|
|
Energetické posouzení spotřeby energií ve výrobním podniku
Miča, Martin ; Kracík, Petr (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce je posouzení energií v areálu firmy Uniman Engliš. Diplomová práce nejprve pojednává o popisu možnosti využití tepelného čerpadla pro různé principy. Následně popisuje geotermální energii a možnost využití důlní (balastní) vody v areálu firmy Uniman Engliš. Diplomová práce dále popisuje jednotlivé varianty návrhu pro využití důlní vody a revitalizaci výrobních hal. Tyto návrhy jsou navrženy a posouzeny z hlediska výroby tepelné energie pomocí tepelného čerpadla. V poslední části je zpracován energetický audit pro vybrané varianty řešení.
|
|
|
Stanovení radionuklidů ve vodách a kalech
Bílek, Jiří ; Holubová, Zuzana (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce byla vypracována pro DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka. Literární rešerše obsahuje popis ionizujícího záření, přírodních radionuklidů, těžby uranové rudy a ložisek; Běstvina a Licoměřice. Experimentální část práce zahrnuje odběr vzorků, jejich analýzu a zhodnocení obsahu vybraných radionuklidů ve dvou zvolených lokalitách. Obsah uranu a radia v kalech z čistíren důlních vod se stanovuje jednou ročně externí laboratoří, za použití polovodičové gamaspektrometrické analýzy (GSA). Stanovení obou radionuklidů ve vodách, ve zmíněných lokalitách se provádí ve středisku zkušebních laboratoří (SZLAB) v Dolní Rožínce. Aktivita uranu i radia v důlních vodách z ložiska Běstvina bývá pod mezí stanovitelnosti. Kaly z Běstviny, dle výsledků externí laboratoře, běžně vykazují aktivitu obou radionuklidů. Cílem práce je ověřit jinou metodou obsah radionuklidů v kalech z ČDV Běstvina. Jako srovnávací metoda bylo vybráno stanovení uranu pomocí UV-VIS spektrofotometrie s dělením na silikagelu. Lokalita Licoměřice byla vybrána jako srovnávací. Dodatkovou metodou pro stanovení koncentrace uranu byla zvolena ICP MS. Pro stanovení radia byla zvolena radiochemická metoda se scintilátorem ZnS(Ag).
|
|
|
Vliv těžební činnosti na životní prostředí z hlediska ekotoxikologie
Kociánová, Sabina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem těžební činnosti na životní prostředí se zaměřením na ekotoxikologii. V první řadě byla v práci soustředěna pozornost na celkový dopad těžby uhlí na životní prostředí. Důkladněji práce pojednává o důlních vodách, jejich vzniku a negativních účincích zejména na akvatický ekosystém. V této souvislosti jsou v práci uvedené příklady ekotoxikologického hodnocení tzv. kyselých důlních vod. Rovněž je zde zmíněn legislativní rámec související s problematikou ochrany životního prostředí před důsledky těžební činnosti a tématika věnující se rekultivacím postižených oblastí.
|
|
|
Kritické zhodnocení vybraných metod stanovení síranů ve vodách
Havelková, Ludmila ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Obsahem této práce bylo zhodnocení a optimalizace metod pro stanovení síranů ve vodném prostředí s aplikací na různé typy vod. Ke stanovování síranů byly využity dva rozdílné postupy, turbidimetrický a volumetrický. U turbidimetrického stanovení byly optimalizovány podmínky pro stanovení síranů v rozsahu 0 – 20 mg.l-1. Pro stabilizaci koloidu byl využit glycerin, samotné vysrážení síranů bylo provedeno ve formě BaSO4. Z volumetrických metod byla použita titrace na dithizon jako indikátor při použití Pb(NO3)2 jako odměrného činidla. Dále indikátor bromsulfonazo III, který byl použit pro stanovení síranů pomocí odměrných roztoků Ba(ClO4)2 a BaCl2. Všechna volumetrická stanovení probíhala v kyselém prostředí. Při studiu interferencí iontů na jednotlivé titrace byl zjištěn podstatný vliv Ca2+, Mg2+ a Fe3+, které bylo nutno oddělit na iontoměničích. Výše uvedené ionty neruší turbidimetrické stanovení síranů.
|
|
|
Vliv povrchové těžby uhlí na kvalitu povrchové vody
Hurychová, Renata ; Přikryl, Ivo (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jak moc se liší tekoucí důlní voda od vody, která není ovlivněna povrchovou těžbou uhlí. Byla soustředěna a vyhodnocena literatura na toto téma a otázka byla též studována v samostatném projektu zabývajícím se povrchovými a důlními vodami Sokolovska. Bylo odebráno 17 vzorků tekoucích vod z toků různě zasažených těžbou uhlí, u nichž bylo stanoveno: pH, vodivost, acidita, alkalita, tvrdost a obsah dusičnanů, dusitanů, amonných iontů, fosforečnanů, železa, chloridů, vápníku a manganu. Tato data byla porovnána mezi skupinami vzorků s různým stupněm zasažení těžbou. Naměřené hodnoty byly porovnávány s dříve publikovanými hodnotami i z jiných lokalit (odborné články, diplomové práce, apod.).
