|
|
Prevalence and risk factors of malaria among children under 5 years and the prevention and treatment regimens in the Kitase community of Ghana
Amponsah, Ebo Owusu
Práce zkoumá prevalenci a rizikové faktory malárie u dětí do pěti let a režimy prevence a léčby v komunitě Kitase v Ghaně. Hlavní cíle stude jsou řešeny pomocí nemocničního průřezového designu zahrnujícího sběr primárních dat od matek s dětmi mladšími pěti let v obci Kitase, která se nachází v Akuapim South Municipal Assembly v Ghaně. Pro analýzu je použit statistický software STATA verze 16. Pro určení vztahu mezi výskytem malárie a charakteristikami domácností a prostředí, byly v práci využity metody testu chí-kvadrátu a logistické regrese. Výsledky ukázaly, že prevalence malárie mezi dětmi do pěti let byla 19,62 % s celkovým počtem 46,15 % dětí do pěti let s alespoň jedním výskytem malárie za poslední tři měsíce. Také vlastnictví (LLIN) bylo 77,31 % a jeho využití mezi 58,46 % matek. Charakteristiky prostředí, jako jsou keře, skládky odpadů, přítomnost stojaté vody a oblast výchovy kolem domů však zvyšují pravděpodobnost nákazy malárií o AOR na 1,885, 2,455, 2,197 a 2,060 v tomto pořadí. Studie proto doporučuje, aby zdravotnické úřady v Ghaně zajistily dodržování dobré hygieny v osadách.
|
|
|
Phylogenetic and seasonal patterns in the microbiome of mosquito vectors
KLEIN, Amelie
The aim of this thesis was to identify phylogenetic and seasonal patterns in mosquitoes' microbiome. Thereby, the season around summer was targeted and the species Culex pipiens with the two forms pipiens and molestus as well as their hybrid form were of interest. For the microbiome analysis, the 16s rRNA gene was targeted in individual samples.
|
|
|
Microbiota of Arctic mosquitoes
KLIČIĆ, Amila
The aims of this thesis are: 1. Describe the microbiome of the mosquito Aedes nigripes, a unique species inhabiting Arctic areas, in comparison with other mosquito species from temperate climates. 2. Evaluate the seasonal (i.e. different weather conditions) effect on Ae. nigripes microbiome. 3. Discuss the potential of Ae. nigripes to become a vector of viruses according to the possible vector-pathogen-microbiome interactions that could occur in the event of global warming.
|
|
| |
|
|
Periodické tůně a jejich biota.
Bušová, Tereza ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Práce se zaměřuje na popis a biotu drobných periodických tůní - telm, které vznikají po vydatných jarních deštích, záplavách, tání sněhu či vlivem zvýšení hladiny spodní vody. Tvoří se na zelených, nezelených a spadlých částech rostlin (v tom případě se nazývají fytotelmy), na stromech (dendrotelmy), v puklinách skal (litotelmy) či v různých prohlubních, k jejichž vytvoření přispěl člověk - ve sklenicích, pneumatikách, vázách na hřbitovech apod. Práce podrobněji pojednává zejména o dendrotelmách a fytotelmách, se kterými je možné se setkávat nejčastěji, a to především v tropických oblastech. Popsán je jejich vznik i živočichové, kteří v těchto drobných biotopech žijí. Byl také zpracován taxonomický přehled hlavní zaznamenané fauny pro lepší orientaci čtenáře. Nejčastějšími taxony, které se v periodických tůních objevují, jsou zástupci čeledí komárovitých (Culicidae), pakomárovitých (Chironomidae) a pakomárcovitých (Ceratopogonidae). Často se zde také vyskytují larvy dalšího dvoukřídlého hmyzu či larvy brouků z čeledi mokřadníkovitých (Helodidae). Živočichové, kteří v tůních žijí, jsou přizpůsobeni periodicitě a vysychání tůní různými zvýhodněními. Jejich přehled je v práci také zařazen. Zmíněny jsou i negativní aspekty telm, jelikož tyto biotopy umožňují líhnutí některých druhů komárů (např. Aedes...
|
|
|
Trypanosomy skupiny T. theileri u kopytníků v České republice
Brotánková, Anna ; Brzoňová, Jana (vedoucí práce) ; Juránková, Jana (oponent)
Skupina Trypanosoma theileri jsou krevní paraziti kopytníků. Potvrzenými vektory těchto protistů jsou ovádi, v případě T. melophagium ovčí kloši, ale detekovány byly tyto trypanosomy taktéž u jeleních klošů, komárů a flebotomů. Na základě předchozích detekcí jsme se v této práci zaměřili na zjištění role komárů v přenosu T. theileri a na zjištění prevalence u komárů na vybraných lokalitách v České republice, kde dosahovala až 6,4 %. Kromě komárů byla prevalence studována i u jeleních (4,0 %) a ovčích klošů (16,7 %). Experimentální infekce měly za cíl ověřit potenciál komárů a flebotomů jako přenašečů T. theileri. Během experimentů bylo využito jednoho druhu flebotoma Phlebotomus perniciosus a tří druhů komárů Culex pipiens molestus, Culex pipiens quinquefasciatus a Aedes vexans, ale také izoláty T. theileri či T. melophagium s různým původem. V práci se během těchto experimentů projevila různorodost, jak mezi druhy komárů, tak mezi použitými izoláty. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u kombinace Aedes aegypti s izoláty z komárů, kde prevalence dosahovala až 90,8 %. S úspěšnými infekcemi komárů byly následně prováděny experimenty s prediurezí, kdy byla ve vylučované tekutině detekována infekční stádia trypanosom. Fylogenetická analýza získaných sekvencí T. theileri z terénních odchytů hmyzu či...
