|
|
Vytváření mikrostruktur dvoufotonovou fotopolymerací
Skalický, Jiří ; Petrůj, Jaroslav (oponent) ; Richtera, Lukáš (vedoucí práce)
Využití fokusovaného laserového svazku k iniciaci fotopolymerace představuje elegantní a rychlou metodu, jak získat mikrostruktury o rozměrech od stovek nanometrů po desítky mikrometrů. K získání mikrostruktur se submikrometrovými detaily se využívá dvoufotonové fotopolymerace, kdy vlnová délka laseru je přibližně dvojnásobná s ohledem na spektrální citlivost fotorezistu a k iniciaci fotopolymerace dochází pouze v místech, kde je dostatečná optické intenzita. Přesným řízeným polohováním fotorezistu vzhledem k ohnisku svazku lze osvítit pouze oblasti budoucí mikrostruktury a iniciovat zde fotopolymeraci. Jemné detaily vytvořených struktur závisí kromě míry fokusace svazku i na zvoleném fotorezistu a zhášení polymerace v neosvícených oblastech.
|
|
|
Vliv tepelného zpracování na mikrostrukturu slitiny TiAl6V4
Fišara, Šimon ; Němec, Karel (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zkoumání vlivu tepelného zpracování na mikrostrukturu a mechanické vlastnosti titanové slitiny Ti6Al4V. V první části teoretické rešerše jsou shrnuty základní poznatky o titanu a jeho slitinách. Druhá část je zaměřena především na popis fázových přeměn, vlastností mikrostruktur a tepelného zpracování Ti6Al4V. V experimentální části bylo provedeno několik druhů tepelného zpracování, po kterém byla provedena metalografická analýza a vyhodnocení mikrostruktur.
|
|
|
Dvoufotonová fotopolymerace více laserovými svazky
Skalický, Jiří ; Pilát,, Zdeněk (oponent) ; Jákl,, Petr (vedoucí práce)
Fotopolymerace je technika používaná pro vytváření povrchových struktur nebo mikroobjektů z fotorezistu. Tento proces je iniciován ozářením vzorku světlem s vlnovou délkou, kterou materiál absorbuje. Po iniciaci je vzorek zpracován podle typu fotorezistu – zahřátím, ošetřením vývojkou nebo omytím neozářeného rezistu příslušným činidlem. K iniciaci lze použít zaostřeného svazku femtosekundového laseru s dvojnásobnou vlnovou délkou. Díky krátké délce pulzu s velkou hustotou fotonů dojde k dvoufotonové absorpci, která ovlivní pouze blízké okolí ohniska svazku. Rozlišení se tak zvýší a detaily mohou dosahovat velikosti v řádu desetiny mikrometru. Navíc se tímto způsobem zahřeje velmi malá oblast vzorku a minimalizuje se tak riziko nevyžádané iniciace tepelnými vlivy. Modelování větších struktur složených z malých detailů technikou dvoufotonové fotopolymerace je časově velmi náročné. Optickou sestavu jsme proto rozšířili o prostorový modulátor světla (SLM), který rozdělí dopadající záření na několik svazků pomocí dynamických počítačem generovaných hologramů. Polymerace tedy může být provedena více ohnisky současně, což se dá využít při tvorbě jednotlivých mikročástic i při polymerování periodických povrchových struktur. Dalším urychlením procesu může být nahrazení statického uspořádání vyžadujícího výměnu vzorku po každé expozici experimentem kontinuálním, u kterého k fotopolymeraci dochází v mikrofluidním kanálku se stálým přívodem fotorezistu do aktivní oblasti vzorku.
|
|
|
Aplikace mikro-soustružení ve vysoce přesné výrobě za použití diamantových nástrojů
Švorc, Josef ; Dvořák, Jaromír (oponent) ; Žídek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřená na téma mikro-soustružení. Práce má formu literární rešerše, která si klade za cíl zpracovat přehled z dané výrobní technologie. Nejprve se zabývá definicí samotného tématu a dále fyzikálními vlastnostmi a jevy, které při mikro-obrábění nastávají. Následně pojednává o konstrukci mikro soustružnických strojů a jejich rozdělení do kategorií a vzájemně je porovnává. Dále se zabývá řeznými nástroji vhodnými pro tento způsob obrábění a jejich výrobou a tvarováním. Poslední část práce je zaměřena na aplikaci a využitý mikro-soustružení v průmyslu a na tvorbu nerotačních součástí a mikro-struktur.
