|
|
Komparace národních veřejných politik romské integrace ve střední Evropě
Tuzar, Vojtěch ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Společnostmi většiny evropských států, a především těch ze střední Evropy, zmítá vysoký výskyt sociálního a občanského vyloučení Romů. Životní situace značné části romské komunity je pro moderní sociální státy dlouhotrvající lidskoprávní výzvou. Od rozpadu bipolárního světa se s rozkvětem liberálních hodnot a rovnosti předpokládalo poměrně svižné začlenění Romů do většinové společnosti a s tím spojené odstranění neodůvodněných rozdílů v přístupu k veřejným službám. V posledních třiceti letech se všechny státy zasažené výraznou mírou exkluze romské menšiny pokouší řešit tuto citlivou problematiku širokým spektrem politik, ovšem bez relevantních a dlouhodobých dopadů. Předkládaná diplomová práce se zabývá národními veřejnými politikami v oblasti začleňování romské menšiny v Slovenské, Polské a České republice a Maďarsku v aktuální době. Stěžejním cílem práce je komparovat pomocí aplikace Teorie institucionalismus zaměřeného na aktéry a Modelu A-A-A národní politiky integrace zemí vybraných států střední Evropy. Výsledkem vědeckého bádání má být předložení přehledové srovnávací studie, která obecně odhalí paralely a diskrepance v přístupu států k vyloučení Romů a fungování integračních systémů. Práce je koncipována do dvou hlavních částí. V teoretické části je položen teoretický základní kámen práce,...
|
|
|
Komparace národních veřejných politik romské integrace ve střední Evropě
Tuzar, Vojtěch ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Společnostmi většiny evropských států, a především těch ze střední Evropy, zmítá vysoký výskyt sociálního a občanského vyloučení Romů. Životní situace značné části romské komunity je pro moderní sociální státy dlouhotrvající lidskoprávní výzvou. Od rozpadu bipolárního světa se s rozkvětem liberálních hodnot a rovnosti předpokládalo poměrně svižné začlenění Romů do většinové společnosti a s tím spojené odstranění neodůvodněných rozdílů v přístupu k veřejným službám. V posledních třiceti letech se všechny státy zasažené výraznou mírou exkluze romské menšiny pokouší řešit tuto citlivou problematiku širokým spektrem politik, ovšem bez relevantních a dlouhodobých dopadů. Předkládaná diplomová práce se zabývá národními veřejnými politikami v oblasti začleňování romské menšiny v Slovenské, Polské a České republice a Maďarsku v aktuální době. Stěžejním cílem práce je komparovat pomocí aplikace Teorie institucionalismus zaměřeného na aktéry a Modelu A-A-A národní politiky integrace zemí vybraných států střední Evropy. Výsledkem vědeckého bádání má být předložení přehledové srovnávací studie, která obecně odhalí paralely a diskrepance v přístupu států k vyloučení Romů a fungování integračních systémů. Práce je koncipována do dvou hlavních částí. V teoretické části je položen teoretický základní kámen práce,...
