|
|
Politický vývoj Národní strany svobodomyslné do roku 1914.
Černá, Pavlína ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zachycuje vývoj Národní strany svobodomyslné od jejího nejpůvodnějšího počátku v šedesátých letech 19. století až do roku 1914, a to na základě odborné a historicko- politologické literatury. Práce se věnuje politickému zázemí v Rakousku a následně Rakousku- Uhersku. Historický výklad se zaobírá absolutistickým režimem a národní snahou o liberalizaci státoprávních a politických požadavků. Samostatnou část práce zaujímá rozchod staročechů a mladočechů, s důrazem na odlišné politické názory, ale i společné nacionální cítění. Vznik Národní strany svobodomyslné v roce 1874 je následován programovým a politickým vývojem. Politický vývoj strany je vykreslen na volebních úspěších a neúspěších strany a její činnosti v rámci parlamentu Předlitavska. Od r. 1879 hájili ve Vídni staročeši a mladočeši práva občanů ve společném Českém klubu. Velký zvrat nastal v roce 1891, kdy Národní strana svobodomyslná v ohromné převaze zvítězila ve volebním klání nad Národní stranou a stala se hegemonem na české politické scéně. Se zvláštním zřetelem přistupuje práce k mladočeským Národním listům. Vedle Národních listů práce uvádí další významná periodika 19. století, která se podílela na dobovém politickém rozvoji. Duší politického vývoje jsou osobnosti, které jsou s pojmem "mladočeství" spojované. Vedle...
|
|
|
Politické programy české reprezentace ve druhé polovině 19. století
Zikmund, Michal ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Diplomová práce Politické programy české reprezentace v druhé polovině 19. století se zabývá programovými dokumenty i praktickou činností českých politických stran, ať už více či méně institucionalizovaných, mezi lety 1848 (březnová revoluce) a 1918 (zánik Rakouska- Uherska). Nejprve poskytuje obecněhistorický úvod (kapitola 1) a následně zkoumá programy politických stran ve třech širokých oblastech, definovaných jako 1) Uspořádání říše, státoprávní otázky (kapitola 2); 2) Ústavnost, občanské svobody a postavení občana (kapitola 3) a 3) Národnostní otázky (kapitola 4). U každé toto otázky je shrnut program státoprávní šlechty, národní strany (do roku 1874), resp. staročechů (od tohoto roku), mladočechů, sociálních demokratů, agrárníků, katolických stran, národních socialistů, pokrokářů a státoprávníků, realistů a anarchistů. V závěru se autor pokouší o vlastní charakteristiku zhodnocení činnosti české politické reprezentace, jakož i jejího významu pro vývoj po roce 1918.
|
|
|
Jindřich Šolc a jeho činnost v čele pražské obecní samosprávy
Bendlová, Markéta ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Svatošová, Hana (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je prostřednictvím pražského starosty Jindřicha Šolce zmapovat poměry panující na staroměstské radnici mezi lety 1887 a 1893. Úvodní pasáže se zabývají rozvojem hlavního města Království českého ve druhé polovině devatenáctého století a osobním i veřejným životem Jindřicha Šolce. Hlavní pozornost je soustředěna na práci s pramenným materiálem uloženým v Archivu hlavního města Prahy a dobovým tiskem reflektujícím každodenní dění. Pojednání klade důraz na rozbor událostí vzbuzujících zájem veřejnosti a usiluje o vytyčení nejpalčivějších problémů i nejvýznamnějších úspěchů tehdejší samosprávy. Líčí starostův ne zcela běžný nástup do úřadu a na příkladu dvou afér se snaží poukázat na jeho nelehké postavení. Sleduje realizaci vybraných obecních podniků, zachycuje obtíže spojené s jazykovou otázkou a zkoumá vývoj vztahů mezi staročeskou většinou a mladočeskou opozicí. Přibližuje průběh volebních bojů vedoucích k odchodu Jindřicha Šolce z komunální politiky a uzavření radničního kompromisu, který zajistil Národní straně svobodomyslné výraznější zastoupení v městské radě. Klíčová slova: Jindřich Šolc, Praha, obecní samospráva, starosta, sbor obecních starších, městská rada, staroměstská radnice, staročeši, mladočeši
|
|
|
Novinář Josef Penížek v Národních listech
Vepřek, Martin ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Má bakalářská práce se soustředí na činnost Josefa Penížka v "Národních listech". Narodil se v roce 1858 v židovské rodině. Byl pilným studentem, který získal dobrou znalost němčiny a slovanských jazyků na vídeňské universitě. Začínal jako překladatel slovanské poesie a jako autor literárních statí. Zkušenosti s žurnalistikou získal u známého novináře Gustava Eima, který byl talentovaným zpravodajem "Národních listů", které byly tehdy pravděpodobně nejvlivnějším listem. Sblížil se s ním a byl důkladně zasvěcen do politického dění. V těchto dvou úspěšných vídeňských zpravodajích měly "Národní listy", kdy Gustav Eim vedl redakci v letech 1879 - 1897 a Josef Penížek pak do roku 1918, dva velice schopné žurnalisty tohoto období. Během následujících dekád pravidelně přispíval do řady žurnálů. Bakalářská práce se také věnuje Penížkovu vztahu k mladočeské straně. Během této doby Penížek získal reputaci neochvějného podporovatele tzv. "etapové" politiky. Dalším předmětem této bakalářské práce je Penížkův postoj k mladočeské straně. Po první světové válce byl znovu pověřen výkonem zpravodajství v Národním shromáždění v Praze. Vyučoval také na Svobodné škole politických nauk. Byl vlivnou, ale i spornou postavou v historii "Národních listů". Tato bakalářská práce je sestavena zejména na základě Penížkovy písemné...
|
host ::
RSS.