týmito faktormi, navyše ich rozloženie je ovplyvnené aj druhom mŕtveho stromu. Cieľom tejto štúdie bolo popísať ako sa v priebehu tlenia menia bakteriálne spoločenstvá asociované s mŕtvym drevom. Najvýraznejším faktorom na rozloženie bakteriálnych spoločenstiev je doba tlenia. Baktérie vyskytujúce sa v krátko tlejúcom dreve (menej než 16 rokov) sú viac rozmanité než tie, ktoré sa nachádzajú v dlho tlejúcom dreve. V krátko tlejúcom dreve sú časté metylotrofné baktérie a baktérie fixujúce N. N fixujúce baktérie boli v tejto štúdií prítomné...
|
|
|
Estimation of the quantity of dead wood after windthrow through aereal images in Tuscany, Italy
Kutchartt, Ruedlinger Erico Heinz
V posledních pěti letech bylo Toskánsko postiženo velkými vichřicemi, které zapříčinily rozsáhlé škody v lesích. Jedním z hlavních úkolů státní správy byla kvantifikace škod způsobených vichřicí. Cílem této studie bylo vyvinout novou finančně přijatelnou metodu, která by dokázala odhadnout množství mrtvého dřeva po větrné kalamitě pomocí prostředků dálkového průzkumu Země a geografického informačního systému. Byly testovány metody řízené fotointerpretace v kombinaci s liniovým výběrem (line intersect sampling LIS) a neřízené fotointerpretace spojené s metodou normalizované křížové korelace (normalized cross-correlation NCC) na ortofotosnímcích s vysokým rozlišením. Výsledky byly porovnávány s kontrolními daty získanými pozemním měřením. Na 10 vybraných územích severovýchodního Toskánska byla provedena oblastní studie. Zasaženy byly hlavně jehličnaté porosty. Výsledky dosažené neřízenou metodou byly lepší, avšak mezi metodami nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. Automatickou metodu lze uplatnit především na velkých plochách, kde jsou výsledky v porovnání s kontrolními daty velmi přesné. Naproti tomu tato metoda zatím není vhodná pro malé plochy.
|
|
|
Dekompozice dřeva v horských temperátních lesích a jeho dopad na pedogenezi
Paták, Ondřej
Diplomová práce se zabývá sledováním vlivu tlejícího dřeva na půdní charakteristiky a související vývoj půdního profilu. Předmětem výzkumu jsou půdy v Národní přírodní rezervaci Žofínský prales v Novohradských horách, s převažujícím bukem lesním (Fagus sylvatica L.). Srovnávány jsou vzorky odebrané pod tlejícími kmeny a vzorky kontrolní, s převažujícím listovým opadem na povrchu. V půdě pod kmeny buku byl ve srovnání s kontrolou zjištěn signifikantně vyšší obsah uhlíku, vyšší pH, vyšší koncentrace živin, nižší výměnná acidita a většinou nižší obsah kovů Al a Fe. Tlející dřevo nejvíce ovlivnilo horizont A, intenzivnější podzolizace pod kmeny nebyla jednoznačně prokázána.
|
|
|
Dynamika uvolňování živin v průběhu procesu dekompozice smrkového dřeva v prostředí horského lesa
Višňová, Anna ; Hofmeister, Jan (vedoucí práce) ; Choma, Michal (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na doplnění poznatků o významu mrtvého dřeva pro biogeochemické cykly látek v horských lesních ekosystémech střední Evropy. Cílem diplomové práce bylo stanovení koncentrací prvků (C, N, P, Ca, Mg, K, Na, Mn, Al a Fe) ve vzorcích mrtvého smrkového dřeva rozdílného stáří a různého stupně dekompozice odebraných na modelových lokalitách v NP Šumava. Sledovala rovněž rychlosti, jakými jsou jednotlivé živiny z mrtvého dřeva uvolňovány. Určení množství živin v mrtvém dřevě a rychlost jejich uvolňování je důležitým a dosud málo známým bodem mozaiky biogeochemických cyklů prvků v horském lese. Koncentrace prvků N, P, Al a Fe v mrtvém dřevě se zvyšovala s postupujícím rozkladem, naopak koncentrace K se snižovala během rozkladu a koncentrace ostatních prvků (C, N, Ca, Mg, Mn) byly proměnlivé. Koncentrace C se pohybovala kolem 50 hmotnostních % u všech analyzovaných vzorků. Jednou z částí diplomové práce byl dekompoziční pokus, kdy byla sledována rychlost respirace CO2 z mrtvého dřeva a množství uvolněného uhlíku ve formě CO2 v laboratorních podmínkách po dobu šesti měsíců. Bylo shledáno, že na začátku pokusu se uvolnilo nejvíce CO2 a s postupujícím časem množství uvolňovaného CO2 klesalo. Objemová hmotnost zkoumaných vzorků odpovídala objemovým hmotnostem zjištěných v dříve...