|
|
|
Kulturní kompetence sester v ordinacích praktického lékaře
ŠVANCÁROVÁ, Anna
Diplomová práce na téma: "Kulturní kompetence sester v ordinacích praktického lékaře" měla za cíl zmapovat úroveň kulturních kompetencí u sester v ordinacích praktických lékařů pro dospělé. V návaznosti na stanovený cíl byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jaká je míra kulturních kompetencí u sester v ordinacích praktických lékařů pro dospělé? Které kulturní výzvy jsou přítomné u sester v ordinacích praktických lékařů pro dospělé? Teoretická část práce se zprvu zaměřuje na globalizaci a migraci. Zabývá se některými důvody migrace, popisuje situaci v České republice a poskytuje informace o vývoji počtu cizinců, kteří zde žijí. Vysvětluje základní pojmy z oblasti transkulturního ošetřovatelství. Popisuje hlavní modely, které se zabývají kulturrními kompetencemi, kulturně ohleduplnou a uzpůsobenou péči a teorií transkulturního ošetřovatelství. Jedna z kapitol se zaměřuje na transkulturní rysy minorit a náboženství, které se v České republice vyskytují nejvíce. Dále popisuje sestru v ordinaci praktického lékaře, popisuje a vysvětluje její kulturní kompetence. A v neposlední řadě se zabývá jejími komunikačními dovednostmi v ordinaci PL. Základem pro dosažení stanoveného cíle byla kvalitativní výzkumná metoda v zařízeních primární péče, která byla součástí výzkumného grantového projektu číslo GAJU 046/2021S, který je realizován za finanční podpory Grantové agentury Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Sběr dat byl uskutečněn za využití polostrukturovaného rozhovoru. Obsahoval dvacet otázek, které byly doplněny vhodnými podotázkami. Výzkumný soubor tvořily sestry, které pracují v ordinacích praktického lékaře pro dospělé a mají zkušenost s péčí o pacienty odlišných minorit. Po předchozím informování dotazovaných a s jejich souhlasem, byly rozhovory zaznamenávány formou zvukového záznamu. Pouze u jedné informantky byly získané informace zaznamenávány písemnou formou na papír. Zvukové záznamy byly následně přepsány do písemné formy a zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou "tužka - papír". Všechny informantky byly ujištěné o naprosté anonymitě. Výsledky výzkumného souboru jsou prezentovány v podobě 4 kategorií, které jsou následně rozděleny na další podkategorie. Ty jsou v práci přehledně schématicky znázorněny. Jednotlivé kategorie se snaží odpovídat na výzkumné otázky této diplomové práce. Práce nám poskytuje komplexní pohled na kulturní kompetence sester v ordinacích praktického lékaře. Z výsledků vyplývá jaké kulturní kompetence sestry zastávají, zda si tyto kompetence vůbec uvědomují, do jaké míry mají znalosti o specifikách jednotlivých kultur, zvláště těch, se kterými se setkávají a v neposlední řadě jak dokážou s pacienty odlišné kultury komunikovat a s jakými komunikačními bariérami mají zkušenost. Výsledky výzkumu mohou posloužit k využití při výuce nelékařských zdravotnických pracovníků a studentů na ZSF JU v Českých Budějovicích. Vzdělávací část může vést k vytvoření principů a směrnic kulturně kompetentní ošetřovatelské péče. Přípravu sester na poskytování ošetřovatelské péče pro pacienty z odlišné kultury anebo podobné kultury v ambulantní péči na území České republiky mohou zefektivnit nové principy z výzkumu.
|
|
|
Sestra z minoritní společnosti v českém zdravotnictví
KARTÁKOVÁ, Nikola
V této bakalářské práci se budeme zabývat problematikou sester z minoritních skupin. Teoretická část se věnuje obecně transkulturnímu ošetřovatelství, ale také dalším důležitým tématům, která souvisí přímo se sestrami z minoritních skupin. V empirické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, s jakými problémy se potýkají sestry z minoritní společnosti v českém zdravotnictví. Druhým cílem bylo zjistit, jaký postoj zaujímají pacienti k sestře z minoritní společnosti. Na základě stanovených cílů pak byly zvoleny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťuje, jaké problémy vnímá sestra z minoritní společnosti v rámci svého pracoviště? Jako druhá byla zvolena otázka, jaké problémy v komunikaci vnímá sestra z minoritní společnosti ve vztahu k pacientům? Třetí výzkumná otázka se ptá, jak pacient vnímá skutečnost, že ho ošetřuje sestra z minoritní společnosti? Poslední otázkou bylo zjišťováno, jaké problémy v komunikaci vnímá pacient ve spolupráci se sestrou z minoritní společnosti? Pro zpracování empirické části byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu, konkrétně prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, které byly prováděny se sestrami z minoritních skupin. To jsou osoby odlišné národnosti či náboženského vyznání, pracující v českém zdravotnictví. Dále byly rozhovory realizovány s pacienty, kteří se setkali s péčí sester z minoritních skupin. Informantů bylo v případě sester šest, pacientů pak pět. U sester byla tedy kritériem výběru odlišná národnost či náboženské vyznání. U pacientů se muselo jednat o osoby, které se alespoň jednou v životě setkaly s péčí sestry z minoritní společnosti. Na základě provedených rozhovorů pak proběhla analýza dat a výsledky byly dále rozpracovány na jednotlivé kategorie. Ze získaných výsledků vyplynulo, že hlavním problémem ve spolupráci sester odlišné národnosti a českých pacientů, je špatná komunikace. Dále jsme zjistili, že sestry cizinky jsou v českém zdravotnictví velice spokojeny, a kromě jazykové bariéry žádné výrazné problémy nevnímají. Jako menší potíže uvedly pouze dokumentaci či přístroje, na které nejsou zvyklé. Dále bylo také zjištěno, že pacienti mají na sestry z minoritních skupin spíše pozitivní názor a opět kromě špatné komunikace nevnímají žádné výrazné potíže. Komunikace je však ve zdravotnictví absolutním základem a naším výzkumem bylo zjištěno, že pokud sestra nedokáže efektivně komunikovat, pacient je nespokojen, sestře dostatečně nedůvěřuje a její péči může i odmítnout.
