|
|
Porovnání činnosti Horské služby České republiky a Horské záchranné služby Slovenské republiky
ULEJOVÁ, Kateřina
Práce je rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část je rozdělena ještě na dvě samostatné kapitoly. První kapitola se věnuje Horské záchranné službě Slovenské republiky, druhá Horské záchranné službě České republiky. V obou kapitolách se pak budu věnovat postupně historii horských služeb, popíši jejich organizační strukturu, k nim se vázající legislativu, rozmístění základen, požadavky na kvalifikaci k výkonu povolání horského záchranáře, jejich kompetence a s tím související specializace. Výzkumná část se zabývá a porovnává rozdíly mezi českou Horskou službou a slovenskou Horskou záchrannou službou. K získání poznatků jsem zvolila kvalitativní typ výzkumu formou strukturovaného dotazníku s pěti českými a pěti slovenskými profesionálními horskými záchranáři. Mým cílem bylo popsat rozdíly mezi oběma horskými službami především v oblasti kompetencí zdravotnických, nezdravotnických a v problematice specializací. Zajímala jsem se o přijímací řízení a hlavní náplň práce horských záchranářů v rámci oblasti jejich působení, tedy jaké nejčastější zásahy záchranáři v daných oblastech vykonávají.
|
|
|
Historie a současnost Horské služby v českých zemích a Československu
Kabešová, Barbora ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Mojžíš, Otakar (oponent)
Práce sleduje vznik, historii a současnost Horské služby na území České republiky a Československa v jednotlivých historických úsecích. Je zaměřena na podmínky, za kterých horská služba vznikala. Zabývá se porovnáním jednotlivých oblastí ve vybraných ukazatelích (např. počty a struktura členů, podmínky členství, druh zásahů, intenzita zásahů, velikost spravovaného území, počet stanic apod.). Zmíněno je i fungování a kvalita příhraniční spolupráce v jednotlivých oblastech. Klíčová slova: Horská služba, organizace Horské služby, členové Horské služby, oblasti, okrsky, zásahy, stanice, vybavení
|
|
|
Historie horské služby
Fejfar, Aleš ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Bobrík, Miroslav (oponent)
Souhrn Cílem této práce je popsat historii a vývoj Horské služby v českých zemích. V dostupných archivech vyhledat doklady, které dokládají historii a vývoj Horské služby. Dále poukázat na spolky, které se pohybovaly v horském terénu, nebo se i přímo podílely na vzniku Horské služby. Rád bych zaznamenal vývoj znaku, členských průkazů, ale také techniky, kterou Horská služby používala nebo stále používá. Práce obsahuje i přehled počátků záchranných spolků ve vybraných zemích Evropy. Jde o země, ve kterých má organizovaná záchrana lidí v horském terénu podobné období vzniku, a k jejich vzniku vedly podobné skutečnosti jako k založení horské záchranné organizace v českých zemích. Organizace, které nejvíce vzniku pomohly, byly Alpské kluby, kluby turistů, ochránců či přátel přírody, nebo tělocvičné spolky. Z hlediska územního se jedná o státy Rakousko, Německo, Franci, Itálii. Z hlediska časového se vznik všech záchranných složek datuje od poloviny 19. století. Za největší příčinu přílivu lidí (turistů) do horských prostředí v Evropě lze označit zejména vědecko- technický pokrok již ve druhé polovině 19. století. Díky stavbě železnic po Evropě, rozvoji obchodu, tvorbě zisku a novým investicím do turismu a spolkového života dochází i k rozmachu záchranářských organizací v Evropě.
|
|
|
Historie horské služby
Fejfar, Aleš ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Bobrík, Miroslav (oponent) ; Baláš, Jiří (oponent)
Souhrn Cílem této práce je popsat historii a vývoj Horské služby v českých zemích. V dostupných archivech vyhledat doklady, které dokládají historii a vývoj Horské služby. Dále poukázat na spolky, které se pohybovaly v horském terénu, nebo se i přímo podílely na vzniku Horské služby. Rád bych zaznamenal vývoj znaku, členských průkazů, ale také techniky, kterou Horská služby používala nebo stále používá. Práce obsahuje i přehled počátků záchranných spolků ve vybraných zemích Evropy. Jde o země, ve kterých má organizovaná záchrana lidí v horském terénu podobné období vzniku, a k jejich vzniku vedly podobné skutečnosti jako k založení horské záchranné organizace v českých zemích. Organizace, které nejvíce vzniku pomohly, byly Alpské kluby, kluby turistů, ochránců či přátel přírody, nebo tělocvičné spolky. Z hlediska územního se jedná o státy Rakousko, Německo, Franci, Itálii. Z hlediska časového se vznik všech záchranných složek datuje od poloviny 19. století. Za největší příčinu přílivu lidí (turistů) do horských prostředí v Evropě lze označit zejména vědecko- technický pokrok již ve druhé polovině 19. století. Díky stavbě železnic po Evropě, rozvoji obchodu, tvorbě zisku a novým investicím do turismu a spolkového života dochází i k rozmachu záchranářských organizací v Evropě.
|
|
| |
|
|
Historie a současnost Horské služby v českých zemích a Československu
Kabešová, Barbora ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Mojžíš, Otakar (oponent)
Práce sleduje vznik, historii a současnost Horské služby na území České republiky a Československa v jednotlivých historických úsecích. Je zaměřena na podmínky, za kterých horská služba vznikala. Zabývá se porovnáním jednotlivých oblastí ve vybraných ukazatelích (např. počty a struktura členů, podmínky členství, druh zásahů, intenzita zásahů, velikost spravovaného území, počet stanic apod.). Zmíněno je i fungování a kvalita příhraniční spolupráce v jednotlivých oblastech. Klíčová slova: Horská služba, organizace Horské služby, členové Horské služby, oblasti, okrsky, zásahy, stanice, vybavení
|
host ::
RSS.