|
|
Benediktinská tradice modlitby a mezináboženský dialog
Podnecká, Radka ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
V diplomové práci s názvem "Benediktinská tradice modlitby a mezináboženský dialog" jde o představení modlitby podle Benedikta z Nursie a její význam v mezináboženském dialogu. Modlitba má doprovázet život každého křesťana. Řeholní život, jak jej napsal a pro mnichy určil Benedikt z Nursie ve své řeholi, je životem modlitby. Benediktova řehole má však uplatnění díky všeobecně platným zásadám i mimo klášter a může být přiměřeným způsobem součástí duchovní zkušenosti každého křesťana. Cílem této diplomové práce je ukázat, jaký význam má modlitba a způsob života modlitby pro mezináboženský dialog podle benediktinských mnichů současné doby Bede Griffiths, Thomase Mertona, Johna Maina a Laurence Freemana, kteří mají zkušenost mezináboženského dialogu s hinduistickými a buddhistickými mnichy v oblasti duchovního života a zejména různých podob kontemplativní modlitby. Tato diplomová práce je členěna do tří částí. V první části je představeno ve stručnosti historické pozadí sepsání Řehole Benediktovy inspirované tradicí Otců pouště. Dozvíme se, co tvoří základ způsobu života modlitby podle řehole, jak ji Benedikt z Nursie pro mnichy sepsal. Tématu modlitby v Benediktově Řeholi se věnuje celá druhá část této práce. Začíná popisem základů duchovního umění. Jakých nástrojů se používá před tím, než se přistoupí k...
|
|
| |
|
|
Současná podoba řádu bektašíja v Albánii, Kosovu a Severní Makedonii: zdroje bektašíjské spirituality
Korábečný, Martin ; de la Vega Nosek, Lukáš (vedoucí práce) ; Štampach, Ivan (oponent)
- čeština Tato práce je zaměřena na lidovou spiritualitu řádu bektášíja. V průběhu terénního výzkumu v Albánii, Kosovu a Severní Makedonii bylo zjištěno, že velmi důležitý je pro spiritualitu bektášíje kategorie Posvátna. Nejprve pojednáme o kategorii posvátno a spiritualita, v první části práce dále nalezneme aplikaci kategorie Posvátno na bektášíju. Používáme zde model navržený Ninianem Smartem a Zdeňkem Vojtíškem, který umožňuje zahrnutí lidových prvků a individuality spirituální zkušenosti bez jejich hodnocení či zjednodušování. Jsou součástí širšího rámce spirituality, ve kterém mají své místo její různé roviny - posvátné předpoklady, obřady, zážitky, společenství, etika, tvorba a příběhy. Spiritualita člověka se může napájet na různých rovinách z různých zdrojů. V průběhu terénního výzkumu jsem došel k závěru, že lidé, kteří čerpají z bektášíje pro svou osobní spiritualitu, nepřijímají bektášíju jako celek, ale spíše si z této tradice vybírají prvky, které zahrnují do své osobní spirituality jako prvky lidové. Druhá část práce je zaměřena na jejich zdroje - prvky z místní kultury, z křesťanství nebo šamanismu. Osobní spiritualita lidí, čerpajících pro svoji zbožnost inspiraci z bektášíjské tradice, je spíše fragmentární, připravená podle pragmatického individualismu. Prezentuje se jako...
