Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nastolování agendy v tématu uprchlictví: Analýza vztahu vystavení mediálním obsahům a pociťované důležitosti tématu
Michalová, Lea ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze vztahu vystavení mediálním obsahům o uprchlictví a pociťované důležitosti tohoto tématu. V práci je zvolen kombinovaný výzkumný design podle schématu QUAN → qual. V kvantitativní části je modelován vliv vystavení obsahům o uprchlictví na vnímání důležitosti tématu na datech sledovanosti televize a čtenosti periodického tisku při kontrole sociodemografických charakteristik respondenta. K nalezení vlivu byla použita binární logistická regrese. Analýza ukazuje, že vystavení obsahům o uprchlictví má skutečně vliv na míru důležitosti tématu pro respondenty. Do tohoto vztahu ovšem vstupují další proměnné, které modely nedokáží zachytit. Navazuje kvalitativní výzkum ve formě hloubkových rozhovorů, který byl použit pro doplnění zjištění z kvantitativní části. Z rozhovorů vyplynulo, že si jsou lidé vědomi zejména vlivu médií na to, o čem přemýšlí či se baví se svým okolím. Média mají podle některých dotazovaných silnější vliv u témat, jako je uprchlictví a imigrace, se kterými nemají dotazovaní osobní zkušenost, a jsou odkázáni na informace právě z médií. Kromě médií může mít na vnímání důležitosti vliv například hodnotová orientace respondenta, jeho životní zkušenost, sociální okolí nebo kritičnost přijímání zpráv.
Nastolování agendy v tématu uprchlictví: Analýza vztahu vystavení mediálním obsahům a pociťované důležitosti tématu
Michalová, Lea ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze vztahu vystavení mediálním obsahům o uprchlictví a pociťované důležitosti tohoto tématu. V práci je zvolen kombinovaný výzkumný design podle schématu QUAN → qual. V kvantitativní části je modelován vliv vystavení obsahům o uprchlictví na vnímání důležitosti tématu na datech sledovanosti televize a čtenosti periodického tisku při kontrole sociodemografických charakteristik respondenta. K nalezení vlivu byla použita binární logistická regrese. Analýza ukazuje, že vystavení obsahům o uprchlictví má skutečně vliv na míru důležitosti tématu pro respondenty. Do tohoto vztahu ovšem vstupují další proměnné, které modely nedokáží zachytit. Navazuje kvalitativní výzkum ve formě hloubkových rozhovorů, který byl použit pro doplnění zjištění z kvantitativní části. Z rozhovorů vyplynulo, že si jsou lidé vědomi zejména vlivu médií na to, o čem přemýšlí či se baví se svým okolím. Média mají podle některých dotazovaných silnější vliv u témat, jako je uprchlictví a imigrace, se kterými nemají dotazovaní osobní zkušenost, a jsou odkázáni na informace právě z médií. Kromě médií může mít na vnímání důležitosti vliv například hodnotová orientace respondenta, jeho životní zkušenost, sociální okolí nebo kritičnost přijímání zpráv.
Souvislost charakteristik tazatele a odpovědí respondenta při face to face interview
Strnadová, Mirka ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Buchtík, Martin (oponent)
Diplomová práce ukazuje souvislost demografických charakteristik tazatele a odpovědí respondenta při face to face interview na amerických datech General Social Survey a českých datech Centra pro výzkum veřejného mínění. Sledovanými charakteristikami jsou pohlaví, věk, vzdělání a velikost místa bydliště tazatele. Na základě teorie interpersonální komunikace, sociální distance a stereotypního odpovídání na otázky byly vybrány otázky na ochotu mít za sousedy určité skupiny obyvatel, názory na marihuanu, trest smrti, potraty či homosexuály. Analýza ukazuje, že na některé z těchto otázek mají opravdu vliv demografické charakteristiky tazatele, v této souvislosti však nelze nalézt žádný řád, který by dopředu dokázal určit, které charakteristiky budou mít vliv na jaké otázky. K nalezení vlivu byla využita korelační analýza, binární logistická regrese a pokročilejší analýza mixed models. Navazuje kvalitativní výzkum, který za pomoci fiktivního face to face dotazování a následných kognitivních interview s informanty ukazuje, že důležitá je také samotná otázka, protože pokud nad ní respondent přemýšlí poprvé, je k vlivu demografických charakteristik tazatele náchylnější.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.