|
| |
|
|
Financování pomocí úvěru - modelový případ
MIŠÁKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce "Financování pomocí úvěru-modelový případ" se zabývá úvěrovou problematikou. V první části jsou vyjmenovány jednotlivé druhy úvěrů a charakteristiky, které úvěr definují. Ve druhé části práce je vypracována analýza pro ohodnocení bonity a úvěryschopnosti klienta s následným poskytnutím dlouhodobého úvěru.
|
|
|
Nezávislé monitorování ETE RC SÚJB České Budějovice, návrh nezávislého monitorování ETE za MÚ RC SÚJB České Budějovice
ZEMAN, Karel
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a Státní ústav radiační ochrany (SÚRO) se podílejí na nezávislém monitorování okolí jaderných elektráren (JE) v souladu s požadavky legislativy ČR (vyhláška č. 319/2002 Sb. o radiační monitorovací síti RMS, ve znění vyhlášky č. 27/2006 Sb.). Součástí monitorování je sledování vzorků životního prostředí, kde v případě radioaktivního úniku z JE mohou být radionuklidy detekovány. Odběry jsou prováděny ve složkách životního prostředí s pravidelnými intervaly týdenní periodou (2 odběrová místa z řeky Vltavy pod zaústěním odpadního kanálu z JE Temelín {--} Kořensko pod hrází, Újezd) a s měsíční periodou (5 odběrových míst z řeky Vltavy {--} 2 nad zaústěním, 3 pod zaústěním, a 1 odběrové místo z retenční nádrže dešťových vod Býšov). K měření aktivity Cs je podle metodiky používána gamaspektrometrie s vyhodnocovacím programem Gamat. K měření aktivity tritia podle metodiky ČSN ISO 9698 (757635) v povrchových vodách je používán kapalinový scintilační spektrometr beta TriCarb od firmy CANBERRA PACKARD. Cílem práce je shrnutí nezávislého monitorování ETE v letech 1999-2009 stanovení objemové, hmotnostní nebo plošné aktivity bodových vzorků životního prostředí z monitorovacích bodů SÚJB v okolí ETE. V práci je diskutována možnost zpětného stanovení aktivity a doby výpustě z ETE, jež by umožnilo SÚJB konfrontaci s poskytovanými údaji jadernou elektrárnou. Výsledky měření objemové aktivity tritia ve vodních tocích v okolí JE se nacházejí v dobré shodě při mezilaboratorním porovnání SÚJB a JETE. Výsledky prováděných měření umožňují v návaznosti na znalost doby a množství vypouštěných odpadních vod z JE Temelín posoudit šíření tritia ve vodním toku řeky Vltavy, jak v časovém horizontu, tak i v kvantitativním odhadu ředění vypouštěných aktivit v závislosti na průtocích. Vzhledem k dlouhodobosti sledování okolí JE je možné prokazatelně doložit, že v průběhu provozu JE nedochází k ohrožení zdraví kritické skupiny obyvatel v okolí JE Temelín, že radiační situace je stabilní a provozovatel JE plní požadavky a podmínky autorizovaných limitů pro uvádění radionuklidů do životního prostředí.
|
|
|
Metody měření povrchové kontaminace radioaktivní látkou v JE Temelín
PAPAN, Juraj
Monitorování výskytu a rozsahu povrchové kontaminace je oddělením RO provozu prováděno za účelem přijímání adekvátních opatření pro ochranu osob před nežádoucí kontaminací a kontrolu dodržování limit pro povrchovou kontaminaci u předmětů vynášených mimo KP. Kapitola výsledků a sběru dat obsahuje definici měřené veličiny, zdůraznění povrchové kontaminace jako významného zdravotního rizika, které je demonstrováno převodem hodnot povrchové kontaminace na velikost absorbované dávky v zasažených orgánech. Dále jsou uvedeny principy, problematika a faktory ovlivňující detekci ionizujícího záření, zejména povrchové aktivity, kterou je míra povrchové kontaminace vyjadřována . Na problematiku detekce navazuje popis rozsahu a principu realizace monitorování v rámci, kterého jsou jednotlivá měření prováděna, s přihlédnutím na hodnotu referenční úrovně pro konkrétní měření. Jednotlivé měřící postupy jsou uvedeny s popisem jejich použití. Vedle souhrnného popisu realizace monitorování povrchové kontaminace v Jaderné elektrárně Temelín byl jedním z cílů práce rozbor chyb zanášených do měřícího procesu ze strany osob provádějících měření. Hlavním cílem práce bylo potvrdit hypotézu, že opatření oddělení Radiační ochrany přijímaná na základě výsledků pracovních měření pro ochranu pracovníků, přicházejících do kontaktu s radioaktivitou ve formě povrchové kontaminace jsou dostačující a limity pro povrchovou kontaminaci u předmětů vynášených mimo kontrolované pásmo nejsou překračovány.
