|
|
Vlivy působící na kvalitu a složení bazénových vzorků mléka u dojnic českého strakatého skotu v konkrétním chovu
Strnadová, Jitka
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vlivy působící na kvalitu a složení bazénových vzorku mléka u dojnic českého strakatého skotu. Pozorování probíhalo v rámci jednoho kalendářního roku (leden až prosinec 2022) ve vybraném chovu GenAgro Říčany a.s., kdy jsme odebrali celkem 52 vzorků mléka. Získané vzorky byly analyzovány a spolu s daty z teplotně-vlhkostních čidel (HOBO) seřazeny v programu Microsoft Excel a následně vyhodnoceny v programu STATISTICA 14.0. Nejvyšší počet somatických buněk (SB) v mléce byl v letním období, naopak nejnižší v zimním respektive jarním období (P < 0,05). Nejvyšší počet SB byl v teplotním pásmu na 20,1 °C a nejnižší pak do 0 °C (P < 0,05). Nejvyšší počet SB byl zjištěn v období s nejvyšším průměrným pořadí laktace (P < 0,05). U vlivu fáze laktace bylo zjištěno, že nejvyšší počet SB byl zjištěn u dojnic v období s nejvyšší průměrnou fází laktace (P < 0,05). U ostatních parametrů mléčné užitkovosti nebyly zjištěny průkazné rozdíly (P > 0,05). Za celé sledování byl bod mrznutí ve všech případech v průměru -0,552 °C.
|
|
|
Individuální dynamika močoviny v mléce v průběhu laktace
BOUBLÍK, Tomáš
V průběhu 10 po sobě jdoucích kalendářních měsících byla sledována skupina 20 dojnic holštýnského plemene tak, aby u nich mohl být popsán vztah mezi obsahem močoviny v mléce a mléčnou produkcí a parametry mléčné užitkovosti. Koeficienty korelace ukázaly, že obsah močoviny v mléce dojnic měl neutrální vztah k obsahu tuku, produkci mléka a laktózy a negativní vztah k obsahu bílkovin v mléce.
|
|
|
Asociační analýza vybraného lokusu ovlivňujícího technologickou jakost kravského mléka
NOVÁKOVÁ, Petra
Práce vznikla ke studiu vlivu mléčného proteinu betalaktoglobulinu na syřitelnost mléka. Na základě polymorfismů v -laktoglobulinovém genu (BLG) byly stanoveny metodou PCR-RFLP genotypy AA, AB a BB u 730 dojnic. Výsledky analýzy genotypů ukazují, že ve zkoumané populaci jsou heterozygoti AB přibližně jedenáctkrát četnější než homozygoti BB a třicetkrát častější než homozygoti AA. Frekvence alely A byla 0,4732 a pro alelu B 0,5268. Celkem u 429 vzorků byl analyzován vliv genotypů BLG na znaky produkce mléka. Pouze u jedné skupiny dojnic z farmy Sedlec se podařilo nalézt statisticky průkazný vliv alely B na procentuální zastoupení bílkovin a na celkové množství bílkovin. Alela B byla spojena s nižšími hodnotami těchto parametrů. U žádného jiného měření nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl ovlivněný genotypy či alelami genu BLG. V této práci bylo testování syřitelnosti metodou měřením času sýření a jogurtovým testem provedeno zatím u 51 vzorků. Výsledky ukazují, že genotypy BLG neměly statisticky významný vliv na čas sýření. Ve výsledcích jogurtového testu se projevil vliv genotypů, p-hodnota je nižší než zvolená hladina významnosti = 0,05. To by mohlo znamenat, že genotyp AB je spojen s vyšší kyselostí mléka. Avšak výsledky mohly být ovlivněny nižší četností souboru.
|
|
|
Porovnání mléčné užitkovosti genotypů českého strakatého a holštýnského skotu chovaných ve stejných podmínkách
NOVÁKOVÁ, Hana
Základním předpokladem ekonomické prosperity zemědělského podniku, který se zabývá chovem dojnic, je maximální produkce mléka a potažmo mléčných složek při vynaložení minimálních nákladů. K tomu je zapotřebí chovat dojnice, které mají potenciál dosáhnout v chovatelských podmínkách konkrétního zemědělského podniku co nejvyšší mléčné užitkovosti. Cílem práce bylo zhodnocení vlivu genotypu, pořadí laktace a věku dojnice při prvním otelení na parametry mléčné užitkovosti. Sledování bylo prováděno ve společnosti CIZ-AGRO a.s., Cizkrajov. Pro analýzu byla použita data dojnic z kontroly užitkovosti, které byly zapojeny do kontroly užitkovosti v období od října 2012 do února 2015 a v tomto období ukončily alespoň jednu laktaci v rozmezí 240 305 dnů. Těmto vstupním parametrům odpovídalo celkem 495 dojnic, které ukončily dohromady 997 laktací. Soubor těchto laktací byl následně tříděn podle genotypu a pořadí laktace a poté podle genotypu a věku dojnic při prvním otelení. U takto vytříděných skupin byla zjišťována průměrná produkce mléka, mléčného tuku a mléčných bílkovin za laktaci a procentuální obsah tuku a bílkovin v mléce. Získané výsledky byly podrobeny statistické analýze. Nejvyšší průměrné produkce mléka za laktaci (9 283 litrů) dosáhly dojnice genotypu H100, které se poprvé otelily ve věku nad 27 měsíců, nejnižší produkci mléka (6 239,2 litrů mléka) zaznamenaly prvotelky C100. U souboru laktací tříděného podle pořadí laktace nebyly rozdíly statisticky významné (P>0,05), mezi skupinami laktací, které byly tříděné podle věku dojnice při prvním otelení, byly zjištěny statisticky méně významné rozdíly (P<0,05). Při vyhodnocování procentuálního obsahu mléčných složek i celkové produkce mléčných složek za laktaci u souboru laktací vytříděných podle genotypu a pořadí laktace nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými skupinami (P>0,05). V souboru laktací tříděných podle genotypu a věku dojnic při prvním otelení byly zjištěny statisticky méně významné rozdíly (P<0,05) mezi skupinami při vyhodnocování celkové produkce mléčného tuku a mléčných bílkovin za laktaci. Při sledování procentuálního obsahu tuku v mléce v závislosti na genotypu a věku dojnice při prvním otelení byly zaznamenány mezi skupinami statisticky středně významné rozdíly (P<0,01).
|
host ::
RSS.