|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv minerálního hnojení na anatomickou stavbu listu ostřice štíhlé
HŮRKOVÁ, Drahomíra
Tato práce je součástí projektu GA ČR 526/06/0276, který sleduje vliv eutrofizace mokrých luk na interakci půda {--} rostlina s důrazem na transformace uhlíku a dusíku. Jejím cílem bylo určit rozdíly v anatomické stavbě listu ostřice štíhlé v odlišně ošetřovaných porostech. Rostliny ostřice štíhlé byly studovány na dvou lokalitách: Záblatské louky s organickou půdou a Hamerské louky s minerální půdou. Vliv hnojení byl sledován na plochách, na které byla aplikována dávka minerálního hnojiva: 300 kg NPK .ha-2 (varianta HIGH) a na plochách kontrolních, které nebyly hnojeny (varianta NO). Hnojení probíhalo v letech 2006 {--} 2008. V roce 2009 hnojení neproběhlo kvůli dlouhotrvající záplavě. Listy C. acuta byly hypostomatické. Na Hamerských loukách byly zjištěny průměrné hustoty průduchů 724 {$\pm$} 88 mm-2 ve variantě nehnojené a 820 {$\pm$} 130 mm-2 ve variantě hnojené. Na Záblatských loukách byly zjištěny průměrné hustoty průduchů 872{$\pm$}114 mm-2 ve variantě nehnojené a 849{$\pm$}125 mm-2 ve variantě hnojené.
|
|
|
Vliv způsobu rekultivace ploch po povrchové těžbě na biodiverzitu obratlovců - modelová skupina ptáci
SOBÍŠKOVÁ, Kateřina
Jedno z kritérií hodnocení úspěšnosti rekultivace je míra biodiverzity na daném území. Jako indikátory biodiverzity byli zvoleni ptáci, kteří díky své schopnosti přizpůsobit se indukují kvalitu životního prostředí. Úkolem této práce bylo zjistit a porovnat biodiverzitu ornitofauny na různým způsobem zrekultivovaných plochách výsypek Sokolovské hnědouhelné pánve. Byla zvolena jednoduchá metoda vizuálního a akustického pozorování, při které lze většinu druhů bezpečně určit do druhů, bez rušivých zásahů do jejich populací. Celkem bylo zaznamenáno 19 ptačích druhů. Jako druhově nejpestřejší se jevily plochy rekultivované hydricky , pak rekultivace lesnické a nejchudší byly plochy rekultivované zemědělsky. Z výsledků plyne, že mokřady jsou velmi důležité, nejen pro vodní režim a kvalitu vody rekultivovaných oblastí, ale také pro jejich biodiverzitu.
|
|
|
Faktory určující rychlost půdního dýchání v travinném mokřadním ekosystému
STARÁ, Alžběta
Anotace: Půdní dýchání představuje významný tok CO2 mezi atmosférou a půdou. Uhlík fixovaný v procesu fotosyntézy se může vázat v půdě, ale také uvolňovat ve formě CO2 zpět do atmosféry. Přesné hodnocení globální uhlíkové bilance je klíčem pro odhad budoucího vývoje atmosférické koncentrace CO2 a předpovídání změn klimatu v budoucnu. V průběhu vegetační sezóny 2008 bylo studováno půdní dýchání na vybraných mokřadních biotopech s travinnou vegetací ve vztahu k obsahu půdního uhlíku, dostupnosti živin, půdní vlhkosti a půdní teplotě. Studované mokřady zahrnovaly lokalitu s minerální půdou u obce Hamr a PR Záblatské Louky s půdou organickou. Půdní dýchání bylo měřeno jako výdej CO2 z půdy za použití přístroje LiCor 6400 s půdní komorou. Na žádné z obou lokalit nebyl prokázán vliv hnojení (množství přidání živin) na výdej CO2 z půdy. Na Záblatských Loukách byl zjištěný vztah mezi půdním dýcháním a vlhkostí půdy. Výdej CO2 se snižoval s rostoucí vlhkostí půdy.
|
|
|
Vliv živinové zátěže na rhizosférní efekt v mokřadních půdách
BURIANOVÁ, Jitka
Tato diplomová práce se zabývá zvýšeným vstupem živin do mokřadních ekosystémů. Studovanými lokalitami byly Záblatské louky na organické půdě a Hamr na minerální půdě, obě lokality se vyskytují v CHKO Třeboňsko. V této práci byl sledován efekt eutrofizace na počty bakterií a koncentrace Ctot a Ntot v rhizosférní a volné půdě. Zároveň byly sledovány změny v koncentracích Norg,N-NH4 a N-NO3.Změny těchto parametrů byly sledovány během vegetačních sezon 2006-2007.
|
|
|
Vliv dusíkaté zátěže mokřadních luk na obsah volných aminokyselin v půdě.
ŠEDA, Martin
Tato práce sleduje vliv zvýšeného přísunu dusíku na obsah volných aminokyselin ve dvou typech odlišných půd {--} v minerální půdě v oblasti Hamr a v organické půdě v oblasti Záblatí v jižních Čechách. Experiment je uskutečněn přímo na lokalitách zamokřených luk, kde je vlivem přídatného hnojení simulován zvýšený vstup dusíku do půdy. Po dobu 2,5 roku byly sledovány hodnoty celkového dusíku a volných aminokyselin v půdě. Součástí práce je otestování ninhydrinové metody a metody HPLC na stanovování volných aminokyselin a také stanovení vhodného extrakčního činidla.
|
host ::
RSS.