|
|
Využití monetární politiky v simulátoru ekonomických nástrojů
PŘIBYL, Matěj
Tato práce popisuje měnovou politiku a využití jejích nástrojů v moderní ekonomice. Měnová politika je soubor nástrojů, které centrální banka státu používá k řízení celkové nabídky peněz a k podpoře hospodářského růstu a k uplatňování strategií. Nástroje, které jsou v této práci použity a popsány, jsou například operace na volném trhu, diskontní sazba a povinné minimální rezervy. Tyto nástroje se používají jako řešení náhodných událostí, které se v národním hospodářství vyskytují. Všechny tyto události jsou obsaženy ve scénáři, který popisuje a navrhuje správné použití ekonomických nástrojů. Hlavním cílem této práce je implementace skriptu do schématu. Diagram také obsahuje různé volby a možnosti řešení událostí obsažených v tomto diagramu. Například rostoucí inflace se řeší zvýšením úrokových sazeb. Výstupy této práce pomohou bankám řešit různé ekonomické události a mohou být také použity jako nástroj pro vzdělávání studentů na ekonomicky zaměřených školách.
|
|
|
The Czech National Bank and Inflation Targeting as an Instrument of Maintaining Price Stability
Pokorný, Tomáš ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Sejkora, Tomáš (oponent)
Název práce: Česká národní banka a inflační cílování jako nástroj udržení cenové stability Autor: Ing. Tomáš Pokorný Vedoucí práce: doc. JUDr. Michael Kohajda Ph.D. Při provádění měnové politiky může centrální banka vedle dalších pravidel cílo- vat stabilní inflaci. Tím v dlouhém období efektivně stabilizuje hospodářský vývoj, neboť změny v měnové politice plynoucí z měnově politického pravidla zahrnují agenti do svých racionálních očekávání. Mohlo by se zdát, že konzisten- ci měnové politiky zajistí samotné dodržování měnově politického pravidla. Riziko diskrece však spočívá v odlišných preferencích členů bankovní rady, které může zcela ovlivnit rozhodování ohledně měnové politiky v rámci zvoleného měnově politického pravidla. Současná právní úprava této možné diskreci příliš nebrání, protože rozhodování o obsazení bankovní rady náleží výhradně prezidentovi re- publiky, který svým výběrem členů bankovní rady může zcela narušit kontinuitu měnově politických rozhodnutí předchozí bankovní rady. Změnu v preferencích bankovní rady mapuji pomocí metody GMM na dvou dílčích obdobích v rámci časového úseku 1996 Q3 - 2021 Q2. V rámci analýzy ukazuji, že Česká národní banka dodržovala svou ústavní úlohu a reagovala měnově politickými sazbami jen na vývoj inflační mezery. Preference České národní banky mezi...
|
|
|
Helicopter Money and the Propensity to Consume Transfers: The Case of Czech Republic
Doležal, Jakub ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hanzlík, Petr (oponent)
Jakub Doležal1 1 ) Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova 50735965@fsv.cuni.cz Bakalářská práce pojednává o helikoptérových penězích - typu nekonvenční měnové politiky, jenž cílí na zvýšení inflace a oživení růstu HDP v časech, kdy je klasická měnová politika omezena nulovou spodní mezí na úrokových sazbách. Z pohledu domácností jsou helikoptérové peníze mimořádným příjmem. Část tohoto příjmu - mezní sklon ke spotřebě - domácnost v řádu týdnů promítá do spotřeby. Z hlediska přímého vlivu mezního skolu ke spotřebě na efektivitu helikoptérových peněz je záhodno mezní sklon predikovat. První část práce popisuje nekonvenční měnovou politiku s důrazem na helikoptérové peníze, kvantitativní uvolňování a monetizaci státního dluhu. Druhá část textu je pak vyhrazena identifikaci proměnných ovlivňujících mezní sklon ke spotřebě na úrovních států. Následuje vlastní odhad průměrného mezního sklonu ke spotřebě v České republice za použití meta-analytického přístupu. Při očištění o publikační zkreslení a za použití lasso algoritmu pro výběr proměnných v lineární regresi, docházíme k výsledku že mezní sklon ke spotřebě transferu v dobách...