|
|
|
Energetické posouzení spotřeby energií ve výrobním podniku
Miča, Martin ; Kracík, Petr (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce je posouzení energií v areálu firmy Uniman Engliš. Diplomová práce nejprve pojednává o popisu možnosti využití tepelného čerpadla pro různé principy. Následně popisuje geotermální energii a možnost využití důlní (balastní) vody v areálu firmy Uniman Engliš. Diplomová práce dále popisuje jednotlivé varianty návrhu pro využití důlní vody a revitalizaci výrobních hal. Tyto návrhy jsou navrženy a posouzeny z hlediska výroby tepelné energie pomocí tepelného čerpadla. V poslední části je zpracován energetický audit pro vybrané varianty řešení.
|
|
|
Stanovení radionuklidů ve vodách a kalech
Bílek, Jiří ; Holubová, Zuzana (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce byla vypracována pro DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka. Literární rešerše obsahuje popis ionizujícího záření, přírodních radionuklidů, těžby uranové rudy a ložisek; Běstvina a Licoměřice. Experimentální část práce zahrnuje odběr vzorků, jejich analýzu a zhodnocení obsahu vybraných radionuklidů ve dvou zvolených lokalitách. Obsah uranu a radia v kalech z čistíren důlních vod se stanovuje jednou ročně externí laboratoří, za použití polovodičové gamaspektrometrické analýzy (GSA). Stanovení obou radionuklidů ve vodách, ve zmíněných lokalitách se provádí ve středisku zkušebních laboratoří (SZLAB) v Dolní Rožínce. Aktivita uranu i radia v důlních vodách z ložiska Běstvina bývá pod mezí stanovitelnosti. Kaly z Běstviny, dle výsledků externí laboratoře, běžně vykazují aktivitu obou radionuklidů. Cílem práce je ověřit jinou metodou obsah radionuklidů v kalech z ČDV Běstvina. Jako srovnávací metoda bylo vybráno stanovení uranu pomocí UV-VIS spektrofotometrie s dělením na silikagelu. Lokalita Licoměřice byla vybrána jako srovnávací. Dodatkovou metodou pro stanovení koncentrace uranu byla zvolena ICP MS. Pro stanovení radia byla zvolena radiochemická metoda se scintilátorem ZnS(Ag).
|
|
|
Kritické zhodnocení vybraných metod stanovení síranů ve vodách
Havelková, Ludmila ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Obsahem této práce bylo zhodnocení a optimalizace metod pro stanovení síranů ve vodném prostředí s aplikací na různé typy vod. Ke stanovování síranů byly využity dva rozdílné postupy, turbidimetrický a volumetrický. U turbidimetrického stanovení byly optimalizovány podmínky pro stanovení síranů v rozsahu 0 – 20 mg.l-1. Pro stabilizaci koloidu byl využit glycerin, samotné vysrážení síranů bylo provedeno ve formě BaSO4. Z volumetrických metod byla použita titrace na dithizon jako indikátor při použití Pb(NO3)2 jako odměrného činidla. Dále indikátor bromsulfonazo III, který byl použit pro stanovení síranů pomocí odměrných roztoků Ba(ClO4)2 a BaCl2. Všechna volumetrická stanovení probíhala v kyselém prostředí. Při studiu interferencí iontů na jednotlivé titrace byl zjištěn podstatný vliv Ca2+, Mg2+ a Fe3+, které bylo nutno oddělit na iontoměničích. Výše uvedené ionty neruší turbidimetrické stanovení síranů.
|
|
|
Vliv těžební činnosti na životní prostředí z hlediska ekotoxikologie
Kociánová, Sabina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem těžební činnosti na životní prostředí se zaměřením na ekotoxikologii. V první řadě byla v práci soustředěna pozornost na celkový dopad těžby uhlí na životní prostředí. Důkladněji práce pojednává o důlních vodách, jejich vzniku a negativních účincích zejména na akvatický ekosystém. V této souvislosti jsou v práci uvedené příklady ekotoxikologického hodnocení tzv. kyselých důlních vod. Rovněž je zde zmíněn legislativní rámec související s problematikou ochrany životního prostředí před důsledky těžební činnosti a tématika věnující se rekultivacím postižených oblastí.
|
|
|
Vodní a mokřadní lokality v povodí jezera Medard.
FAFÍLKOVÁ, Veronika
Sledovala jsem chemické ukazatele povrchových vod mokřadů a vodních toků v blízkém okolí jezera Medard (nově napouštěná zbytková jáma po těžbě hnědého uhlí). K popisu vlastností povrchových vod byly použity fyzikálně chemické a biologické ukazatele vod. Zjištěné hodnoty byly porovnány s hodnotami běžných povrchových vod v České republice. Dále byla zhodnocena kvalita vod a určení eutrofizace. A také bylo porovnáno chemické složení v prostoru a čase. Nejdůležitějším zjištěním je vysoká variabilita vod na relativně malém území. A také, že zkoumané povrchové vody převážně nemají typické vlastnosti kyselých důlních vod. Zájmové lokality jsou charakteristické vysokými hodnotami rozpuštěných látek ve vodě. Z aniontů jsou problémové především vysoké koncentrace síranů. U kationtů jsou problémové vysoké koncentrace rozpuštěných kovů: Na, Ca, Mg, Zn, Mn a Fe.
|
host ::
RSS.