|
|
Vliv světelného režimu na užitkovost a plodnost plemenic skotu
VRBOVÁ, Aneta
Cílem práce bylo na základě analýzy dat zjistit plodnost a mléčnou užitkovost dojnic chovaných v moderní technologii v kontextu s mikroklimatickými prvky a kvalitou ustájení. Sledování probíhalo od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2014 v Zemědělském družstvu Pluhův Žďár. Sledováno bylo 150 dojnic plemene Holštýn. Pro vyhodnocení sledovaných hodnot byl použit statistický program Statistica 12 (StatSoft?). Charakteristika dat byla provedena pomocí popisných statistik, dále byla použita korelační analýza a chí-kvadrát test. Při hodnocení mikroklimatu stáje bylo zjištěno, že průměrná teplota prostředí se pohybovala od 7,90 °C do 27,03 °C. Relativní vlhkost byla naměřena v rozmezí 73,44 % až 86,84 %. THI nabýval hodnot od 45,11 do 68,93. Dojivost korelovala negativně s teplotou během podzimních měsíců (r = - 0,377), v tomto období byla zjištěna také záporná korelace s relativní vlhkostí (r = - 0,356) a obdobně tomu bylo i s THI a dojivostí (r = - 0,409). Vliv délky fotoperiody na mléčnou užitkovost se projevil pozitivně u všech skupin pozorovaných dojnic. Skupina krav na 1. laktaci navýšila mléčnou užitkovost o 4,7 %, u dojnic na 2. laktaci vzrostla dojivost o 12,6 % a o 18 % více mléka nadojily dojnice na 3. a další laktaci. Vliv délky fotoperiody na zabřezávání nebyl statisticky průkazný (p = 0,100), ale projevila se tendence horšího zabřezávání při automatickém osvětlení v porovnání s přirozenou fotoperiodou. Při zohlednění teploty v den inseminace, 24 a 48 hodin před inseminací se míra zabřezávání pohybovala mezi 27 % a 51 %. Projevila se tendence lepšího zabřezávání u skupiny prvotelek v teplotním pásmu nad 15,1 °C v porovnání se skupinou krav na 2. a další laktaci. Vliv teploty prostředí na zabřezávání po první inseminaci 24 a 48 hodin před provedením inseminace byl satisticky průkazný (p < 0,05). Pozitivní vliv prodloužené fotoperiody na přežvykování byl zjištěn u všech skupin pozorovaných dojnic. Dojnice na 1. laktaci navýšily ruminační aktivitu o 42 minut, skupina starších krav o 25 minut za 24 hodin. Největší rozdíl u této skupiny krav byl pozorován v průběhu zimních měsíců (XII-II), kdy dojnice přežvykovaly v průměru o 21,7 % déle v porovnání s přirozenou fotoperiodou (p < 0,001).