|
|
|
Fylogenetický a ekologický vliv na mikrostruktury schránek měkkýšů
Nedvědová, Jana ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Simon, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje dostupné informace o mikrostrukturách schránek měkkýšů. Cílem bylo přehledné uvedení jednotlivých typů mikrostruktur pro konkrétní zástupce z různých prostředí, a také získání co možná nejvíce informací o ekologii těchto živočichů. Úvodní část práce shrnuje základní informace o stavbě schránek měkkýšů. Následuje kapitola s přehledem druhů mikrostruktur, které se u zkoumaných měkkýšů vyskytují. Další část se zabývá zastoupením mikrostruktur schránek jednotlivých druhů v terestrickém, sladkovodním a mořském prostředí. Podrobněji byl zmíněn vliv teplotních změn na mikrostrukturu ulity V. viviparus, výskyt vateritu u C. fluminea, extrémní prostředí hydrotermálních průduchů a studených vývěrů a také extrémní teploty na skalnatých pobřežích. V další kapitole jsou skupiny příbuzných měkkýšů porovnány z pohledu ekologie za účelem zjištění, zda je výskyt mikrostruktur v určité skupině dán příbuzností těchto živočichů, anebo jestli je možné, aby ke změnám mikrostruktur docházelo v závislosti na jejich rozdílné ekologii. Klíčová slova: mikrostruktury, schránky měkkýšů, vliv fylogeneze, vliv ekologie, uhličitan vápenatý, měkkýši, plži, mlži
|
|
|
Aplikace mikro-soustružení ve vysoce přesné výrobě za použití diamantových nástrojů
Švorc, Josef ; Dvořák, Jaromír (oponent) ; Žídek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřená na téma mikro-soustružení. Práce má formu literární rešerše, která si klade za cíl zpracovat přehled z dané výrobní technologie. Nejprve se zabývá definicí samotného tématu a dále fyzikálními vlastnostmi a jevy, které při mikro-obrábění nastávají. Následně pojednává o konstrukci mikro soustružnických strojů a jejich rozdělení do kategorií a vzájemně je porovnává. Dále se zabývá řeznými nástroji vhodnými pro tento způsob obrábění a jejich výrobou a tvarováním. Poslední část práce je zaměřena na aplikaci a využitý mikro-soustružení v průmyslu a na tvorbu nerotačních součástí a mikro-struktur.
|
|
|
Problémy definice a klasifikace lamprofyrů
Kubínová, Šárka ; Holub, František (vedoucí práce) ; Štemprok, Miroslav (oponent)
Lamprofyry jsou porfyrické mafické až ultramafické horniny obsahující vyrostlice hydratovaných mafických minerálů, převážně tmavé slídy a amfibolu, které tvoří i součást základní hmoty a typicky jsou nápadně idiomorfně omezeny. Světlé minerály, hlavně živce a foidy, jsou naopak zastoupeny pouze v základní hmotě, kde může být také přítomen v podstatném množství primární karbonát. Mezi lamprofyry lze rozlišovat tři základní skupiny - (1) vápenatoalkalické, (2) alkalické a (3) ultramafické, z nichž každá zahrnuje několik horninových typů. Některé lamprofyry velmi úzce souvisejí s kimberlity, lamproity i karbonatity a někdy postupně přecházejí do "nelamprofyrových" hornin podobného minerálního složení. Ačkoli lamprofyry a jim blízké horniny představují objemově jen malou část magmatických hornin, v určitých ohledech jsou velmi významné. Zejména jde o pochopení složitých procesů, probíhajících v zemském plášti a kůře, význam však mohou mít například i při vyhledávání ložisek diamantů nebo zlata. Značnou roli pro správné rozpoznání lamprofyrů hraje pochopení procesů formování lamprofyrových magmat, jejich případné interakce s korovým materiálem nebo obohacování některými prvky v plášti. Lamprofyry mohou být velmi podobné běžným magmatickým horninám a lze je odlišit pouze na základě několika...
