|
|
Koncept průměrného spotřebitele v českém a evropském právu
Jedlinský, Jakub ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Práce se zabývá rolí institutu průměrného spotřebitele v nekalosoutěžním právu, konkrétně v reklamě a v označování. V textu je analyzováno pojetí konceptu průměrného spotřebitele v psaném právu a v judikatuře. Důraz je kladen na české a evropské právo, jsou však zmíněny i příklady řešení z jiných právních řádů. Kromě popisu situace a vývoje konceptu obsahuje práce i úvahy de lege ferenda. Zejména je kritizováno použití výrazu ‚spotřebitel', které autor nepovažuje v kontextu práva proti nekalé soutěži za příliš vhodné, neboť na rozdíl od smluvního práva zde spotřebitel nevystupuje jako subjekt, ale jako terč/oběť. Dále je napadán současný trend oslabování postavení spotřebitele a tedy rozšiřování možností reklamního přehánění/lhaní. Obecně je kritizována reklama jako taková a to zejména v tom smyslu, že spotřebiteli škodí a je tedy alibistické zaštiťovat se jím a hovořit o jeho ochraně. Co se týče klamavého označování, práce se zabývá praktickými dopady, které takové označování na spotřebitele, popř. soutěžitele, má. Vlastní metodikou dělí klamavé označení na propagační, nedostatečné a zastírací. Práce též řeší redefinované pojetí průměrného spotřebitele v prostředí vnitřního trhu Evropské unie. V neposlední řadě práce řeší procesní možnosti obrany spotřebitele proti nekalosoutěžnímu jednání....
|
|
|
Koncept průměrného spotřebitele v českém a evropském právu
Jedlinský, Jakub ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Práce se zabývá rolí institutu průměrného spotřebitele v nekalosoutěžním právu, konkrétně v reklamě a v označování. V textu je analyzováno pojetí konceptu průměrného spotřebitele v psaném právu a v judikatuře. Důraz je kladen na české a evropské právo, jsou však zmíněny i příklady řešení z jiných právních řádů. Kromě popisu situace a vývoje konceptu obsahuje práce i úvahy de lege ferenda. Zejména je kritizováno použití výrazu ‚spotřebitel', které autor nepovažuje v kontextu práva proti nekalé soutěži za příliš vhodné, neboť na rozdíl od smluvního práva zde spotřebitel nevystupuje jako subjekt, ale jako terč/oběť. Dále je napadán současný trend oslabování postavení spotřebitele a tedy rozšiřování možností reklamního přehánění/lhaní. Obecně je kritizována reklama jako taková a to zejména v tom smyslu, že spotřebiteli škodí a je tedy alibistické zaštiťovat se jím a hovořit o jeho ochraně. Co se týče klamavého označování, práce se zabývá praktickými dopady, které takové označování na spotřebitele, popř. soutěžitele, má. Vlastní metodikou dělí klamavé označení na propagační, nedostatečné a zastírací. Práce též řeší redefinované pojetí průměrného spotřebitele v prostředí vnitřního trhu Evropské unie. V neposlední řadě práce řeší procesní možnosti obrany spotřebitele proti nekalosoutěžnímu jednání....
|
host ::
RSS.