Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv věku při prvním otelení na mléčnou užitkovost holštýnských dojnic v konkrétním podniku
Landová, Valentýna
Bakalářská práce se zabývala vlivem věku při prvním otelení holštýnských dojnic na jejich následnou mléčnou užitkovost. V literární části byla popsána základní charakteristika holštýnského skotu, mléčná užitkovost, složení mléka a vlivy, které na mléčnou užitkovost působí. Dále byla podrobněji definována plodnost a reprodukce krav. Praktická část se uskutečnila v zemědělském podniku, který se nachází ve Středočeském kraji. Do hodnocení bylo zahrnuto celkem 52 holštýnských dojnic. Vybrané krávy byly rozděleny do čtyř skupin dle věku při prvním otelení (otelené do 21 měsíců, 22-23 měsíců, 24-25 měsíců a nad 26 měsíců). V práci byla využívána data z kontroly užitkovosti u holštýnských krav za jejich první laktaci. Mezi sledované parametry mléčné užitkovosti bylo zahrnuto množství nadojeného mléka, obsah tuku, bílkovin, laktózy, močoviny a počet somatických buněk. Byl sledován také efekt fáze laktace na vyjmenované parametry mléka. Nejnižší produkce mléka dosáhly krávy otelené ve věku do 21 měsíců (29,74 kg mléka). Naopak nejvyšší hodnotu nádoje měly krávy otelené ve věku nad 26 měsíců (33,52 kg mléka). Tento rozdíl byl shledán jako statisticky průkazný (p<0,05). Dále byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (p<0,05) mezi průměrným nádojem krav otelených ve věku do 21 měsíců a krav otelených ve věku 24-25 měsíců. Vliv věku při prvním otelení neměl statisticky průkazný rozdíl (p>0,05) na ostatní sledované obsahové složky mléka.
Zhodnocení vztahu kvantitativních a kvalitativních parametrů mléčné užitkovosti dojnic holštýnského plemene v konkrétním chovu
Poláčková, Pavlína
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit vztah mezi kvantitativními a kvalitativními složkami mléčné užitkovosti. Jako kvantitativní znak bylo využito množství nadojeného mléka. Z kvalitativních parametrů byl sledován tuk, bílkoviny, laktóza, somatické buňky a močovina. K dané problematice byl zpracován literární přehled. Hodnocení bylo prováděno v zemědělském podniku AGROS Vyškov-Dědice zabývajícím se chovem holštýnského plemene s průměrnou užitkovostí 35 kg mléka za den. Data k mléčné užitkovosti byla získána z kontroly užitkovosti a následně podrobena analýze v programu MS Excel. Bylo zjištěno, že s rostoucím nádojem se zvyšuje i obsah tuku a bílkovin, což v našich chovech nebývá běžné a je v rozporu s většinou literárních zdrojů. Naopak u laktózy byl zhodnocen spíše nepřímý vliv – s narůstajícím nádojem klesá obsah laktózy. U somatických buněk a močoviny nebyla zjištěna korelační závislost s množstvím nadojeného mléka.
Vliv ročního období a četnosti pastvy na produkci mléka a mléčných výrobků od krav holštýnského skotu ve vybraném podniku
Kulišťáková, Michaela
V této práci byl sledován vliv ročního období a četnosti pastvy na kvalitu mléka a mléčných výrobků holštýnského skotu. Pro získání výsledků byla použita data z kontroly užitkovosti za rok 2015 z farmy Z. P. Z. ve Valašské Bystřici. Dojnice byly rozděleny podle pořadí laktace do tří početně vyrovnaných skupin a to dojnice na 1., 2. a 3. až 6. laktaci. Byly sledovány odchylky v dojivosti v průběhu roku a v závislosti na pastvě. Dále také změna zastoupení dalších mléčných složek, především tuku a bílkovin, jak u jednotlivých skupin, tak celého sledovaného stáda. Z výsledků analýz vyplývá, že nejvyrovnanější dojivosti vykazovaly námi sledované dojnice v zimních měsících. Při příchodu a odchodu z pastvy jsme zaznamenali významné poklesy tuku a nádoje. V průběhu pastvy jsou výsledky značně rozkolísané, nejnižší dojivosti (24,65 kg) a obsahu tuku (3,67 %) bylo zaznamenáno v srpnu, což přisuzujeme vysokým průměrným denním teplotám. U bílkovin byla nejnižší průměrná hodnota celého stáda naměřena v měsíci únoru a srpnu (3,13 % a 3,14 %). Naopak nejvyšších hodnot bylo u nádoje zaznamenáno v měsíci lednu (32,25 kg), u tuku a bílkovin v prosinci (4,47 % a 3,37 %). Vliv ročního období na mléčné výrobky byl posuzován podle poptávky na trhu. Byla zaznamenána vyšší poptávka po sýrech a tvarohu v jarních měsících.
