|
|
Vliv orografie na prostorové rozložení silných srážek na severovýchodě ČR
Průchová, Kateřina ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šercl, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá vlivem orografie na prostorové rozložení silných srážek na území severovýchodní Moravy a Slezska. Oblast byla vybrána díky specifickému rozložení denních úhrnů při událostech silných srážek v minulosti a rovněž v květnu 2010. Případy silných srážek za období let 1961 - 1995 jsou porovnávány s morfometrickými charakteristikami v místě a v okolí stanice, vymezeném vůči směru proudění. Pro výpočet směru proudění jsou použitá data z hladiny 850 hPa z reanalýz ERA-40, topografické charakteristiky jsou vypočítány v prostředí ArcGIS a jsou korelovány se srážkoměrnými daty ze stanic ČHMÚ. Výsledky nám ukazují, že pouze nadmořská výška nemá vliv na prostorové rozložení srážek, ale je třeba uvažovat více topografických parametrů. Při severním a částečně západním proudění, kde se jedná o srážky převážně ze stratiformní oblačnosti, se objevuje výraznější vliv orografie na její velikost a prostorové rozložení, pokud uvažujeme morfometrické charakteristiky za stanicí po směru proudění. V případě jižního a východního proudění se prokázal slabší vliv orografie, což snad lze vysvětlit větším podílem srážek konvektivního původu při proudění z těchto směrů. KLÍČOVÁ SLOVA: orografie, prostorové rozložení srážky, směr proudění, SV Morava a Slezsko, morfometrické charakteristiky,...
|
|
|
Poloha a morfometrická charakteristika kamenných moří v jižní části Brd
Hotový, Jan ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Dlabáčková, Tereza (oponent)
Tato práce pojednává o kamenných mořích na území jižní části Brd. Jejím hlavním cílem je obecně popsat podmínky vzniku kamenných moří, charakterizovat jejich polohové, morfologické a strukturní vlastnosti, včetně jejich specifického tepelného režimu. Sekundárním cílem práce je charakterizovat a klasifikovat kamenná moře v jižních Brdech a porovnat je s podobnými akumulacemi popsanými v literatuře. V zájmovém území bylo vymezeno 30 kamenných moří, která byla podrobena morfometrické analýze. Na základě DMR 5G bylo spočteno, že zde kamenná moře dosahují velikosti zhruba od 200 do 5 500 m2 , vyskytují se nejčastěji v nadmořské výšce 725 - 750 m n. m. na příkrých až velmi příkrých svazích s převládající jihozápadní až západní expozicí. Další průzkum geologického podloží odhalil, že kamenná moře jižních Brd jsou tvořena slepenci nebo buližníky. Zjištěné výsledky pomáhají zpřesnit informace o paleoklimatu Brd a jejich okolí. Klíčová slova: kamenná moře, jižní Brdy, mrazové zvětrávání, morfometrická charakteristika
|
|
|
Možnosti ERT a GPR pro analýzu polygonálních kryogenních struktur
Široký, Jakub ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Polygonální kryogenní struktury není možné studovat konvenčními metodami, aniž by nedošlo k nevratnému zásahu do jejich struktury. Bylo provedeno real3D měření nedestruktivními metodami georadaru (GPR) a elektrické rezistivitní tomografie (ERT) pro zhodnocení aplikovatelnosti těchto metod na průzkum pseudomorfóz po ledových klínech, překrytých ornicí, a tříděných polygonů, vznikajících v hrubozrnných horských substrátech. Byl zhotoven seznam processingových kroků, vhodných pro úpravu dat z takových prostředí. Na názornosti hloubkových řezů a pseudotrojrozměrného zobrazení jsou demonstrovány výhody 3D měření. Jsou shrnuty základní morfometrické charakteristiky obou forem a diskutovány možnosti geofyzikálního průzkumu i pro další tvarové analýzy. Výstupy z nízkofrekvenčního georadarového měření jsou u obou lokalit nejhodnotnější a vykreslují šířku pseudomorfóz okolo 2 a délku okolo 6,5 , výšku přesahující 3,5 . Tříděný polygon s průměrem 2,5 a šířkou kamenného věnce okolo 1 se vykreslil méně zřetelně. Hloubka třídění nebyla přesně určena, ale sahá hlouběji než 0,54 .
|
|
|
Vliv orografie na prostorové rozložení silných srážek na severovýchodě ČR
Průchová, Kateřina ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šercl, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá vlivem orografie na prostorové rozložení silných srážek na území severovýchodní Moravy a Slezska. Oblast byla vybrána díky specifickému rozložení denních úhrnů při událostech silných srážek v minulosti a rovněž v květnu 2010. Případy silných srážek za období let 1961 - 1995 jsou porovnávány s morfometrickými charakteristikami v místě a v okolí stanice, vymezeném vůči směru proudění. Pro výpočet směru proudění jsou použitá data z hladiny 850 hPa z reanalýz ERA-40, topografické charakteristiky jsou vypočítány v prostředí ArcGIS a jsou korelovány se srážkoměrnými daty ze stanic ČHMÚ. Výsledky nám ukazují, že pouze nadmořská výška nemá vliv na prostorové rozložení srážek, ale je třeba uvažovat více topografických parametrů. Při severním a částečně západním proudění, kde se jedná o srážky převážně ze stratiformní oblačnosti, se objevuje výraznější vliv orografie na její velikost a prostorové rozložení, pokud uvažujeme morfometrické charakteristiky za stanicí po směru proudění. V případě jižního a východního proudění se prokázal slabší vliv orografie, což snad lze vysvětlit větším podílem srážek konvektivního původu při proudění z těchto směrů. KLÍČOVÁ SLOVA: orografie, prostorové rozložení srážky, směr proudění, SV Morava a Slezsko, morfometrické charakteristiky,...
|
|
|
Růst a variabilita jedinců vodní ploštice splešťule blátivé \kur{(Nepa cinerea) }
VILIMOVSKÁ, Lenka
V této práci byly studovány morfometrické charakteristiky a růst univoltinní dravé vodní ploštice splešťule blátivé (Nepa cinerea) na základě dat naměřených na čerstvě smrcených jedincích, stejných jedincích fixovaných etanolem a jedincích preparovaných na sucho. Růst tohoto druhu má exponenciální charakter. Srovnáním morfometrických charakteristik čerstvě smrcených a fixovaných jedinců bylo zjištěno, že fixace etanolem ovlivnila u všech vývojových stadií zejména hmotnost a u dospělců úplnou mediální abdominální ventrální délku. Totéž bylo zjištěno pro srovnání morfometrických charakteristik čerstvě smrcených jedinců a jedinců preparovaných na sucho. Ostatní studované rozměry nebyly fixací ani sušením výrazněji deformovány. Zmenšení jednotlivých rozměrů vlivem fixace i sušení bylo u jednotlivých vývojových stadií nerovnoměrné. Spolehlivým rozměrem pro rozlišení jednotlivých preimaginálních vývojových stadií fixovaného materiálu i sbírkového materiálu preparovaného na sucho je především mediální délka těla. Rozměry fixovaných jedinců a jedinců preparovaných na sucho se výrazněji neliší od rozměrů čerstvě smrcených jedinců. Diplomová práce byla podpořena grantem GA ČR P505/10/0096.
|
host ::
RSS.