|
|
Vliv různých zdrojů dusíkatých látek na užitkovost a metabolismus dojnic
Lužová, Veronika
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení úrovně výživy dojnic ve vybraném zemědělském podniku s následným experimentem v podobě změny zastoupení sóji, řepky a slunečnice v bílkovinném koncentrátu, který je součástí krmné dávky dojnic. Experiment se konal v Bohuňovicích s.r.o. v roce 2022, kde byla krmná dávka upravena na čtyři měsíce v podobě změny složení bílkovinného koncentrátu (před změnou 60 % zastoupení sójového a 30,8 % řepkového extrahovaného šrotu a po změně 45,8 % řepkového, 30 % sójového a 15 % slunečnicového extrahovaného šrotu). Sledování bylo zaměřeno na dojnice v první fázi laktace, kde každý měsíc byla zhodnocena dojivost a vybrané složky mléka. Následně byl zhodnocen vliv změny krmné dávky na užitkovost dojnic a vybrané složky mléka. Dále byly zhodnoceny ekonomické ukazatele upravené krmné dávky. Během sledovaného období bylo zjištěno, že krmná dávka odpovídala potřebám živin u dojnic v první fázi laktace, ale v letních měsících vykazovala nedostatek dusíkatých látek a energie. Průměrná denní dojivost se na konci sledovaného období mírně neprůkazně snížila, ale upravená krmná dávka neměla průkazný vliv na užitkovost dojnic. Dále bylo zjištěno, že upravená krmná dávka má statisticky průkazný vliv na zvýšení obsahu tuků, bílkovin, močoviny a volných mastných kyselin v mléce. Z výsledků vyplynulo, že upravená krmná dávka měla optimální množství energie a dusíkatých látek a že po zvýšení podílu řepky, snížení podílu sóji a zařazením slunečnicového extrahovaného šrotu zajišťovala krmná dávka vyrovnanější obsah dusíkatých látek, hodnocený dle koncentrace močoviny v mléce, a došlo ke zvýšení hlavních složek mléka (bílkovina, tuk).
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti dojnic českého strakatého skotu v průběhu roku ve vybraném chovu
Čurda, Jaroslav
Cílem této bakalářské práce byla analýza mléčné užitkovosti u dojnic českého strakatého skotu v průběhu jednoho kalendářního roku ve vybraném chovu. Za tímto účelem bylo provedeno 12 měření v jednotlivých měsících, kdy mezi sledované parametry patřila fáze laktace (dny), pořadí laktace (n), dojivost (kg mléka) a složky v mléce, konkrétně tuk (%) a bílkovina (%). Z výsledků je patrné, že vliv ročního období mělo průkazný vliv na množství nadojeného mléka (kg) a na složky v mléce (tuk, bílkovina). Nejvyšší denní užitkovosti dosahovaly dojnice v jarních měsících a nejnižší v podzimních a zimních měsících (P < 0,01). Nejvyššího obsahu tuku a bílkoviny bylo dosaženo v podzimních a zimních měsících (P < 0,01). Vliv pořadí laktace na mléčnou užitkovost byl vysoce průkazný. Nejvyšší mléčnou užitkovost dojnice dosahovaly na 3. laktaci. Nejvyššího obsahu tuku, bílkoviny a laktózy bylo dosaženo na 1. laktaci (P < 0,01). Vliv fáze laktace na mléčnou užitkovost byl statisticky průkazný, kdy nejvyšší dojivost byla dosažena v prvních 100 dnech laktace. Nejnižší pak ve 301 a více dnech. Obsah sledovaných mléčných složek (tuk, bílkovina) byl nejvyšší ve 301 a více dnech (P < 0,01).