|
|
| |
|
|
Regional identity: The Role of the Czech Republic and Poland in maintaining Sorbian identity
BARÇON, Maëla
This master thesis focuses on the Sorbs, a small Slavic minority living in Lusatia, Germany. The Sorbs are only 60 000, and their identity is currently threatened. This research aims at knowing to what extent the Czech Republic and Poland, as Slavic neighbours, can help the Sorbs maintain their identity. 6 semi-structured interviews were conducted with Sorbian, Czech, and Polish people. Several topics were addressed: the Sorbian identity, the personal experiences with the Czech Republic and Poland, the Sorbian-Czech and Sorbian-Polish relations as well as the Sorbs' relations with Germany. The results show that Sorbian identity is highly threatened and provide a state of play of the current Sorbian-Czech and Sorbian-Polish relations. Finally, the role that the Czech Republic and Poland could have in maintaining Sorbian identity in the coming years was discussed.
|
|
|
Problematika výživy pacientů z vybraných národnostních a náboženských minorit ve zdravotnickém zařízení
BRŮŽOVÁ, Daniela
V současné době se stále více setkáváme s jedinci, kteří přicházejí z jiných zemí, vyznávají jiná náboženství, mají své vlastní hodnoty a jejich kultura je od té většinové rozdílná. Tito jedinci mají svá specifika i v oblasti stravování. Pokud stojí jídlo na samotných základech Maslowovy hierarchie potřeb, jedná se o základní aspekt lidské existence. Cílem moderního ošetřovatelství je poskytovat jedincům kulturně specifickou péči prostřednictvím kulturně vhodných způsobů tak, aby odpovídala kulturním hodnotám, přesvědčením a životním zvyklostem jednotlivce nebo skupiny. Cílem diplomové práce bylo zmapovat problematiku výživy pacientů z vybraných národnostních a náboženských minorit ve zdravotnických zařízeních. Empirická část práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor, který byl uskutečněn se zástupci minorit (Romové, Vietnamci, vyznavači islámu a vyznavači pravoslaví), dále se zástupci z řad všeobecných sester a nutričních terapeutů. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zástupci z řad romské a vietnamské minority mají v průběhu hospitalizace minimální požadavky na stravování. Nároky vyznavačů pravoslaví jsou závislé na jejich míře dodržování půstů. Zástupci z řad vyznavačů islámu kladou na stravování v nemocničních zařízeních největší nároky. Výrazné rozdíly ve způsobu stravování lze nalézt i mezi zástupci uvnitř jedné minority. Výrazná většina probandů nebyla při hospitalizaci dotázána na stravovací specifika plynoucí z jejich kultury ani na stravovací zvyklosti jich jakožto jedinců. Toto tvrzení nám potvrdily i všeobecné sestry, kdy nám několik probandů uvedlo, že se pacientů na jejich stravovací specifika nedotazuje. Z výsledků rozhovorů se zástupci z řad všeobecných sester lze vyčíst značné nedostatky již v samotných znalostech transkulturního ošetřovatelství. Probandi z řad všeobecných sester jmenovali velice málo kultur, se kterými se v průběhu své praxe setkávají. Stejně tak bylo z rozhovorů s nutričními terapeuty patrné, že ani oni se nesetkávají s velkou kulturní rozmanitostí pacientů. Zde se nám naskytla otázka, zda je ošetřovatelská anamnéza získávána sestrami správným způsobem a zda jsou v jejím průběhu zachyceny stravovací zvyklosti pacientů. Míra spolupráce mezi všeobecnými sestrami a nutričními terapeuty byla hodnocena zástupci z obou těchto výzkumných souborů kladně. Výstupem této diplomové práce je edukační materiál určený pro sestry, který by je měl seznámit se specifiky v oblasti výživy při poskytování péče vybraným minoritám.