|
|
|
Srovnání Hanse Kunga a jeho díla Světový étos s civilním náboženstvím
Knotek, Daniel ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Hajko, Dalimír (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o dvou universalistických koncepcích, představených švýcarským katolickým teologem Hansem Küngem a jeho dílem Světový étos a civilním náboženstvím. V první části představuji osobnost Hanse Künga, jeho dílo, myšlenky a knihu Světový étos. Té se dostalo velkého ohlasu na mezinárodních fórech, v církvích i společnosti. Küng zde formuluje tři základní teze: Není přežití bez světového étosu. Není světový mír bez míru mezi náboženstvími. Není mír mezi náboženstvími bez mezináboženského dialogu. Tyto teze vyjadřují nutnost dialogu, který by formuloval uskutečnitelné vize v budoucnosti. V druhé části představuji méně známý pojem civilní náboženství a jeho proměny a vývoj v dějinách. Jde o pojetí na pomezí sociologie, politologie, filosofie a teologie, které zkoumá procesy utváření společnosti a její náboženskou referenční řeč. Do akademického diskursu se dostává zejména v období šedesátých až osmdesátých let dvacátého století, reprezentované například americkým sociologem Robertem Bellahem. V třetí části práce obě universalistická pojetí komparuji a snažím se zjistit, v čem se shodují a v čem má každé z nich něco specifického. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Muslimský Ježíš. Syn Mariin v základních pramenech islámu
Kotek, Václav ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Salvet, Ondřej (oponent)
Práce podává přehled o Ježíši v základních pramenech islámu, Koránu a Sunně. Ve stručném životopisu Proroka Muhammada se věnuje vlivu křesťanů v jeho životě. Sleduje vznik Koránu a uvádí některé aspekty jeho nauky. Vybírá koránské verše o křesťanech a obzvláště ty související přímo nebo nepřímo s Ježíšem. Rozebírá význam jmen, jež mu Korán připisuje. Vybrané hadíthy, v nichž se objevuje některé z Ježíšových jmen, systemizuje do tematických okruhů a pozoruje roli, kterou mu tato islámská tradice přiděluje. Ze získaných poznatků porovnává rozdíly pohledu na Ježíše v islámu a v křesťanství. Všímá si, že pod stejně znějícími Ježíšovými jmény a tituly se v obou náboženstvích skrývají rozdílné významy a dovozuje důvod rozdílnosti islámského obrazu Ježíše. Nahlíží, nakolik může být Ježíšova osoba předmětem a základem mezináboženského dialogu. Závěrem nabízí možnosti, v čem může být muslimský názor na Ježíše inspirací křesťanům k obnově vlastní víry.
|
|
|
Principy mezináboženského dialogu z hlediska husitské teologie
Procházka, Tomáš ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na koncept mezináboženského dialogu z pohledu husitské teologie, mapuje soudobé texty teologů československé církve k tématu mimokřesťanských náboženství a praktické zapojení této církve a její teologické fakulty do dialogických struktur. Představuje spolky a hnutí, zabývající se mezináboženským dialogem v České republice. Sonda do teorie a praxe mezináboženského dialogu s přehledem autorů, zabývajících se mezináboženským dialogem ve světě, představuje odbornou diskuzi k tématu. V reflexi husitské teologie akcentuje pro mezináboženský dialog klíčové nesubstanciální pojetí lidské osobnosti a křesťanského dogmatu. Výsledky provedené reflexe formuluje pro teologii mezináboženského dialogu jako principy, které pomáhají překonat rozpor mezi indiferentním náboženským pluralismem a apriorním nárokem na pravdu tím, že odkrývají existenciální povahu mezináboženského dialogu v protikladu k substanciální dogmatice, čímž dávají prostor pro diskuzi o elementární povaze náboženství.
|
|
|
Postoj římskokatolické církve k islámskému extremismu
Mazáč, Milan ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Nosek, Lukáš (oponent)
Postoj římskokatolické církve k islámskému extremismu Anotace Předložená diplomová práce se zabývá postojem papežů, osob duchovního stavu, působících v jednotlivých institucích Svatého stolce, teologů a vybrané skupiny lidí z řad české laické veřejnosti římskokatolické církve k náboženskému extremismu, se zaměřením na nejzazší formu extremismu - terorismus - jednotlivců či skupin, hlásících se k islámu. Jelikož je náboženský extremismus často spojován s fundamentalismem, radikalismem a fanatismem, dochází v první kapitole k rozboru základních charakteristik těchto pojmů, přičemž je kladen důraz na analýzu významové podstaty a jejich obecného uchopení. Následným porovnáním je zjištěno, co mají společného a v čem se naopak liší. V návaznosti na výše uvedené dochází k rozboru, jak extremismus reflektují náboženské a intelektuální osobnosti islámu, zároveň je připojena deskripce i komparace postojů těchto osobností a militantně smýšlejících muslimů k džihádu mečem "al-džihád bi̕ s-sajf". V souvislosti s touto ozbrojenou formou džihádu práce stručně porovnává pojetí mučednictví v islámu a římskokatolické církvi a výsledek v souhrnu analyzuje. Rovněž je stručně nahlédnuto do historie náboženského extremismu, jakožto nedílné součásti vývoje křesťanství a islámu. Na základě takto získaných informací jsou postupně...