|
|
|
Analýza délky struků u českého strakatého skotu
Sečkař, Jan
Tato diplomová práce se zabývá analýzou délky struků u prvotelek českého strakatého skotu. Naměřená délka struků je zde vyhodnocena a vztažena k ostatním vybraným ukazatelům exteriéru a mléčné užitkovosti ve vybrané skupině prvotelek. V práci jsou taktéž porovnány hodnoty naměřených délek struků s odhadovanými hodnotami bonitéra z oficiálního hodnocení exteriéru prvotelek. V souvislosti s délkou struků je zde provedena analýza využívaných býků a linií v plemenitbě. Měřeno bylo 121 prvotelek. Průměrná délka zadních struků byla 3,4 cm a předních struků 4,52 cm. Naměřené hodnoty byly statisticky průkazně odlišné oproti oficiálnímu odhadu délky struků, bonitérem uváděné délky struků byly v průměru o 0,24 cm vyšší. Taktéž lze konstatovat, že přední struky byly v průměru o 1,2 cm delší než zadní struky. Korelace mezi délkou předních a délkou zadních struků byla 0,73. Nebyl pozorován statisticky průkazný vliv výše mléčné užitkovosti na délku předních i zadních struků. Na druhou stranu byl pozorován statisticky průkazný vliv efektu otce (p <0,01) na délku předních struků. Také obvod hrudníku měl statisticky průkazný (p <0,05) vliv na délku předních i zadních struků. Dojnice s větším obvodem hrudníku měly delší struky. Závěrem lze konstatovat, že mléčná užitkovost nesouvisí s délkou struků, jako zásadní se ukazuje vliv otce, tedy farmář může řešit problematiku krátkých struků ve svém stádě zejména využitím vhodných býků s ohledem na plemennou hodnotu pro délku struků.
|
|
|
Nové trendy v konzervaci objemných krmiv a jejich vliv na produkci mléka dojnic
DOUBEK, Martin
Kravské mléko hraje důležitou roli v lidské výživě a je jedním z hlavních produktů mlékárenského průmyslu. Jeho složení se mění v reakci na různé faktory včetně píce. Kvalita objemného krmiva je jedním z důležitých aspektů pro výživu a zdraví dojnic a samotnou mléčnou užitkovost. Cílem diplomové práce bylo posoudit dvě objemná krmiva, a to travní senáž a žitnou senáž, a jejich vliv na mléčnou užitkovost. Spolu s mléčnou užitkovostí se posuzovalo množství bílkovin a tuku v mléce. Porovnávány byly krmné dávky v podniku VOD Kadov v průběhu čtyř let. Na základě doložených dat od podniku VOD Kadov nebyl dle statistických výpočtů potvrzen vliv žitné senáže (p 0,05) na zvýšení dojivosti a nebyl prokázán ani vliv na množství tuku v mléce (p 0,05). Statistickým výpočtem byl prokázán vliv žitné senáže na množství bílkovin v mléce (p 0,05). Z výsledků vyplývá, že zkrmování kvalitní travní senáže nebo kvalitní žitné senáže nemají samostatně vliv na mléčnou užitkovost ani na obsah tuku. Žitná senáž je vhodnou náhradou travní senáže v krmné dávce.
|
|
|
Vliv onemocnění paznehtů na produkční výkonnost skotu
KLABOUCHOVÁ, Taťána
Onemocnění paznehtů je jednou z nejčastějších poruch zdraví vysokoprodukčních dojnic a limituje výkonnost a zdravotní stav zvířat držených ve stájích. Cílem práce bylo vyhodnotit výskyt onemocnění paznehtů a jeho vliv na mléčnou užitkovost krav v konkrétním chovu dojnic. V práci byl hodnocen vliv výskytu dermatitis digitalis (DD) a specificko-traumatických zánětů škáry paznehtní (ZŠP) na ukazatele mléčné užitkovosti (denní nádoj, obsah tuku, obsah bílkovin a počet somatických buněk v mléce) a na inseminační index v chovu holštýnských dojnic v letech 2021 a 2022. K vyhodnocení byl využit datový soubor údajů od 1 498 dojnic, kdy bylo zpracováno 15 245 záznamů z kontroly užitkovosti. Nejprve byly porovnány průměrné hodnoty ukazatelů mléčné užitkovosti měsíc před zjištěním onemocnění a měsíc po diagnóze onemocnění. V tomto případě byl prokázán statisticky významný rozdíl pouze v počtu somatických buněk (PSB) u DD, kdy tento ukazatel stoupl z původních 275 tis. na 487 tis. somatických buněk. Dále byly hodnoceny ukazatelé mléčné užitkovosti v měsíci po nálezu podle fáze laktace. Zde byl statisticky významný rozdíl zaznamenán v druhé fázi laktace (od 41. do 100. dne) u obsahu tuku krav se ZŠP, kdy u krav bez nálezu činil obsah tuku 3,59 % a u krav se ZŠP klesl na 3,29 %. Dále byl statisticky významný rozdíl zaznamenán ve čtvrté fázi laktace (201. - 304. den laktace) u obsahu bílkovin a počtu somatických buněk. Kdy byl nejvyšší obsah bílkovin zaznamenán u DD - 3,73 %, u krav bez onemocnění paznehtů byl obsah bílkovin 3,69 % a u krav se ZŠP klesl obsah bílkovin na 3,58 %. Počet somatických buněk u krav v této fázi laktace byl u krav bez onemocnění paznehtů 363 tis. a u krav s DD stoupl na 599 tis. Dále byl posouzen vliv onemocnění paznehtů na inseminační index. U tohoto ukazatele nebyl zjištěn rozdíl mezi kravami bez onemocnění a s onemocněním paznehtů. Byl ale zjištěn průkazný vliv inseminačního technika, který prováděl inseminaci. Při posouzení vlivu onemocnění podle jeho druhu byl zjištěn průměrný inseminační index u krav s DD 2,10 a u krav se ZŠP 2,31. Rozdíl byl ale průkazný pouze u jednoho inseminačního technika.