|
|
|
"We're here, we're queer, get used to it!" Reprezentace charakteristických problémů LGBTQ komunity v televizní seriálové produkci po roce 2000
SKALÁK, Pavel
Diplomová práce se soustředí na vybrané specifické problémy, se kterými se setkávají LGBTQ osoby (lesby, gayové, bisexuálové, transsexuálové a jiné queer osoby) kvůli své odlišné neheteronormativní sexuální a genderové identitě. Pozornost je věnována konkrétně otázkám diskriminace, stereotypizace, uzavření partnerského svazku (manželství vs registrované partnerství), rodičovství, přisuzované promiskuity a problematiky HIV / AIDS. Autor se na fikční seriálové tvorbě vysílané mezi lety 2000-2021, která se zaobírá queer tématy a obsahuje v hlavních nebo vedlejších rolích LGBTQ postavy, zaměřuje na způsoby zobrazení těchto postav a reflexi vybraných problémů, které kvůli své identitě zažívají. V zahraničních seriálech jako např. Glee, Taková moderní rodinka (Modern Family), Holky za mřížemi (Orange Is the New Black), Pose, Výstřední společnost (Tales of the City), Sexuální výchova (Sex Education), Politik (The Politician), Byl by to hřích (It's a Sin) a v českých seriálech Ulice a MOST! jsou analyzovány způsoby, jakým seriál prezentuje LGBTQ postavy, v jakém diskurzu se o nich hovoří a jaký vliv mohou mít tato zobrazení na většinového heterosexuálního cisgender diváka. V práci je rovněž zpracován přehled nejběžnějších narativních archetypů LGBTQ postav objevujících se v mediální produkci. Ty jsou taktéž doplněny o příklady postav ze seriálů posledních 20 let. Skrze kritickou analýzu vybraných seriálů a jejich recepce se autor práce snaží poukázat na důležitost zobrazování osob s odlišnou sexuální a genderovou identitou a vliv této televizní reprezentace na vytváření názorů a postojů vůči LGBTQ osobám.
|
|
|
Život indické komunity v Česku
Kohoutová, Magdaléna ; Géla, František (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
V praktické části této práce jsem pod názvem Život indické komunity v Česku dokumentovala každodennost několika zástupců této národnosti. Mým cílem bylo přiblížit, jak a proč tu tato velmi drobná menšina žije. Ve fotoknize, která z této snahy vzešla, jsem zachytila, jak se v jejich životech střetává východní a západní svět. Teoretická část této práce se věnuje žurnalistické fotografii, konkrétně fotoreportáži a dokumentární fotografii. Tyto dva žánry jsou si velmi blízké, dokonce se v mnohém překrývají. Určím proto, v čem spočívají rozdíly mezi nimi. Další kapitoly už se dotýkají praktické části mé práce. Popíšu, jak ve fotodokumentu pracovat se zobrazením cizích kultur. Na pomoc si vezmu postkolonialistickou teorii a její chápání vztahů mezi západní civilizací a zbytkem světa. Následně přiblížím práci několika současných českých fotografů, zabývajících se s cizími kulturami. Podívám se na jejich styl snímání a zvlášť se zaměřím na jejich chápání mezikulturního měřítka jejich práce.
|
|
| |
host ::
RSS.