|
|
|
Vyhodnocení mléčné užitkovosti vybraného chovu koz
KRAPKOVÁ, Adéla
Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit vliv jednotlivých faktorů na mléčnou užitkovost a obsah složek v mléce koz z let 2015 až 2017. Pro tuto práci byla vybrána kozí farma Richmond Stars v městysi Chotětov. V současné době je na farmě chováno 31 koz plemene bílá krátkosrstá. Stáje jsou řešeny jako jednoprostorové obdélníkové. Krmení je složeno z jadrných krmiv, siláže, sena a trávy (pastva v letním období). Složení krmiv je celoročně stejné. Systém napájení je řešen pomocí nádob na vodu s ručním doplňováním. Skupiny koz jsou rozděleny podle věku. Dojení probíhá dvakrát denně. Pro zpracování dat mléčné užitkovosti byly použity programy Microsoft Excel a Statistica. Při hodnocení celkové mléčné užitkovosti s průměrem České republiky byly vyhodnoceny statisticky průkazné rozdíly v případě obsahu tuku v roce 2016, obsahu bílkovin v roce 2015, 2016 a 2017, obsahu laktózy v roce 2015. Ve všech případech byla lépe hodnocena farma Richmond Stars. Ostatní zjištěné výsledky byly vyhodnoceny jako neprůkazné a nebyl v nich tedy statisticky významný rozdíl. Při hodnocení vlivu věku kozy na mléčnou užitkovost a obsah jednotlivých složek kozího mléka byl zjištěn statisticky průkazný vliv v případě užitkovosti (dojivosti) a obsahu tuku. U sledování vlivu otce-linie na dosaženou užitkovost a obsah jednotlivých složek mléka byl zjištěn statisticky průkazný vliv jen v případě obsahu tuku. Při hodnocení vlivu období porodu kozy na dosaženou užitkovost a obsah jednotlivých složek mléka byl zjištěn statisticky průkazný vliv v případě obsahu tuku a laktózy. Všechny ostatní zjištěné výsledky, zejména užitkovost (dojivost), byly vyhodnoceny jako neprůkazné a neměly tedy statisticky významný vliv na hodnocené charakteristiky mléčné užitkovosti.
|
|
|
Porovnání mléčné užitkovosti genotypů českého strakatého a holštýnského skotu chovaných ve stejných podmínkách
NOVÁKOVÁ, Hana
Základním předpokladem ekonomické prosperity zemědělského podniku, který se zabývá chovem dojnic, je maximální produkce mléka a potažmo mléčných složek při vynaložení minimálních nákladů. K tomu je zapotřebí chovat dojnice, které mají potenciál dosáhnout v chovatelských podmínkách konkrétního zemědělského podniku co nejvyšší mléčné užitkovosti. Cílem práce bylo zhodnocení vlivu genotypu, pořadí laktace a věku dojnice při prvním otelení na parametry mléčné užitkovosti. Sledování bylo prováděno ve společnosti CIZ-AGRO a.s., Cizkrajov. Pro analýzu byla použita data dojnic z kontroly užitkovosti, které byly zapojeny do kontroly užitkovosti v období od října 2012 do února 2015 a v tomto období ukončily alespoň jednu laktaci v rozmezí 240 305 dnů. Těmto vstupním parametrům odpovídalo celkem 495 dojnic, které ukončily dohromady 997 laktací. Soubor těchto laktací byl následně tříděn podle genotypu a pořadí laktace a poté podle genotypu a věku dojnic při prvním otelení. U takto vytříděných skupin byla zjišťována průměrná produkce mléka, mléčného tuku a mléčných bílkovin za laktaci a procentuální obsah tuku a bílkovin v mléce. Získané výsledky byly podrobeny statistické analýze. Nejvyšší průměrné produkce mléka za laktaci (9 283 litrů) dosáhly dojnice genotypu H100, které se poprvé otelily ve věku nad 27 měsíců, nejnižší produkci mléka (6 239,2 litrů mléka) zaznamenaly prvotelky C100. U souboru laktací tříděného podle pořadí laktace nebyly rozdíly statisticky významné (P>0,05), mezi skupinami laktací, které byly tříděné podle věku dojnice při prvním otelení, byly zjištěny statisticky méně významné rozdíly (P<0,05). Při vyhodnocování procentuálního obsahu mléčných složek i celkové produkce mléčných složek za laktaci u souboru laktací vytříděných podle genotypu a pořadí laktace nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými skupinami (P>0,05). V souboru laktací tříděných podle genotypu a věku dojnic při prvním otelení byly zjištěny statisticky méně významné rozdíly (P<0,05) mezi skupinami při vyhodnocování celkové produkce mléčného tuku a mléčných bílkovin za laktaci. Při sledování procentuálního obsahu tuku v mléce v závislosti na genotypu a věku dojnice při prvním otelení byly zaznamenány mezi skupinami statisticky středně významné rozdíly (P<0,01).
|
host ::
RSS.