|
|
|
Monitorování 3H v řece Vltavě v okolí ETE
ZEMAN, Karel
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a Státní ústav radiační ochrany (SÚRO) se podílejí na nezávislém monitorování okolí jaderných elektráren (JE) v souladu s požadavky legislativy ČR ( vyhláška č. 319/2002 Sb. o radiační monitorovací síti RMS, ve znění vyhlášky č. 27/2006 Sb.). Součástí monitorování je sledování vzorků hydrosféry, kde v případě radioaktivního úniku z JE mohou být radionuklidy detekovány. Odběry jsou prováděny s týdenní periodou (2 odběrová místa z řeky Vltavy pod zaústěním odpadního kanálu z JE Temelín {--} Kořensko pod hrází, Újezd) a s měsíční periodou (5 odběrových míst z řeky Vltavy {--} 2 nad zaústěním, 3 pod zaústěním, a 1 odběrové místo z retenční nádrže dešťových vod Býšov). K měření aktivity tritia podle metodiky ČSN ISO 9698 (757635) v povrchových vodách je používán kapalinový scintilační spektrometr beta TriCarb od firmy CANBERRA PACKARD. Cílem práce je stanovení objemové aktivity bodových vzorků z monitorovacích bodů SÚJB v řece Vltavě (zaměřeno na Kořensko) a prověření kinetiky tritia v závislosti na ovlivňujících faktorech jako je doba výpustě JE, průtok vodním dílem Kořensko, výška hladiny ve vodní nádrži Orlík atd. V práci je diskutována možnost zpětného stanovení aktivity a doby výpustě z ETE, jež by umožnilo SÚJB konfrontaci s poskytovanými údaji jadernou elektrárnou. Výsledky měření objemové aktivity tritia ve vodních tocích v okolí JE se nacházejí v dobré shodě při mezilaboratorním porovnání SÚJB a JETE. Výsledky prováděných měření umožňují v návaznosti na znalost doby a množství vypouštěných odpadních vod z JE Temelín posoudit šíření tritia ve vodním toku řeky Vltavy, jak v časovém horizontu, tak i v kvantitativním odhadu ředění vypouštěných aktivit v závislosti na průtocích. Vzhledem k dlouhodobosti sledování okolí JE je možné prokazatelně doložit, že v průběhu provozu JE nedochází k ohrožení zdraví kritické skupiny obyvatel v okolí JE Temelín, že radiační situace je stabilní a provozovatel JE plní požadavky a podmínky autorizovaných limitů pro uvádění radionuklidů do životního prostředí.
|
|
|
Ochrana pracovníků, obyvatel a životního prostředí při těžbě a zpracování uranové rudy
PILECKÁ, Eliška
V České republice se uran dobýval v Jáchymově (do roku 1967), v okolí Příbrami (1948- 1991), v Okrouhlé Radouni v jižních Čechách (1972- 1990), u Vítkova v západních Čechách (do roku 1991), v Zadním Chodově (do roku 1992), na Dyleni (do roku 1994), v Hamru a Křižanech poblíž Stráže pod Ralskem (do roku 1990), v Zálesí v Rychlebských horách a v mnohých dalších lokalitách. Těžba uranu v nemalé míře ovlivnila zdraví a kvalitu života horníků i jejich rodinných příslušníků a dodnes do jisté míry ovlivňuje kvalitu života obyvatel hornických oblastí. Uranový průmysl ale především zanechal nenapravitelné změny na krajině a dodnes pozůstatky po těžbě uranové rudy ve značné míře ovlivňují kvalitu životního prostředí. Proto je i nadále nutné věnovat této problematice naši pozornost. V současné době je evidováno na území České republiky 3768 starých zátěží uranového průmyslu, z toho 2523 hlavních důlních děl, které je nutno sledovat a pravidelně kontrolovat. Jako staré zátěže jsou přitom označovány negativní vlivy již zlikvidované těžební nebo úpravárenské činnosti na životní prostředí, nebo jinak ohrožující veřejné zájmy. Podle charakteru negativního projevu se pak může jednat o zátěže báňské, to znamená negativní vliv důlního díla na stabilitu povrchu, a zátěže ekologické, to znamená negativní vliv na životní prostředí. Otázka uranového průmyslu je podle mého názoru široké veřejnosti velmi málo objasněna. Jedním důvodem může být to, že v dobách největšího rozkvětu uranového průmyslu v České republice byly veškeré informace související s výzkumem, těžbou, či zpracováním uranové rudy přísně tajné. Druhým důvodem může být i to, že neexistuje žádný ucelený zdroj informací použitelný jak pro studijní účely, tak pro informovanost široké veřejnosti. Tato práce by proto měla takový zdroj informací poskytovat.