|
|
|
Exhumace střednokorových hornin mechanismem křehce-duktilního odstřešení na příkladu veporského krystalinika v Západních Karpatech
Bukovská, Zita ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Milovský, Rastislav (oponent)
Studiem strukturního a metamorfního záznamu ve východní části kontaktní zóny veporské a gemerské jednotky v Centrálních Západních Karpatech byl interpretován záznam zanoření a exhumace veporské jednotky v rámci vývoje alpinského orogenního systému. Studovaná oblast je tvořena horninami veporského fundamentu a obalovými horninami veporské a gemerské jednotky. V oblasti byly identifikovány tři strukturní stavby, které jsou korelovány s v oblasti dosud popisovanými deformačními fázemi. Na základě studia metamorfních minerálů byly odhaleny výše metamorfované horniny s dvougeneračním granátem v rámci níže metamorfovaných obalových metapelitů kontaktní zóny. Použitím termometrie granát - biotit byly pro tyto horniny odhadnuty metamorfní podmínky na 550-580řC. Okolní obalové horniny mají z metamorfních minerálů zastoupen pouze muskovit, případně chlorit V rámci strukturních staveb byly zdokumentovány tři generace světlých slíd. Nejstarší původně magmatické muskovity (Ms1), mladší fengity (Phg) zastoupené ve stavbě S1 a nejmladší muskovity (Ms2) zastoupené ve stavbě S2. Na základě studia křemenných mikrostruktur byly odlišeny mikrostruktury agregátů a z nich vycházejících pásků, a to především v deformovaných granitoidech, někdy také v obalových kvarcitech. Mikrostruktury agregátů, vyjadřující stavbu S1,...
|
|
|
Dvoufotonová fotopolymerace více laserovými svazky
Skalický, Jiří ; Pilát,, Zdeněk (oponent) ; Jákl,, Petr (vedoucí práce)
Fotopolymerace je technika používaná pro vytváření povrchových struktur nebo mikroobjektů z fotorezistu. Tento proces je iniciován ozářením vzorku světlem s vlnovou délkou, kterou materiál absorbuje. Po iniciaci je vzorek zpracován podle typu fotorezistu – zahřátím, ošetřením vývojkou nebo omytím neozářeného rezistu příslušným činidlem. K iniciaci lze použít zaostřeného svazku femtosekundového laseru s dvojnásobnou vlnovou délkou. Díky krátké délce pulzu s velkou hustotou fotonů dojde k dvoufotonové absorpci, která ovlivní pouze blízké okolí ohniska svazku. Rozlišení se tak zvýší a detaily mohou dosahovat velikosti v řádu desetiny mikrometru. Navíc se tímto způsobem zahřeje velmi malá oblast vzorku a minimalizuje se tak riziko nevyžádané iniciace tepelnými vlivy. Modelování větších struktur složených z malých detailů technikou dvoufotonové fotopolymerace je časově velmi náročné. Optickou sestavu jsme proto rozšířili o prostorový modulátor světla (SLM), který rozdělí dopadající záření na několik svazků pomocí dynamických počítačem generovaných hologramů. Polymerace tedy může být provedena více ohnisky současně, což se dá využít při tvorbě jednotlivých mikročástic i při polymerování periodických povrchových struktur. Dalším urychlením procesu může být nahrazení statického uspořádání vyžadujícího výměnu vzorku po každé expozici experimentem kontinuálním, u kterého k fotopolymeraci dochází v mikrofluidním kanálku se stálým přívodem fotorezistu do aktivní oblasti vzorku.
|
|
|
Vliv tepelného zpracování na mikrostrukturu slitiny TiAl6V4
Fišara, Šimon ; Němec, Karel (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zkoumání vlivu tepelného zpracování na mikrostrukturu a mechanické vlastnosti titanové slitiny Ti6Al4V. V první části teoretické rešerše jsou shrnuty základní poznatky o titanu a jeho slitinách. Druhá část je zaměřena především na popis fázových přeměn, vlastností mikrostruktur a tepelného zpracování Ti6Al4V. V experimentální části bylo provedeno několik druhů tepelného zpracování, po kterém byla provedena metalografická analýza a vyhodnocení mikrostruktur.
|
host ::
RSS.