|
|
|
Trypanosomy skupiny T. theileri u kopytníků v České republice
Brotánková, Anna ; Brzoňová, Jana (vedoucí práce) ; Juránková, Jana (oponent)
Skupina Trypanosoma theileri jsou krevní paraziti kopytníků. Potvrzenými vektory těchto protistů jsou ovádi, v případě T. melophagium ovčí kloši, ale detekovány byly tyto trypanosomy taktéž u jeleních klošů, komárů a flebotomů. Na základě předchozích detekcí jsme se v této práci zaměřili na zjištění role komárů v přenosu T. theileri a na zjištění prevalence u komárů na vybraných lokalitách v České republice, kde dosahovala až 6,4 %. Kromě komárů byla prevalence studována i u jeleních (4,0 %) a ovčích klošů (16,7 %). Experimentální infekce měly za cíl ověřit potenciál komárů a flebotomů jako přenašečů T. theileri. Během experimentů bylo využito jednoho druhu flebotoma Phlebotomus perniciosus a tří druhů komárů Culex pipiens molestus, Culex pipiens quinquefasciatus a Aedes vexans, ale také izoláty T. theileri či T. melophagium s různým původem. V práci se během těchto experimentů projevila různorodost, jak mezi druhy komárů, tak mezi použitými izoláty. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u kombinace Aedes aegypti s izoláty z komárů, kde prevalence dosahovala až 90,8 %. S úspěšnými infekcemi komárů byly následně prováděny experimenty s prediurezí, kdy byla ve vylučované tekutině detekována infekční stádia trypanosom. Fylogenetická analýza získaných sekvencí T. theileri z terénních odchytů hmyzu či...
|
|
|
Indukce autogenie biologicky aktivními látkami u druhu \kur{Culex quinquefasciatus Say}
ŠEFČÍK, David
Hlavním cílem této studie bylo určit, které faktory by mohly indukovat autogenii a porovnat rozdíly mezi autogenními a anautogenními populacemi komárů. Veškeré pokusy probíhaly na druhu \kur{Culex quinquefasciatus Say}. Studované byly vlivy teploty a potravy na indukci autogenie. Autogenní samice obvykle nemusí přijímat krev během prvního ovariálního cyklu. Naše výsledky potvrdily, že autogenie může být indukována teplotou a potravou s rozdílnou nutriční hodnotou.
|
|
|
Komáři jako hostitelé a přenašeči prvoků se zaměřením na ptáky
Fialová, Magdaléna ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Munclinger, Pavel (oponent)
Komáři patří k významným zástupcům hmyzu, kterým je věnována pozornost zejména z důvodu schopnosti přenosu patogenů (viry, bakterie, prvoci, červi) v mnoha případech způsobujících závažná onemocnění. Hostiteli těchto patogenů jsou nejrůznější živočichové včetně ptáků. V této práci jsem se zaměřila na prvoky přenášené komárem na ptáky, jimiž jsou Plasmodium a Trypanosoma. V případě trypanosom je komár jedním z více možných přenašečů a do dnešní doby jsou pojmenovány dvě trypanosomy, které na ptáky přenáší, konkrétně Trypanosoma culicavium a Trypanosoma thomasbancrofti. V případě rodu Plasmodium je komár jediným přenašečem a výčet druhů parazitů rodu Plasmodium, které na ptáky přenáší je mnohem bohatší. Klíčová slova: přenašeč, komár, hostitel, pták, Trypanosoma, Plasmodium, infekce
|
|
|
Periodické tůně a jejich biota.
Bušová, Tereza ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Práce se zaměřuje na popis a biotu drobných periodických tůní - telm, které vznikají po vydatných jarních deštích, záplavách, tání sněhu či vlivem zvýšení hladiny spodní vody. Tvoří se na zelených, nezelených a spadlých částech rostlin (v tom případě se nazývají fytotelmy), na stromech (dendrotelmy), v puklinách skal (litotelmy) či v různých prohlubních, k jejichž vytvoření přispěl člověk - ve sklenicích, pneumatikách, vázách na hřbitovech apod. Práce podrobněji pojednává zejména o dendrotelmách a fytotelmách, se kterými je možné se setkávat nejčastěji, a to především v tropických oblastech. Popsán je jejich vznik i živočichové, kteří v těchto drobných biotopech žijí. Byl také zpracován taxonomický přehled hlavní zaznamenané fauny pro lepší orientaci čtenáře. Nejčastějšími taxony, které se v periodických tůních objevují, jsou zástupci čeledí komárovitých (Culicidae), pakomárovitých (Chironomidae) a pakomárcovitých (Ceratopogonidae). Často se zde také vyskytují larvy dalšího dvoukřídlého hmyzu či larvy brouků z čeledi mokřadníkovitých (Helodidae). Živočichové, kteří v tůních žijí, jsou přizpůsobeni periodicitě a vysychání tůní různými zvýhodněními. Jejich přehled je v práci také zařazen. Zmíněny jsou i negativní aspekty telm, jelikož tyto biotopy umožňují líhnutí některých druhů komárů (např. Aedes...
|
host ::
RSS.