|
|
|
Christologie Hanse Künga
Hájek, Vít ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Hans Küng (nar. 1928), švýcarský teolog a římskokatolický kněz, představil ve druhé polovině 20. století svoji osobitou a velmi kritickou interpretaci římskokatolické teologie. Tato práce se zabývá jen jedním z bodů Küngova teologického myšlení, jeho christologií. Konkrétně pak její reflexí a kritikou z perspektivy historicko-kritické metody a židovské teologie.
|
|
|
Srovnání Hanse Kunga a jeho díla Světový étos s civilním náboženstvím
Knotek, Daniel ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Hajko, Dalimír (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o dvou universalistických koncepcích, představených švýcarským katolickým teologem Hansem Küngem a jeho dílem Světový étos a civilním náboženstvím. V první části představuji osobnost Hanse Künga, jeho dílo, myšlenky a knihu Světový étos. Té se dostalo velkého ohlasu na mezinárodních fórech, v církvích i společnosti. Küng zde formuluje tři základní teze: Není přežití bez světového étosu. Není světový mír bez míru mezi náboženstvími. Není mír mezi náboženstvími bez mezináboženského dialogu. Tyto teze vyjadřují nutnost dialogu, který by formuloval uskutečnitelné vize v budoucnosti. V druhé části představuji méně známý pojem civilní náboženství a jeho proměny a vývoj v dějinách. Jde o pojetí na pomezí sociologie, politologie, filosofie a teologie, které zkoumá procesy utváření společnosti a její náboženskou referenční řeč. Do akademického diskursu se dostává zejména v období šedesátých až osmdesátých let dvacátého století, reprezentované například americkým sociologem Robertem Bellahem. V třetí části práce obě universalistická pojetí komparuji a snažím se zjistit, v čem se shodují a v čem má každé z nich něco specifického. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Benediktinská tradice modlitby a mezináboženský dialog
Podnecká, Radka ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
V diplomové práci s názvem "Benediktinská tradice modlitby a mezináboženský dialog" jde o představení modlitby podle Benedikta z Nursie a její význam v mezináboženském dialogu. Modlitba má doprovázet život každého křesťana. Řeholní život, jak jej napsal a pro mnichy určil Benedikt z Nursie ve své řeholi, je životem modlitby. Benediktova řehole má však uplatnění díky všeobecně platným zásadám i mimo klášter a může být přiměřeným způsobem součástí duchovní zkušenosti každého křesťana. Cílem této diplomové práce je ukázat, jaký význam má modlitba a způsob života modlitby pro mezináboženský dialog podle benediktinských mnichů současné doby Bede Griffiths, Thomase Mertona, Johna Maina a Laurence Freemana, kteří mají zkušenost mezináboženského dialogu s hinduistickými a buddhistickými mnichy v oblasti duchovního života a zejména různých podob kontemplativní modlitby. Tato diplomová práce je členěna do tří částí. V první části je představeno ve stručnosti historické pozadí sepsání Řehole Benediktovy inspirované tradicí Otců pouště. Dozvíme se, co tvoří základ způsobu života modlitby podle řehole, jak ji Benedikt z Nursie pro mnichy sepsal. Tématu modlitby v Benediktově Řeholi se věnuje celá druhá část této práce. Začíná popisem základů duchovního umění. Jakých nástrojů se používá před tím, než se přistoupí k...
|
host ::
RSS.