|
|
| |
|
|
Způsoby detekce ionizujícího záření v provozu JE (monitorování prostředí)
DOUDOVÁ, Vendula
Jaderná elektrárna Temelín je vybavena moderním systémem radiační kontroly na vysoké technické úrovni, který zajišťuje kontrolu všech parametrů dle požadavků české legislativy a orgánů státního dozoru. Systém zajišťuje kontrolu v takovém rozsahu, aby byly zabezpečeny nezbytné informace o ozáření personálu elektrárny i obyvatelstva v okolí elektrárny, stavu radiační situace v elektrárně i v okolí, výpustech do životního prostředí a stavu vybraných technologických okruhů a systémů se zaměřením na sledování neporušenosti bariér ve všech režimech jaderné elektrárny včetně havarijních a pohavarijních podmínek. Pracovní prostředí v kontrolovaném pásmu JE Temelín je monitorováno stabilním (stacionárním) monitorovacím systémem a přenosnými (mobilními) přístroji dle schválené provozní dokumentace. Monitorování pracoviště se uskutečňuje sledováním, měřením, hodnocením a zaznamenáváním veličin a parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů na pracovišti, zejména příkonů dávkového ekvivalentu na pracovišti, objemových aktivit v ovzduší pracoviště a plošných aktivit na pracovišti.
|
|
|
Vizualizace stavu sítě
Hejna, Martin ; Pavlíček, Luboš (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Cílem předkládané práce je poskytnout čtenáři ucelený pohled na problematiku vizualizace stavu sítě, a to od obecných definic, přes některá doporučení, až po konkrétní příklady a nástroje použitelné v praxi. Obsahově je práce strukturována do čtyř částí. První část se zabývá vymezením nejdůležitějších termínů, společně s popisem vybraných vizualizačních metod, síťových metrik a diskuzí ohledně přínosů a rizik, které vizualizace přináší. Druhá část se podrobněji věnuje autorem navrženému procesu vizualizace a krokům, ze kterých se skládá. Aplikace procesu je demonstrována na jednoduchém příkladě. Ve třetí části jsou detailněji popsány vybrané metody sběru dat a některé vizualizační nástroje. Analyzovány jsou jak grafické knihovny pro vyšší programovací jazyky, tak samostatné aplikace a systémy. Poslední část je věnována analýze současného stavu sítě VŠE a použitým vizualizačním nástrojům. Na základě analýzy je navržen vlastní způsob řešení pro vybranou oblast školní sítě.
|
|
|
Monitorování zvířat
Tripes, Stanislav ; Pokorný, Pavel (vedoucí práce) ; Bína, Vladislav (oponent)
Cílem této práce bylo zmapovat možnosti využití monitorovacích systémů, jak aktivních, tak pasivních, ke sledování zvířat a jejich pohybu. Zaměřena je především na technologický popis sledovacích zařízení, a jejich ekonomickou a právní náročnost. Práce popisuje využití ve vědecké činnosti a možnosti pro snížení škod na zvěři a motorových vozidlech. Jsou zde podrobně rozebrány obě varianty monitorování (pohyblivá i statická zařízení), co se týče technologie a ekonomické stránky. Také se tato práce zabývá monitorováním vzácných druhů zvířat a zvěře jako jsou například čápi, rys ostrovid, jelen evropský a jiné. V závěru práce je nastíněno využití poznatků o chování a migraci zvířat.
|
host ::
RSS.