Změny v množství a složení mléka holštýnských dojnic způsobené prodloužením laktace
Čunderle, Jan
Diplomová práce se zabývá analýzou změn v množství a složení kravského mléka holštýnských dojnic způsobených prodloužením laktace. Potřebné informace ohledně složení kravského mléka a podrobnějšího popisu mléčných složek (tuk, bílkovina, somatika, laktóza, močovina) jsou obsaženy v literárním přehledu. Vzorky použité v naší analýze, byly získány od holštýnských dojnic z Farmy Unčovice. Vzorky mléka byly získány v roční periodě od 7. 3. 2018 do 7. 3. 2019. Množství dojnic zapojených do analýzy činilo 4540 kusů a odběr provedli proškolení zaměstnanci z kontroly užitkovosti. U odebraných vzorků byl stanoven denní nádoj, obsah tuku, obsah bílkoviny, obsah laktózy, obsah močoviny a počet somatických buněk. Z výsledků je patrné, že množství laktačních dnů má veliký vliv na denní nádoj a obsah mléčných složek. Také denní nádoj je v korelaci s obsahem mléčných složek. Délka laktace nemá vliv na obsah močoviny, ovšem podle našich výsledků má vliv i na počet somatických buněk. Dále byla vyhodnocena frekvence mastitid.
Vliv pořadí a stádia laktace na produkci a kvalitu mléka krav českého strakatého skotu ve vybraném chovu
Melounová, Andrea
Bakalářská práce byla zaměřena na vliv pořadí a stádia laktace na produkci a kvalitu mléka krav českého strakatého skotu v konkrétním chovu zvířat. V literární části byla popsána základní charakteristika českého strakatého skotu, mléčná žláza, složení mléka a vlivy působící na mléčnou užitkovost, které byly rozděleny na vnitřní a vnější. V praktické části bylo popsáno zemědělské obchodní družstvo Habry, ve kterém konkrétní sledování probíhalo. Data byla vyhodnocena a dána do přehledných tabulek a grafů pomocí programu MS Excel. Dle výsledků je zřejmé, že složení a množství mléka je ovlivňováno pořadím a stádiem laktace. Například bylo zjištěno, že v konkrétním zemědělském podniku dosahovaly nejvyšší mléčné užitkovosti dojnice na druhé laktaci.
Zhodnocení mléčné užitkovosti dojnic holštýnského a českého strakatého skotu chovaného v podmínkách jednoho podniku
Rásochová, Eva
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením mléčné užitkovosti dojnic českého strakatého a holštýnského skotu chovaného v podmínkách jednoho podniku. V literárním přehledu bylo charakterizováno plemeno českého strakatého skotu a holštýnského skotu, zejména jeho historie, obecná charakteristika a chovný cíl a plemenný standard. Popsána byla i mléčná žláza, mléko a jeho složení a kontrola mléčné užitkovosti. Praktická část popisuje charakteristiku konkrétního podniku, který se nachází v jižních Čechách v okrese Jindřichův Hradec. Byly zhodnoceny výsledky z kontrol užitkovosti od obou plemen za rok 2017. Z výsledků je patrné, že procentuální obsah mléčných složek (obsahu tuku, bílkovin a laktózy), je vyšší u českého strakatého plemene, naopak dojivost je vyšší u holštýnského plemene. Mléčná užitkovost je vyšší o 6,7 kg mléka za den u holštýnského skotu. Obsah tuku a bílkovin je vyšší u českého strakatého skotu shodně o 0,11 %.
Analýza vlivů působících na mléčnou užitkovost dojnic českého strakatého skotu v podmínkách konkrétního chovu
Řiháčková, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá analýzou vlivů působících na mléčnou užitkovost dojnic českého strakatého skotu v podmínkách konkrétního chovu. Bylo charakterizováno plemeno českého strakatého skotu a byl zhodnocen vliv teploty, pořadí a stádia laktace na dojivost. Literární přehled obsahuje historii a standard českého strakatého plemene. Podrobně byla popsána i mléčná užitkovost a vlivy, které na mléčnou užitkovost působí. Praktická část obsahuje charakteristiku konkrétního zemědělského podniku, nacházejícího se v Jihočeském kraji, kde sledování probíhalo. Byly zhodnoceny výsledky průměrných denních teplot z meteorologické stanice Studená poskytnuté EGÚ Brno a výsledky z kontroly užitkovosti. Z výsledků je patrné, že průměrná denní teplota má značný vliv na výši mléčné užitkovosti, stejně tak jako pořadí a stádium laktace. V letních měsících byla produkce mléka vyšší, ale obsah mléčných složek klesal. Krávy nadojily v prvních sto dnech laktace nejvíce mléka. Dále bylo zjištěno, že s pořadím laktace užitkovost narůstá.
