|
|
Pomístní jména na Týnecku
Breburdová, Tereza ; Nedvědová, Blanka (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Martina (oponent)
Cílem této práce je shromáždit, roztřídit a analyzovat současná pomístní jména spadající do katastrů obcí Týnec nad Sázavou a Bukovany. Teoretická část práce se zabývá představením pomístních jmen z obecného pohledu, není opomenuta ani samostatná kapitola o zkoumaném území. Praktická část je založena na sběru současných pomístních jmen a jejich následném třídění. Data byla získána excerpcí katastrálních map, soupisů pomístních jmen a vlastním terénním výzkumem. Jednotlivá pomístní jména byla abecedně seřazena a popsána z hlediska lokalizace, druhu, způsobu tvoření a motivace. Pomístní jména jsou následně podrobena Šmilauerově významové klasifikaci a třídění podle druhu a způsobu tvoření. V závěru praktické části jsou pomístní jména porovnána s jejich komunikačními variantami.
|
|
|
Proměny symbolické vrstvy krajiny: analýza pomístních a místních jmen na starých mapách města Jičín a jeho blízkého okolí
Dařílek, Petr ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá pomístními a místními jmény v krajině jakožto součásti paměti krajiny. Krajina se skládá z mnoha vrstev, jednou z nich je i vrstva symbolická. Tu tvoří i toponyma, která dokáží nejen ovlivnit, jak konkrétní krajinu vnímáme, ale zároveň jsou nositeli mnoha různorodých informací o krajině nebo o dobách dávno minulých. Cílem této práce je analyzovat pomístní a místní jména v krajině Jičína a jeho blízkého okolí na starých mapách a získat informace o tom, jak se vyvíjí krajinná jména na mapách v uplynulém čtvrt tisíciletí. V této práci se dozvíme, jaká jména jsou stabilní kostrou jičínské krajiny a zdali jsou jména konstantní, nebo se naopak mění a do jaké míry můžeme zaznamenat jejich úbytek.
|
|
|
Česká dialektologie - současný stav a výhledy
Šimečková, Marta
Příspěvek se zabývá současným stavem české dialektologie. Zaměřuje se na hlavní práce z oboru, např. Český jazykový atlas, Slovník nářečí českého jazyka nebo Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Naznačeny jsou také možnosti budoucího výzkumu.\n
|
|
|
Pomístní jména v katastru obce Lány
Hurdová, Alena ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Práce podává analýzu pomístních jmen v katastru i za hranicemi katastru obce Lány na Rakovnicku, která je založená jednak na soupisech pomístních jmen pro Lány, Lánskou oboru a Vašírov z 60. let 20. století, jednak na vlastním terénním sběru. Analýza jmen vychází jak z motivace, tak ze struktury jednotlivých jmen. Jako východisko slouží stati V. Šmilauera (1972) a M. Majtána (1973). Naznačena je však i možnost aplikovat na daný materiál klasifikaci modelovou (srov. Šrámek 1999, Pleskalová 1992). Důležitou součástí práce je porovnání soupisů z 40. a 60. let se současným stavem užívání pomístních jmen. Na základě této části je vytvořen i nový soupis pomístních jmen.
|
|
|
K motivaci moravských a slezských anoikonym vzniklých z apelativa kámen
Šimečková, Marta
Příspěvek se zabývá motivací moravských a slezských pomístních jmen odvozených od substantiva kámen, např. Kameňák (anoikonymum vzniklé připojením sufixu-ák ke sledovanému odvozovacímu základu), Kamenice (s vydělitelným sufixem -ice), Kamenička (se sufixem -ička). Byla shledána řada motivací podmiňujících vznik analyzovaných jmen, jako nejčastější se ukázal typ půdy a lokace (zvláště rozšířeno u předložkových jmen, např. Mezi kamencem, Na kamenici). Ostatní motivace jsou řídké: motivace konkrétním kamenem jakožto výrazným krajinným prvkem, materiálem užitým při stavbě nebo výskytem lomu v místě. Stav je tu odlišný od frekvence zjištěné u nederivovaných anoikonym, popř. anoikonym s plurálovou formou základového slova Kameny, u nichž se výrazněji projevila motivace konkrétním kamenem v místě. V některých případech je složité odhadnout motivační impuls, výklad jmen je navíc někdy znesnadněn působením lidové etymologie, proto je nutné zapojit do výzkumu mj. práci se starými archiváliemi, zvláště mapami.
|
|
| |
|
|
K několika nářečním pojmenováním živočichů v pomístních jménech
Konečná, Hana
Pomístní jména představují významný jazykový materiál pro studium nářečí. V článku jsme se zaměřili na ta pomístní jména, která souvisejí s nářečními výrazy pro mravence, vrabce a čápa. I z těchto několika příkladů srovnání apelativních a propriálních areálů je zřetelná propojenost onomastiky a dialektologie.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.