|
| |
|
|
Rozdíl ve zpracování pšenice a žita na mouku
Procházková, Iveta
Bakalářská práce je zaměřena na rozdíly ve zpracování pšenice a žita na mouku. Práce je zpracována formou literární rešerše. Skládá se ze dvou částí, z nichž první pojednává o stavbě obilky a chemickém složení. Hlavním rozdílem v chemickém složení u pšenice a žita je, že pšeničný lepek je tvořen bílkovinami, kdežto žitný „lepek“ je tvořen neškrobovými polysacharidy a pentosany. Druhá část popisuje technologii zpracování obilí od příjmu, přes mletí, kdy je u mletí pšenice a žita použito mlecích válců o rozdílných průměrech. V práci je popsáno míchání, expedice a charakteristika jednotlivých druhů pasážních mouk. Dále charakterizuje jednotlivé stroje a jejich funkci při průchodu obilnin a následného meliva mlýnem. Dalšími rozdíly u pšenici a žita je barva mouky, která je způsobena rozdílným obsahem obalových vrstev. V závěru je zhodnocena daná problematika mlýnské technologie.
|
|
|
Adaptace historického objektu a jeho okolí pro potřeby soudobé rekreace
Draesslerová, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení rekreačního potenciálu v území s historickým objektem na území Trhonic. Práce má část teoretickou a část návrhovou. V teoretické části jsou definovány základní kapitoly rekreace a s tím související další pojmy. V druhé části teoretické rešerše je definováno mlynářství, protože mlýn je zmíněným historickým objektem. Druhá část bakalářské práce je návrhová, kde jsou shrnuty veškeré výstupy z terénního průzkumu, jehož závěrem je návrh pro zvýšení atraktivity území a rekreačního potenciálu.
|
|
|
Vybrané regionální památky severního Plzeňska ve výuce na 1. stupni základní školy
Tišerová, Karolína ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce Vybrané regionální památky severního Plzeňska ve výuce na 1. stupni základní školy prezentuje návrhy výuky spojené se zvolenými regionálními památkami severního Plzeňska. Teoretická část představuje pojetí regionalistických témat ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, průřezová témata a klíčové kompetence, které lze při zvoleném námětu výuky rozvíjet. Následují zmíněné vhodné metody práce, které jsou spojeny s mimoškolní pedagogikou. Poté se tato část věnuje přístupu k památkám jako ke kulturně historickému dědictví, které je odkazem minulosti a které by nemělo být zapomenuto. Dále předkládá charakteristiku přírodního prostředí a kulturně historického vývoje severního Plzeňska a představuje vybrané kulturní památky a témata s nimi spojená. Teoretické poznatky o vybraných památkách jsou základem pro přípravu exkurze v praktické části. Praktická část nabízí návrhy pro výuku s využitím těchto míst, plán vlastivědné exkurze a aktivity spojené s poznáváním kulturních památek. K připraveným exkurzím jsou připojeny návrhy aktivit, které téma uvádějí a motivují žáky k poznání, a po exkurzi jsou připraveny návrhy na shrnutí a reflektování učiva, které upevňují získané znalosti. Výsledkem praktické části je vytvoření didaktické opory zaměřené na podporu kladného vztahu žáků k památkám v...
|
|
|
Vývoj vodního práva v českých zemích do roku 1914
Urban, Michael ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je zachytit vývoj právní úpravy českého vodního práva a právní regulace právních vztahů k vodě, poukázat na skutečnost, že mlynářské, rybářské a plavební právo přirozeně patří k vodnímu právu. V nejstarších dobách nebyla doprava po vodě ani nakládání s vodami regulována. České vodní právo navázalo na dědictví římské právní kultury. Od konce 10. století nacházíme první zmínky o vodoprávních vztazích zejména v panovnických listinách. Prvními významnými právními předpisy v oblasti vod jsou Horní zákoník Václava II. z let 1300-1305 a zákoník Karla IV. Maiestas Carolina, který však nebyl do praxe přijat. Dalším významným pramenem k poznání vodoprávních poměrů jsou tzv. právní knihy. Od konce 15. a v průběhu 15. století se začínají uplatňovat prvky komplexní právní úpravy s celostátní platností - řada zemských zřízení a kodex městského práva, který je dílem Pavla Kristiána z Koldína. K značnému nárůstu právních předpisů ve všech oblastech vodoprávních vztahů dochází za vlády Marie Terezie a Josefa II. (plavební patent, mlynářské řády). Následující období se vyznačovalo značným množstvím dílčích právních úprav, zákonů a předpisů. Zvláštní skupinu předpisů tvoří tzv. hospodářské řády a instrukce, které byly uplatňovány na jednotlivých panstvích. V polovině 19. století nacházíme...
|
|
|
Návrh projektu rozvoje kulturního cestovního ruchu v oblasti Třeboňska
VOCHOZKOVÁ, Lenka
Cílem práce je navrhnout projekt rozvoje kulturního cestovního ruchu v oblasti Třeboňska. Protože se tato oblast, typická množstvím rybníků a vodních toků, pyšní řadou vodních mlýnů, které jsou buď architektonicky či technologicky památkově hodnotné a v tomto ohledu nejsou využity, je v rámci této práce navrhnut projekt Muzeum mlynářství Spolský mlýn. Smyslem a účelem projektu je zpřístupnit stávající budovu Spolského mlýna veřejnosti jako technickou památku a prostřednictvím muzejní expozice a praktických ukázek mlýnských strojů vzdělávat návštěvníky muzea, informovat je o historii mlynářství i samotného Spolského mlýna a připomenout tak slávu českého mlynářství a jeden z tradičních prvků sídelní krajiny.
|
host ::
RSS.