Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Moderní experiment jako cesta k inovaci a odstranění miskoncepcí ve výuce fotosyntézy na základních školách
BRČÁKOVÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda využití moderního experimentu využívajícího badatelsky orientovaný přístup k výuce a měření s pomocí moderního měřícího přístroje, kterým bylo optické čidlo pro měření rozpuštěného kyslíku a pH ve vodě vede ke zlepšení žákovského porozumění tématu fotosyntéza. Sledován byl také vliv využití tohoto experimentu na atraktivitu výuky přírodopisu a odstranění žákovských miskoncepcí. Výzkum byl prováděn formou pretest a posttest. Ze získaných statisticky vyhodnocených dat lze usuzovat, že moderní experiment se spojením s badatelsky orientovaným vyučováním může mít kladný vliv na žákovské porozumění tématu.
Investigation of cross-country differences in student performance in standardized tests: the role of modern and traditional teaching methods
Ptáčníková, Marie ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Bauer, Michal (oponent)
Jaké metody výuky ve třídě jsou nejúčinnější, aby se zlepšily výsledky žáků, je velmi diskutované téma. O dopadu napříč zeměmi je však známo málo a literatura poskytuje nejasné závěry. V této práci rozšiřujeme portfolio zemí a analyzujeme roli moderních a tradičních výukových metod na výsledky žáků ve standardizovaných testech ve 43 zemích. Naše analýza se provádí ve dvou krocích a je typickým příkladem hierarchického lineárního modelování (HLM). V prvním kroku provedeme metodu fixního efektu žáka, abychom zohlednili většinu problémů s nenáhodným rozdělením žáků do škol a tříd. Identifikujeme pozitivní, negativní nebo žádný vliv moderních či tradičních výukových metod na výsledky žáků v daných zemích. Tato zjištění jsou neocenitelné pro tvůrce politik, jelikož naznačují, že neexistuje jeden univerzální přístup k moderním nebo tradičním metodám výuky za účelem zlepšení výsledků žáků. Jelikož je pozorována velká variace mezi zeměmi, pokračujeme dále a zkoumáme, jaké charakteristiky zemí by mohly vysvětlit mezinárodní rozdíly. Bayesiánská metoda průměrování modelů (BMA) asistuje s modelovou nejistotou a výběrem konkrétních proměnných. Naše zjištění naznačují, že kultura v dané zemi, přesněji řečeno kulturní dimenze vyhýbání se nejistotě a vztah k budoucnosti, která popisuje rigiditu země v chování a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.