|
|
|
Složení krmné dávky a vliv na produkci a reprodukci dojnic
MALECHA, Matyáš
Práce se zabývá problematikou správné výživy dojnic a vlivu na produkci a reprodukci. Součástí je seznámení s chovem skotu, mléčnou užitkovostí, trávením a hlavními reprodukčními ukazateli. Vysoká užitkovost dojnic a úspěšná reprodukce se úspěšně odrážejí v ekonomice podniku. Bude sledována dynamika krmné dávky při postupném zařazování objemných krmiv do jednotlivých fází výživy a také reprodukční ukazatele na vybrané farmě.
|
|
|
Vliv vybraných parametrů chovatelského prostředí na tučnost mléka holštýnských dojnic
Stoklas, Josef
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv mají vybrané chovatelské parametry na tučnost mléka dojnic. Pokus proběhl během celého kalendářního roku (od listopadu 2018 do listopadu 2019). Pozorování probíhalo jednou měsíčně. Celkem bylo vyhodnoceno 160 kusů dojnic ustájených ve stáji s volnými stelivovými boxy. Porovnávány byly dojnice jednak na vrcholu, jednak na konci laktace. Byla hodnocena frekvence základních životních projevů dojnic. Tyto životní projevy se u sledovaných skupin v průběhu laktace neměnily. Pokud se týká životních projevů, tak sledované dojnice převážně ležely (z 60 %), a to bez ohledu na stádium laktace. Při ležení preferovaly levou stranu těla, přičemž rozdíl byl 0,5 %. Výrazné rozdíly byly zjištěny v mléčných složkách mléka. Výrazný rozdíl byl i v tučnosti, kdy dojnice na vrcholu laktace měly tuk 3,86 % a dojnice na konci laktace 4,56 % tuku. Rozdíl byl i v separovaném krmivu. U vrcholu laktace na horním sítu zůstávalo pouhých 4,6 % a u konce laktace 18,1 %.
|
|
|
Vliv technologie ustájení dojnic holštýnského skotu na parametry mléčné užitkovosti ve vybraném chovu
Zapletalová, Lenka
Téma diplomové práce se zaměřuje na vliv technologie ustájení dojnic holštýnského skotu na parametry mléčné užitkovosti ve vybraném chovu. Cílem práce bylo provést analýzu vlivu 2 různých technologií ustájení v jednom podniku na parametry mléčné užitkovosti v průběhu jednoho kalendářního roku. Analýza probíhala v podniku Dubická zemědělská a.s. od ledna 2020 do prosince 2020. U technologie A se jednalo o vazné ustájení se středním stáním, u technologie B o volné boxové ustájení. Byly získány a následně vyhodnoceny údaje o počtu zvířat, dojivosti, obsahu tuku, obsahu bílkovin, pořadí laktace, fáze laktace a počtu somatických buněk. Při srovnání technologie ustájení A a B bylo zjištěno, že technologie ustájení neměla velký vliv na mléčnou užitkovost z hlediska množství vyprodukovaného mléka, obsahu bílkovin a tuku. Měla však zásadní vliv na počet somatických buněk v mléce. Technologie A vykazovala ve srovnání s technologií B u průměrných ročních hodnot z kontroly užitkovosti nižší dojivost, vyšší obsah tuku i bílkovin, nižší průměrné pořadí laktace a vyšší počet somatických buněk. Hodnoty z bazénových vzorků mléka se lišily pouze v počtu somatických buněk, kdy technologie A vykazovala vyšší počet. Jako perspektivní se jeví technologie B, kdy zvířatům poskytuje lepší životní i produkční podmínky a z hlediska pracovní náročnosti je výhodnější.