|
|
|
Monitoring centrálních bank - září 2017
Česká národní banka
Většina sledovaných centrálních bank včetně ECB udržuje své úrokové sazby stále na nízké úrovni a nadále pokračuje v programech nekonvenční měnové politiky. Dvě výjimky, které již přistoupily k navýšení sazeb, leží na severoamerickém kontinentu. První je americký Fed, který v souladu s očekáváními svou klíčovou úrokovou sazbu navýšil letos již podruhé a oznámil přesnější postup snižování objemu své bilance. Druhou výjimkou je Bank of Canada, která již zvýšila úrokové sazby rovněž dvakrát. Kromě Švýcarska se inflace ve všech sledovaných ekonomikách nachází nad úrovní 1 %, ve většině případů však nadále leží mírně pod inflačním cílem. Téma pod lupou se tentokrát věnuje problémům jihoafrické ekonomiky a situaci tamní centrální banky. Ve vybraném projevu člen Výkonné rady ECB Yves Mersch rozebírá výzvy a šance pro centrální banky související s dnešním rychlým technologickým vývojem.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Does monetary policy reinforce the effects of macroprudential policy?
Livorová, Barbara ; Geršl, Adam (vedoucí práce) ; Ehrenbergerová, Dominika (oponent)
Tato práce zkoumá, zda se liší vliv makroobezřetnostní politiky na růst úvěrů a cen nemovitostí během různých fází cyklu měnové politiky. Data zahrnují 33 států s vyspělou a 39 států s rozvíjející se tržní ekonomikou v průběhu let 1990-2019. Pro odhad parametrů modelů byla použita ekono- metrická metoda GMM. Výsledky pro jednotlivé typy makroobezřetnostních nástrojů a jejich souhrný efekt reprezentovaný indexem makroobezřetnos- tní politiky ukazují, že utahování měnové politiky v průměru posiluje vlivy makroobezřetnostní politiky na růst úvěrů a cen nemovitostí. Účinek různých typů makroobřetnostních nástrojů na růst úvěrů a růst cen nemovitostí se vzájemně liší podle fáze měnové politiky. Výsledky naznačují, že nástroje makroobřetnostní politiky účinně omezují růst cen nemovitostí v zemích s vyspělou tržní ekonomikou. Avšak jejich účinnost je menší v zemích s rozvíje- jící se tržní ekonomikou. Vlivy makroobezřetnostních nástrojů na růst úvěrů jsou o něco větší v zemích s rozvíjející se tržní ekonomikou než v zemích s vyspělou tržní ekonomikou. Diplomová práce přispívá k rozrůstající se literatuře zabývající se účinky makroobezřetnostní politiky na úvěry a ceny nemovitostí a na interakci makroobezřetnostní a měnové politiky. Klasifkace JEL E52, E58, G21, G28, E32 Klíčová slova Makroobezřetnostní...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Independence and Transmission of Monetary Policy in Small Open Economies: The Case of Canada and the Czech Republic
Budinský, Jan ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Buliskeria, Nino (oponent)
Otázka, zda se malá otevřená ekonomika s vysoce integrovanými finančními trhy může chránit před vlivem zahraniční monetární politiky a zachovat si měnovou nezávislost, byla v posledních desetiletích předmětem rozsáhlého výzkumu. Rostoucí integrace světových ekonomik v důsledku globalizace, dopady nedávné globální pandemie vedoucí k používání nekonvenčních monetárních politik a následná vysoká úroveň inflace po celém světě poukázaly na význam dalšího studia této problematiky. Tato práce se zaměřuje na dvě malé otevřené ekonomiky z různých měnových oblastí, Kanadu a Českou republiku, a hodnotí monetární politiky jejich centrálních bank, přičemž se soustředí především na jejich nezávislost, sekundárně na transmisní mechanismus příslušných politik a také na jejich devizové rezervy. Srovnávací analýza těchto dvou zemí a jejich monetárních politik v takovém rozsahu a komplexnosti nebyla doposud provedena. Výsledky kointegračního testování vektorových autoregresních modelů sestávajících z tříměsíčních mezibankovních úrokových sazeb, které představují monetární politiky zkoumaných zemí, ukázaly, že Kanada i Česká republika vykazovaly v období 01/2001-02/2022 značnou míru monetární nezávislosti na sousedních měnových blocích, tedy na USA, potažmo na eurozóně. Toto zjištění má pro obě země řadu zásadních...
|
host ::
RSS.