Vliv ročního období a četnosti pastvy na produkci mléka a mléčných výrobků od krav holštýnského skotu ve vybraném podniku
Kulišťáková, Michaela
V této práci byl sledován vliv ročního období a četnosti pastvy na kvalitu mléka a mléčných výrobků holštýnského skotu. Pro získání výsledků byla použita data z kontroly užitkovosti za rok 2015 z farmy Z. P. Z. ve Valašské Bystřici. Dojnice byly rozděleny podle pořadí laktace do tří početně vyrovnaných skupin a to dojnice na 1., 2. a 3. až 6. laktaci. Byly sledovány odchylky v dojivosti v průběhu roku a v závislosti na pastvě. Dále také změna zastoupení dalších mléčných složek, především tuku a bílkovin, jak u jednotlivých skupin, tak celého sledovaného stáda. Z výsledků analýz vyplývá, že nejvyrovnanější dojivosti vykazovaly námi sledované dojnice v zimních měsících. Při příchodu a odchodu z pastvy jsme zaznamenali významné poklesy tuku a nádoje. V průběhu pastvy jsou výsledky značně rozkolísané, nejnižší dojivosti (24,65 kg) a obsahu tuku (3,67 %) bylo zaznamenáno v srpnu, což přisuzujeme vysokým průměrným denním teplotám. U bílkovin byla nejnižší průměrná hodnota celého stáda naměřena v měsíci únoru a srpnu (3,13 % a 3,14 %). Naopak nejvyšších hodnot bylo u nádoje zaznamenáno v měsíci lednu (32,25 kg), u tuku a bílkovin v prosinci (4,47 % a 3,37 %). Vliv ročního období na mléčné výrobky byl posuzován podle poptávky na trhu. Byla zaznamenána vyšší poptávka po sýrech a tvarohu v jarních měsících.
Vliv vnitřních činitelů na produkci a kvalitu mléka
Šťásek, Jan ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo sledování a vyhodnocení vlivu vnitřních činitelů na produkci a kvalitu mléka ve stádě montbeliardského skotu. Hypotéza byla, že zhoršené výsledky reprodukce negativně ovlivňují produkci mléka. Sběr dat proběhl na farmě Osičky zemědělského podniku Agrodružstvo Lhota pod Libčany za období od 1.1.2010 do 31.12.2015. Byl získán soubor 1 849 normovaných laktací ukončených v tomto období. Zdrojem dat k hodnocení mléčné užitkovosti, kvality mléka a reprodukčních ukazatelů byly karty plemenic, program Farmsoft od společnosti Farmtec využívaný k managementu stáda a výstupní data z kontrol užitkovosti prováděných společností Chovservis a.s. sídlící v Hradci Králové. Byl prokázán statisticky vysoce významný rozdíl (P<0,01) mezi 1. a všemi dalšími laktacemi u množství mléka, tuku a bílkoviny v kg za laktaci a obsahem tuku v % a mezi 1. a 5. a další laktací v % bílkoviny. Byl zaznamenán pozitivní vliv délky servis periody i délky mezidobí na množství mléka, tuku a bílkoviny v kg za laktaci na hladině významnosti P<0,001 a negativní vliv délky mezidobí na obsah bílkoviny v % (P<0,001). Dále byl zjištěn na hladině průkaznosti P<0,001 pozitivní vliv délky laktace na vyprodukované kilogramy mléka, tuku a bílkoviny. Množství tuku a bílkoviny také kladně ovlivňovala výše nadojeného mléka (P<0,001). Statisticky neprůkazný byl vliv výskytu mastitidy na produkci i na kvalitu mléka (P>0,05), na základě korelací však můžeme negativní vliv na procentuální obsah tuku a bílkoviny při větším výskytu mastitidy předpokládat. Vliv podílu krve plemene montbeliarde byl statisticky prokázán jen u množství mléka a bílkoviny v kg za laktaci, přesto ale čistokrevná zvířata vyšla nejlépe ve všech sledovaných ukazatelích mléčné produkce kromě procenta tuku. Z porovnání roků otelení vyplynulo, že stádo svou užitkovost každým rokem zvyšuje, kvalita mléka v podobě obsahu tuku v % se ale naopak snižuje. U měsíce otelení byl prokázán vliv na procento tuku a bílkoviny na hladině významnosti P<0,001, na množství nadojeného mléka (P<0,01) a množství vyprodukované bílkoviny v kg za laktaci (P<0,05). Hypotéza, že zhoršené výsledky reprodukce negativně ovlivňují produkci mléka, nebyla potvrzena. Byl sice zjištěn vliv ukazatelů reprodukce na produkci a kvalitu mléka, tento vliv byl ale pozitivním směrem. Negativní vliv byl prokázán pouze u vlivu délky mezidobí na obsah bílkoviny v %. Celkově lze úroveň stáda hodnotit jako velmi dobrou, přesto je mnoho produkčních i reprodukčních ukazatelů, které je třeba s ohledem na potenciál plemene zlepšovat.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.