|
|
|
Vhodnocení vlivu reprodukce na mléčnou užitkovost dojnic plemene český strakatý skot
ŠVAJLENOVÁ, Kamila
Tato práce na téma "Vyhodnocení vlivu reprodukce na mléčnou užitkovost dojnic plemene český strakatý skot" se zabývá reprodukčními ukazateli, které ovlivňují mléčnou užitkovost dojnic. Tyto ukazatele byly sledovány a vyhodnoceny ve dvou odlišných stádech ve firmě JASANKA s.r.o. Z obou stád bylo vybráno 50 krav, u kterých byly zjišťovány a následně vyhodnocovány reprodukční vlivy na mléčnou užitkovost a poté byla stáda porovnávána. První část této práce se zabývá plemenem český strakatý skot a jeho historií, reprodukcí a mléčnou užitkovostí skotu. Dále byla představena společnost JASANKA s.r.o. a v poslední části této práce byly představeny výsledky zjištěné v daných stádech. Prvním ze sledovaných ukazatelů byl věk při prvním otelení, dále mezidobí, servis perioda, inseminační interval, inseminační index a poruchy reprodukce v daných stádech a v neposlední řadě jsou uvedeny doporučení pro chovatele pro zlepšení reprodukce a mléčné užitkovosti v daných stádech. Během studie bylo zjištěno, že průměrná doba prvního otelení v daných stádech je 30-31 měsíců a 26-27 měsíců. Průměrné hodnoty mezidobí jsou 399 dní a 406 dní. Průměrné hodnoty servis periody jsou 117 dní a 124 dní. Dalším ze zkoumaných vlivů byl inseminační interval, u kterého byly průměrné hodnoty 67,5 dne a 74 dní. Inseminační index je na hodnotách 1,9 u obou stád. Byly zjištěny velmi vysoké hodnoty výskytu reprodukčních poruch a to v 90 % a ve 40 %. Přestože druhé stádo nevykazuje nejlepší výsledky, v některých případech i horší nežli první stádo, výše mléčné užitkovosti je zde mnohem vyšší.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na dlouhověkost dojnic
ŠLEGLOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá vlivem vybraných faktorů na dlouhověkost a mléčnou užitkovost holštýnského skotu v podniku ZOD Mrákov. Podnik poskytl data o vyřazených dojnicích z období od 1. ledna do 31. prosince 2021, kdy bylo vyřazeno celkem 316 dojnic. U těchto dojnic byly zjištěny příčiny vyřazení a následně zpracovány do tabulek a grafů. Dále bylo náhodně vybráno 102 vyřazených dojnic, které byly rozděleny podle plemene, věku při prvním otelení, pořadí laktace a příčiny vyřazení. Z celkového počtu 102 dojnic bylo 60 ks červenostrakatých a 42 ks černostrakatých dojnic. U dojnic byla sledována celoživotní užitkovost v kg, užitkovost v kg na jednotlivých laktacích, věk při prvním otelení v měsících, pořadí laktace a příčiny vyřazení. Data byla zpracována příslušnými statistickými metodami pomocí programů MS Excel a Statistica 12. Ze shromážděných dat byl vypočítán aritmetický průměr a směrodatná odchylka (SD). Pomocí dvoufaktorové analýzy rozptylu (ANOVA) byly vyhodnoceny základní charakteristiky a rozdíly mezi jednotlivými skupinami a k vyhodnocení hladiny významnosti byly použity t-testy. Při statistickém šetření vyšel jako průkazný pouze vliv plemene a pořadí laktace na užitkovost dojnic na hladině významnosti p < 0,01, což je bráno jako statisticky vysoce významný rozdíl. Ostatní statistická šetření byla statisticky nevýznamná. V dnešní době se chovatelé přiklánějí více k bezproblémovým, dlouhověkým dojnicím, které mají výbornou produkci mléka a zůstanou ve stádě více laktací. Optimálně by měla dojnice pravidelně zabřezávat, tj. jedno tele ročně, mít dobrou schopnost pohybu a být odolná, aby nepotřebovala zvláštní péči ošetřovatele nebo veterináře.
|
host ::
RSS.