|
|
|
Structure and function of bacterial communities during succession on dead plant biomass
Tláskal, Vojtěch ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Marečková, Markéta (oponent)
Rozklad odumřelé rostlinné biomasy se významnou měrou podílí na koloběhu uhlíku a je tak jedním z klíčových procesů probíhajících v lesích mírného pásu. Zatímco role hub při rozkladu opadu a dřeva byla opakovaně zkoumána, jen málo studií se zabývalo bakteriemi asociovanými s rozkládající se rostlinnou biomasou. Vývoj bakteriálního společenstva asociovaného se stromovým opadem je pravděpodobně způsoben změnami v chemickém složení opadu a dostupností živin. Aktivita hub značně přispívá ke změnám v substrátu a tím je ovlivněno také bakteriální společenstvo. Dostupnost živin se mění v průběhu rozkladu biomasy, na počátku jsou snadno dostupné lehce rozložitelné látky, zatímco později jsou rozkládány odolnější sloučeniny (např. lignin). Bakteriální kolonizace mrtvého dřeva je ovlivněna řadou faktorů, jako například místně specifické klimatické podmínky, druh stromu, objem dřeva. Cílem této práce bylo popsat dynamiku bakteriálního společenstva během dvouletého rozkladu stromového opadu a odumřelého dřeva. V opadovém experimentu bylo bakteriální společenstvo analyzováno v živých, odumírajících a rozkládajících se listech dubu zimního (Quercus petraea). Experiment probíhal v přírodní památce Xaverovský háj v České republice. Experiment s odumřelým dřevem byl zaměřen na složení bakteriálního společenstva v...
|
|
| |
|
|
Saproxyličtí motýli a jejich vztah s lesními ekosystémy
Rada, Patrik ; Horák, Jakub (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Práce pojednává o saproxylických motýlech (Lepidoptera). U řady z nich je jejich obligátní vazba k mrtvému dřevu poměrně málo známá. Práce podává ucelené znalosti o těchto druzích ve formě literární rešerše. Vychází z rozšířené moderní definice saproxylicity, takže zahrnuje větší spektrum druhů, které jsou svým vývojovým cyklem vázány na dřevo.
Výsledkem je souhrn informací o každé saproxylické čeledi a jednotlivých zástupcích. Též je nahlédnuto do problematiky sběru hmyzu, resp. plodnic hub či dřeva, které jsou hmyzem napadeny, a jeho následného chovu až po vylétnutí dospělců.
Do budoucna by měl být výzkum v této oblasti zaměřen především na zmapování výskytu těchto druhů a poznání jejich ekologických nároků.
|
|
|
Ekologie a management mrtvého dřeva ve vodních ekosystémech
Málek, Jakub ; Bače, Radek (vedoucí práce) ; Kjučukov, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o vlivu mrtvého dřeva na vodní organismy a na živočichy vyskytující se v okolí vod. Dále analyzuje ekonomické aspekty výskytu mrtvého dřeva ve vztahu k vodnímu hospodářství. Zvolená problematika byla řešena na základě poznatků již provedených studií. V práci je ve světovém měřítku porovnávána četnost a druhová bohatost makrozoobentosu a ryb v prostředí s mrtvým dřevem a v prostředí bez dřevní hmoty. Z dostupných zdrojů byl zjišťován vliv mrtvého dřeva na výskyt vybraných živočišných druhů vyskytujících se na území České republiky. V závislosti na teoretických poznatcích a zjištěných faktech jsou zde porovnány ekonomické klady a zápory mrtvého dřeva. V práci bylo ověřeno, že mrtvé dřevo skutečně pozitivně ovlivňuje hustotu a druhovou bohatost společenstev vodních organismů. Co se týče mrtvého dřeva a výskytu vybraných živočichů, nebyla z důvodu absence potřebných dat potvrzena souvislost. V případě významu mrtvého dřeva ve vodohospodářství nebyly zjištěny jednoznačné výsledky. Hypotéza byla autorem uznána za platnou, nicméně na základě převážně teoretických poznatků. Celkové výsledky práce naznačují, že mrtvé dřevo může mít v souvislosti se svými ekologickými hodnotami také ekonomické přínosy, a je proto důležité věnovat této problematice více vědeckých studií, na jejichž základě by bylo možné tyto přínosy zhodnotit.
|
host ::
RSS.